Desdemona, Rosalinda, Anna Karenina, Manon Lescaut, Kleopatra, Lady Macbeth…
Je jen málo velkých rolí, které Blance Bohdanové unikly. Svou kreativitu kromě herectví uplatňuje také u malířského stojanu.
Blanku Bohdanovou známe především z prken, která znamenají svět, ze stříbrného plátna a z televizní obrazovky. Není neznámá ani jako úspěšná malířka. Od poloviny sedmdesátých let se věnuje olejomalbě a grafice.
Vystavuje v Praze i po celé republice, také se účastnila zahraničních výstav ve Španělsku, Řecku, Holandsku, Německu, Brazílii, Itálii, Japonsku a Polsku.
Obsáhlou výstavu uspořádala v roce 2010 v síních Novoměstské radnice v Praze a v roce 2015 v pražské galerii Azeret. Po celý letošní leden byly její obrazy k vidění v Lesním ateliéru Kuba v Kersku. „Svět mohl být jiný, než v jakém žijeme. Nemusel být třeba tak barevný, chudší na vůně i tvary. Máme velké štěstí a navíc dar fantazie.
V sedmnácti letech odešla do Brna studovat herectví. Po absolvování JAMU nastoupila v jednapadesátém roce do Východočeského divadla v Pardubicích, kde ztvárnila zásadní postavy, jako jsou Desdemona, Rosalinda, Anna Karenina, Máša nebo Manon Lescaut.
Od roku 1957 hraje v Praze, nejprve v Městských divadlech pražských a Divadle E. F. Buriana. V roce 1966 přijala nabídku Národního divadla, ve kterém byla v angažmá 44 let. Do paměti diváků se zapsala jako Kleopatra, Lady Macbeth, Rojasova Celestina, pacientka v Puigově Vabanku. S první scénou se rozloučila benefičním představením Barevný život.
Televize a film přinesly herečce velkou popularitu. Připomeňme si televizní inscenace Odcházeti s podzimem, Ryba ve čtyřech, Duše a dušičky nebo seriál Hotel Herbich, z filmů pak Velká samota, Čest a sláva, Poklad hraběte Chamaré, Neúplné zatmění.
Mitterera Moje strašidlo v partnerství se Stanislavem Zindulkou.
TEXT: Alena Kodlová, FOTO Jana Petráková, Vlado Bohdan, KONTAKT: www.bohdanova.cz
