Roubená horská chalupa nebo moderní městský dům. Dřevostavby jsou oblíbené nejenom pro to, že nabízejí jedinečnou atmosféru, ale představují ekologicky a ekonomicky zajímavý styl bydlení.
Typů dřevostaveb je několik, a i když je spojuje název, mohou se jednotlivé typy lišit podle toho, jakou technologií se domy staví a jakými se vyznačují vlastnostmi. Rozpoznáváme tak domy montované ze sendvičových panelů, které firma předpřipraví v továrně a na pozemek přiveze v podobě stavebnice. Postavení konstrukce takového domu je potom otázkou několika dnů.
Dalším typem je dům s konstrukcí z fošen nebo hranolů. Na pohled bývá k nerozeznání od tradičního zděného, ale také tato budova je lehká a rychle postavená. Na rozdíl od předchozího systému celou stavbu řeže a buduje firma přímo na místě.
Stavba je pracnější a trvá déle.
Zajímavou alternativou na rozhraní stylů je skeletový systém z trámů. Trámy jsou v interiéru přiznané a vnitřní prostor je pouze členěný dřevěnými sloupy. Obložení zvenčí se provádí nejčastěji dřevem, na přání ale i jinými neutrálními materiály. Efektní systém je náročný na perfektní zpracování viditelných detailů.
Pokud vám učarovaly stylové horské roubenky či sruby a toužíte také jednu vlastnit, nemusíte se pídit po starých stavbách. Máte možnost nechat si postavit vlastní chalupu s atmosférou. Zdi se skládají ze silných, vodorovně kladených trámů či kulatiny. Stěny se neizolují, nebo se izolace vkládá mezi zdvojené zdi.
Vzhledem k množství použitého, vysoce kvalitního masivního dřeva se ale úměrně zvyšuje i cena.
Všechny typy dřevostaveb mají již ve svém základu a filozofii výrazně nakročeno k tolik žádanému ekologickému stavění a obecně si dokážou mnohem lépe poradit s principy nízkoenergetického nebo pasivního stavění než domy stavěné tradičním zděním.
Častými argumenty při rozhodování se pro nebo proti dřevostavbě je její životnost. Opravdová dřevostavba je plnohodnotnou budovou, která při správném užívání a běžné péči vydrží dlouhá desetiletí, nebo dokonce staletí. Konstrukci dřevostaveb škodí především vodní páry a vlhkost obsažená ve vzduchu, která má tendenci „vstupovat“ do obvodových stěn.
Velkou výhodou dřevostaveb je jejich akumulační schopnost. Máme totiž možnost mnohem flexibilněji vytápět celý objekt a jeho vyhřátí netrvá dlouhé hodiny. Akumulaci lze vždy vylepšit například betonovými podlahami či akumulačním jádrem uprostřed domu (cihly, kámen). Stejně tak dobře ale izolují i v létě při velkých vedrech.
Pořizovací cena srubového domu se pohybuje v průměru kolem devíti tisíc korun za metr čtvereční zastavěné plochy, sendvičové systémy nabízejí cenu kolem 1 700 000 Kč za standardní stavbu o zastavěné ploše 114 m².
Text: Jana Špatzová, Foto: archiv firem
