Původní lovecký zámeček, už tak trošku trochu staromódní, byl zcela zrekonstruován, aby se proměnil v elegantní, moderní a příjemné útočiště.
Jsou místa, která nás okouzlí na první pohled; mají ono těžko uchopitelné kouzlo přitažlivosti. Stejně tak tomu bylo i s malým, tak trochu zanedbaným zámečkem, vzdáleným několik málo kilometrů západně od francouzského Lyonu.
Když mladí manželé poprvé tuto romantickou stavbu z osmnáctého století spatřili, byla z toho láska na první pohled, a to nejen proto, že v té době žili v moderním bytě v centru Lyonu a toužili uniknout z města ven, do přírody.
Původní budova byla z velké části porostlá popínavou vinnou révou a ve svých dvou křídlech nabízela 500 m2 obytné plochy na třech podlažích. Součástí zámečku je i okouzlující hranolová věž, poskytující panoramatický výhled na pahorky Monts du Lyonnais.
Atraktivitu místa ještě zvedal pozemek velký 12 000 m2 s přírodním parkem a rybníčkem, lemovaný zpevněnou kamennou cestou. I když byla budova technicky v dobrém stavu, s interiérem, respektive jeho členěním, se noví majitelé nedokáza li ztotožnit. Překrásná stylová budova z doby vlády krále Ludvíka XVI.
byla totiž uvnitř zařízena v konzervativním britském stylu, až jste měli pocit, že jste přišli na odpolední čaj ke slečně Marplové, tedy nic pro mladé moderní lidi.
K transformaci scény byli přizváni designér Dovy Elmalan, specialista na rekonstrukce stylových interiérů, a výtvarník Dominique Guighese, jehož úkolem bylo najít ideální barevné ladění, nábytek a textilie. Kompletně přepracovaný exteriér, fasáda, modernizace interiérů a oživení podkroví nezabralo více než deset měsíců.
Oba designéři oprostili interiér od nánosu patosu, patrného na každém kroku, a do prostoru vnesli nový, mladistvě svěží styl. Také venkovní prostory, park i terasa, byly přestavěny v podobném duchu.
Původní kruhové betonové jezírko s oblázkovým dnem bylo doplněno o moderní pravoúhlý bazén. Lehce, jen o několik centimetrů, je vyvýšený, což dává pocit jistého oddělení obou vodních ploch, přičemž bazén vede až k jednoduché kamenné terase.
U vysoké zdi obepínající pozemek byla zbudována prostorná krytá terasa, jejíž boční stěny se dají uzavřít těžkými plátěnými závěsy.
Tato jednoduchá mobilní stěna chrání venkovní obývák před nepřízní počasí a prodlužuje čas, který se zde dá trávit. Lehátka u bazénu i sedací nábytek pod střechou vydrží v exteriéru celoročně, odolné materiály – teakové dřevo a umělý rattan – jsou zárukou odolnosti a dlouhověkosti. Vnější podoba domu doznala jen nenápadnou změnu. Zcela odstraněn byl porost vinné révy, veškerá okna a dveře byly zachovány ve své původní podobě, také okenice dostaly jen nový nátěr.
Pouze v zadní části domu přibyl nový vstup do zahrady. Dveře byly probourány do čelní stěny jednoho z křídel domu tam, kde je velká společenská jídelna. Stylově však zapadají do celkové kompozice a nezasvěcený nepozná, že se jedná o soudobou úpravu. Ovšem vnitřní uspořádání prošlo spoustou zásadních změn.
Ke kuchyni je přičleněna prostorná jídelna pro každodenní stolování. Velká společenská jídelna zabírá plochu celého jednoho křídla a vznikla také propojením dvou menších místností. V prvním patře jsou dvě velké ložnice s koupelnami patřící majitelům domu, a také dva menší hostinské pokoje, samozřejmě také se zázemím.
Tady je uspořádání vnitřního prostoru zcela nově vyřešeno. Co se podkroví týká, původně to byla jen klasická půda, dnes jsou tu dva krásné apartmány pro personál, propojené s velkou koupelnou. Originalita, to je hlavní deviza tohoto znovu oživlého domu.
TEXT: Jana Špatzová, FOTO: Erick Saillet, Allphoto/Inside
