Půvabné francouzské slovo chaise longue znamená v překladu lehátko. Specificky vyhlížející kousek nábytku zdobí budoáry už od 17. století.

V současné době, kdy design interiérů směřuje k otevřeným obytným prostorům, se chaise longue stává doslova hitem. Zpravidla umístěný u prosklené stěny slouží pro relaxaci spojenou s výhledem do přírody. Jde o výjimečný objekt, který si zaslouží, abychom mu dali možnost vyniknout v prostoru.

Přestože od doby, kdy Ludwig Mies van der Rohe umístil půvabné lehátko v interiéru slavné vily Tugendhat, uplynulo už přes 80 let, jeho počin tento extravagantní kousek nábytku znovu objevil pro moderní interiér. Jde o pohodlné křeslo s opěradlem pro záda a s protaženým sedákem pro podložení nohou, zpravidla opatřené jednou područkou.

Jeho tvar by měl respektovat ergonomická pravidla, páteř musí být podepřená po celé délce. Nutná je podpěra takzvaných tlakových bodů, mezi něž patří krční a bederní páteř. A právě proto jsou lehátka často vybavována posuvnými nebo volnými polštářky. Nutností je také zmíněná jedna područka, která pomůže při vstávání.

Prvními předky chaise longue byla již v 17. století dlouhá čalouněná křesla s polohovatelnou zádovou opěrkou. Od té doby se neustále mění způsoby provedení tohoto designového kousku, který stále zůstává v zorném úhlu nábytkářských designérů. Chaise longue byl oblíbený zejména v empíru.

Příznačně ho nazvali strojem na odpočívání.

Současná doba se v požadavcích na tvarosloví od slavné éry Bauhausu příliš neliší. Stále jsou aktuální jednoduché linie a čistota tvarů. Moderní technologie však umožňují dokonale tvarované kousky nábytku rozpohybovat, a podle potřeby pomocí neviditelného motorku nastavit polohu opěráku i prodlouženého sedáku.

TEXT A PRODUKCE: Alena Kodlová, FOTO: Archivy firem