Skalnaté pobřeží Indického oceánu inspirovalo tvůrce ze studia SAOTA k vytvoření rezidence, jež svým tvaroslovím i použitými materiály ctí krásu tamější neporušené přírody.
Fascinující luxus, sochařská dokonalost, strohost interiéru 3. tisíciletí – to vše nás napadá, když vstupujeme do rezidence vybudované na skalním útesu na pobřeží Indického oceánu.
Panenský pozemek v zátoce nazvané prostě Cove 3, poblíž Pezula Golf Estate v Jihoafrické republice, si vybrala rodina úspěšného podnikatele z Johannesburgu. Architektonický návrh si objednala u známého studia SAOTA, které má v této lokalitě již několik realizací.
Zadání znělo vytvořit rodinný dům, který bude zpočátku sloužit jako prázdninové sídlo pro rodinu a její přátele.
Stavební parcela poskytuje panoramatické výhledy na oceán a přáním investora bylo, aby zážitky z kontaktu s nekonečným modrým obzorem byly maximalizovány.
Vila v minimalistickém duchu nadchne sofistikovaným řešením. Její dispozici rozložili architekti do třech výškových úrovní, které terasovitě klesají směrem k pláži v souladu se svahem obráceným k jihovýchodu.
Rezidence s přístupem v nejvyšším patře se od příjezdové komunikace jeví jako nenápadná stavba. Architekti vyšli vstříc majitelům, kteří si přáli jeden otevřený obývací prostor ohraničený skleněným pláštěm. Pultová střecha vzbuzuje pocit, jako by se vznášela.
Její sklon sleduje svažitý terén, což má vedle estetického hlediska také jedno praktické využití. Vánky od oceánu tato nakloněná rovina zvedne a nehrozí, že by silnější vítr střešní plášť poškodil.
Zároveň je strop dostatečně vysoko, mimo zorný úhel obyvatel vily, a tak vzniká iluze, že sedíte v otevřené krajině obklopené skalami a mořskou hladinou.
Rozměrný trojúhelníkový světlík vpouští do interiéru množství denního světla, zároveň poskytuje spojení s proměnlivou oblohou.
Součástí projektu byla také solární analýza, která řeší odclonění palčivého afrického slunce. Světlík je chráněn dřevěnými žaluziemi zavěšenými v prostoru, které mají nejenom praktický význam, ale zároveň působí jako vznášející se skulptura. Skleněné stěny jsou chráněny speciální vrstvou, odrážející sluneční paprsky.
Materiály volili architekti v souladu s okolní přírodou. Dřevěné obklady a kamenné terasy dodávají rezidenci příjemný zateplený pocit, pohledový beton zjemňují velké skleněné plochy.
Pouze střešní krytina je vzhledem k povětrnosti navržena ryze prakticky, je zhotovena z nerezavějícího ocelového plechu Rheinzink.
Vstup do rezidence je ohromující. Od prvního okamžiku je vidět oceán a vám se zdá, jako byste se ocitli na palubě lodi vyplouvající na moře. Skleněný tubus výtahu obepíná bílé točité schodiště tvořící dominantu interiéru.
Jídelna spolu s hlavním sedacím koutem je situována o dva schodišťové stupně níže pod úrovní přízemí. Broušený šedý mramor na podlaze tvoří ušlechtilou základnu pro designově čistý interiér.
Sklo, použité na zábradlí u schodiště, galerii a také na desce stolu, přispívá k pocitu vzdušnosti a světlosti. Na prostorově velkorysé sedací sestavě, kterou lze variabilně přestavovat, se setkávají majitelé se svými hosty.
O dva stupínky výše je situována moderní minimalistická kuchyně ohraničená barovými pulty. Bílé mramorové desky rezonují s tmavým exotickým dřevem, které tvoří čelní plochu kuchyňské linky.
Na kuchyni navazuje menší odpočinkový kout, odkud po dvou schůdcích sestupujeme k tabuli určené pro deset stolovníků. Ti si mohou vychutnávat pohodlí ikonických židlí Brno, které původně Ludwig Mies van der Rohe vytvořil pro interiér vily Tugendhat.
Jídelnu, malý sedací kout a kuchyni kryje otevřená galerie v patře, ze které je přístup do soukromých prostor vily.
Odtud lze pozorovat přízemí – bílé sedací soupravy, odrážející se od podlahy z šedého mramoru, také kamennou lavici, působící jako monumentální skulptura. Ložnice s prostornými koupelnami jsou řešené v jemném barevném akordu bílé, šedé a zlatě okrové barvy.
Absenci uměleckých děl a doplňků nahrazují obrazy pobřeží, které dovnitř vstupují skleněnými stěnami. Ty lze podle potřeby odsunout a nechat tak splynout interiér s přírodou.
TEXT: Alena Kodlová, FOTO: Saota Architects
