Dominantou zahrady je prudký
sráz hustě porostlý bujnou vegetací. Zdejší zahrada je tak
přirozeným pokračováním místní flóry. Pro osázení byly
zvoleny rostliny, které jsou pro tuto oblast typické a stávající
klima jim vyhovuje.
Přístup z domu do zahrady zajišťuje jednoduché
schodiště ve stejném designu jako schodiště umístěné uvnitř
domu. Iluze propojení vnitřního a venkovního prostoru je
propracována i v těchto detailech.
Dům je postaven ve srázu, proto bylo třeba
i exteriér strmému terénu přizpůsobit. V některých patriích
zahrady vznikly terasy, které terénní spád vyrovnávají. Palmy,
pro tuto klimatickou část Afriky typické, jsou její přirozenou
součástí.
Srdcem domu je velký bazén, jehož
čelní strana končí nad skalním převisem a vytváří tak iluzi
nekonečné vodní plochy. Příznivé klima umožňuje trávit hodně
času venku, posezení u bazénu je ale zastřešené a poskytuje
tak příjemný azyl, i když prší.
Vodní hladinu rámuje citlivě zvolená dřevěná
podlaha z odolného tropického dřeva v příjemném teplém
tmavém tónu. Ve stejném tónu je laděn i stůl, u kterého se
pohodlně posadí i velký počet hostů.
Příznivé klima Jihoafrické republiky umožňuje
trávit hodně času venku, při rekonstrukci
domu tak přibyly terasy různých velikostí,
umístěné jako ptačí hnízda na všech stranách
pětipodlažní budovy a nabízející neopakovatelné
krásné výhledy do okolní krajiny.
Z ochozu na této straně domu je výhled
na Johannesburg. Umístěn ve výšce jako paluba zaoceánského parníku
umožňuje pozorovat proměny města v každou denní i noční hodinu. I zde
použil architekt dřevěný prvek, stejný jako na terase u bazénu.
Skalnatý sráz, zakomponovaný do zahrady, bylo třeba
zpřístupnit. Jako nejoptimálnější řešení se ukázalo použít jednoduché
kamenné stupně, nahrubo opracované z místního kamene. Schody
„do nebe“ jsou na vrcholu zakončeny vistou, odkud lze přehlédnout celou
tuto stranu pozemku.
Specifickým rysem budovy je množství různých průhledů
umožňujících pozorovat dění okolo domu z nejrůznějších úhlů.
Díky obrovským proskleným plochám
dává dům svým obyvatelům úžasný pocit svobody a volnosti. Interiér
a venkovní krajina se vzájemně propojují a pocit sounáležitosti obou
prostorů je více než zřejmý. Předměstská parcela je ale situována tak
šťastně, že poskytuje i tak dostatek soukromí.
Zastřešená venkovní terasa je vybavena bodovým
osvětlením, které se za soumraku odráží ve vodní hladině jako hvězdy
na obloze. Protipólem je několik jednoduchých, designově zdařilých lamp
umístěných v rohu terasy.
Architektem vytvořená mohutná „kamenná stěna“ dělí dům
na severní a jižní část a akcenty červené důmyslně dávají vyniknout
zvoleným partiím. Tlumené barvy dostávají díky jejímu použití okamžitě jiný
rozměr a dům jedinečnou neopakovatelnou atmosféru.
Tlumené bodovky jsou
ideálním řešením pro rozlehlé místnosti a stačí je doplnit
několika lokálně umístěnými lampami. Za soumraku
je z této části domu výhled na v dálce se rýsující
Johannesburg.
V této části domu byly při přestavbě
zrušeny dělicí příčky. Vznikl velkoryse řešený prostor
s obývacím pokojem, jídelnou a kuchyní. Mezonetová
místnost je volně přístupná díky pohodlnému schodišti.
Dostatek světla sem přichází velkými prosklenými
stěnami.
