Sen o bydlení v domě posazeném vysoko nad oceánem, v němž by se jeho obyvatelé cítili pořád jako na dovolené, se zhmotnil. Zásluhu na tom má studio Rolf Ockert Design.
Autoři projektu přestavby měli k dispozici sice fantastické, ale poměrně úzké místo s původní stavbou, sevřenou sousedními objekty, navíc byli svázáni místními poměrně přísnými stavebními předpisy.
Přesto se jim však podařilo navrhnout a zrealizovat hrdý a velkorysý dům, který se tváří, jako kdyby tu byl široko daleko sám, jen s oceánem bez hranic a modřejší než modrou oblohou.
Současné útočiště na pláži v australském Sydney je vlastně přímým odrazem změny životního stylu svých majitelů – po etapě provázené vysokým pracovním nasazením a tomu odpovídajícími příjmy se obrátili k duchovnějšímu zaměření a povolání.
Na svůj současný komfort si vydělali, navíc ho částečně financují také z pronájmu další nemovitosti, jejímiž jsou vlastníky.
Hřejivé a příjemně barevné interiéry jejich domu jsou uspořádány tak, aby poskytovaly nejen dostatečné soukromí chráněné před pohledy sousedů zvenčí, ale také maximalizovaly výhledy na ohromující masy azurově modré vody splývající s horizontem.
Umožňuje to zejména velkorysé otevření obytných prostor na východní stranu, jehož praktickým důsledkem je zároveň i konstantní schopnost rezidence zachycovat oceánské vanutí, využívané v průběhu celého roku pro zchlazování interiérů.
Stejný úkol, tedy vytvořit chladnější mikroklima, připadá rovněž vodě v bazénu na terase a husté zeleni, jíž je osázen zbývající pozemek.
Charakter půvabně vyznívajících obytných prostor vychází z bohaté palety silných, zemitých materiálů v přirozené barevnosti. Dřevo na podlahách a stropech, tmavé odstíny kovových povrchů a světlé omítky s inspirativní texturou kontrastují s jemnými detaily interiéru, jemuž bohaté zastoupení skleněných ploch dodává potřebnou vzdušnost a světelnou pohodu.
Zvolené dvoupodlažní řešení domu vychází z možností daných úzkým pozemkem, takže každá z obytných úrovní má naprosto odlišné poslání vycházející z konkrétních souvislostí.
Zatímco podle běžných zvyklostí bývá klidová zóna s ložnicemi většinou situována do horních úrovní rezidence, tady jí patří přízemí, jež je z velké části zanořeno do skalnatého terénu. Přední partie této soukromé oázy s obývacím pokojem, kuchyní, jídelnou a pracovnou se otevírá na terasu s bazénem.
Kromě plavání se na ní lze jak slunit, tak i odpočívat ve stínu střešních přesahů. Veškerý společenský život páru, jehož součástí jsou přátelé a členové rodiny, se však odehrává ve vzdušné nástavbě s vysokým stropem a bohatě prosklenými stěnami.
TEXT: Alena Müllerová, FOTO: Rolf Ocker Design