Všechny místnosti jsou laděny ve stejných
barevných kombinacích a jednotlivé prostory se tak
vzájemně a nenásilně prolínají.
Původní obytná část domu
byla při rekonstrukci rozšířena, v prvním patře vznikly
tři ložnice a pokoje pro děti, prostory původně pro děti
vyčleněné byly přestavěny na ložnici pro hosty.
Večer působí dům jako obrovský skleník. Velké
skleněné plochy ale lze rychle skrýt za staženými
žaluziemi a zataženými závěsy.
Zvláštní dům s osobitým kouzlem, který jsme tentokrát navštívili, je postaven v Johannesburgu v Jihoafrické republice a nese rukopis architektonického studia Nico van der Meulen.
Svým obyvatelům dává pocit svobody a volnosti a díky obrovským proskleným plochám se interiér a venkovní krajina vzájemně propojují a pocit sounáležitosti obou prostorů je více než zřejmý.
Strohé, čisté linie budovy byly zvoleny záměrně a ve výsledku by nikdo nehádal, že základem této úžasné stavby byl starý dům z roku 1950. Na předměstí Bedfordview láká nová pětipodlažní budova pohledy kolemjdoucích a stala se výraznou dominantou této části města. Při přestavbě původního domu byly v přízemí vybourány dělicí příčky a velkoryse řešený prostor se stal místem pro setkávání rodiny i přátel.
Obývací pokoj tak nabízí téměř dvojnásobný životní prostor, jeho součástí je i jídelna, prostorná vzdušná a moderně vybavená kuchyně a další pomocné prostory.
Srdcem domu je velký bazén, jehož čelní strana končí nad skalním převisem a vytváří tak iluzi nekonečné vodní plochy. Široce otevřené a prostorné bezrámové dveře navozují pocit, že vodní plocha vstupuje do obývacího pokoje a je jeho součástí.
Citlivě zvolená dřevěná podlaha z odolného tropického dřeva rámující vodní hladinu tento pocit ještě umocňuje. Architektem vytvořená mohutná „skalní stěna“ dělí dům na severní a jižní část a akcenty červené důmyslně dávají vyniknout zvoleným partiím.
Původní obytná část domu byla při rekonstrukci rozšířena, v prvním patře vznikly tři ložnice a pokoje
pro děti, prostory původně pro děti vyčleněné byly přestavěny na ložnici pro hosty. Součástí domu jsou i velkoryse řešené garáže pro několik vozů a samozřejmě pokoje pro personál.
Stylové přestavbě domu odpovídá i vnitřní zařízení. Pokoje laděné v tlumených přírodních tónech ale nepůsobí fádně, protože i zde použili architekti provokující červený prvek, který v citlivě zvolených kombinacích dotváří vzhled jednotlivých pokojů.
Všechny místnosti jsou laděny ve stejných barevných kombinacích a jednotlivé prostory se tak vzájemně a nenásilně prolínají. Proměnou prošly i původní sklepní prostory. Pro potěchu pána domu a radost hostů je nyní ve spodních partiích budovy moderní vinotéka a domácí kino s výhledem na bazén. Příznivé klima Jihoafrické republiky umožňuje
trávit hodně času venku, při rekonstrukci domu tak přibyly terasy různých velikostí, umístěné jako ptačí hnízda na všech stranách pětipodlažní budovy a nabízející neopakovatelné krásné výhledy do okolní krajiny.
Při úpravě exteriéru byly použity „domovské“ rostliny. Zahrada tak není vyumělkovaným prostorem,
ale přirozeným pokračováním místní flóry. Její dominantou je prudký sráz hustě porostlý bujnou vegetací.
Divoká a neopakovatelná krása okolní krajiny je jakýmsi každodenním bonusem zdejších obyvatel, odměnou, kterou možná pro její pravidelnost někdy neregistrují, ale o to vzácnější ve chvílích, kdy si ji v odloučení od domova uvědomí.
Text: Eva Karbulková, Foto: Nico van der Meulen Architects