Středomořské démanty na úpatí drsného pohoří

Architekt Pedro Hernández López byl postaven před opravdu nelehký úkol, zrekonstruovat starý dům tak, aby zachoval jeho neopakovatelný půvab a přitom vytvořil nové pl nohodnotné bydlení se všemi vymoženostmi 21. století.

Požadavkem rodiny bylo zachovat v maximální míře autentičnost. Stávající budovy bylo třeba kompletně zbavit starých nátěrů a obnovit tak krásu původního přírodního kamene. Výsledek ovšem stojí za to.

Místnosti ve druhém křídle umístěné směrem na sever jsou opatřeny balkony. Po schodišti sejdeme na venkovní terasu, která je sjednocujícím prvkem celého domu.

Nic nebylo ponecháno náhodě. Vzhled usedlosti je v nevtíravých přírodních tónech a tomu odpovídají i zvolené materiály. Kámen původních staveb byl očištěn a nakonzervován, nové dostavby opatřeny omítkou v bílé barvě. Na první pohled tak lze rozlišit staré od nového.

Venkovní prostory a přístupové cesty jsou vydlážděny starými dlažebními kostkami a nenásilně tak spojují hlavní budovy se zbývající částí statku.

V citlivě zrekonstruovaném a dostavěném statku dnes bydlí nejen početná rodina, ale pravidelně se pod střechou sejde i velké množství hostů. Náklady na provoz takového zařízení jsou nemalé, proto je třeba využít všech možností na jejich snížení. Jednou z nich je možnost využívání vlastní elektřiny vyráběné pomocí slunečních kolektorů.

Vodní trysky zapuštěné do boční kamenné stěny přivádějí průzračný živel vytvářející vodopád vinoucí se jako stříbřitá nit mezi domem a krajinou. Plocha je pokryta mozaikou malých bílých krystalů. Nepřímé osvětlení a nepřetržitý pohyb vody dodávají prostředí eleganci a navozují pocit klidu a pohody.

Dominantou prostoru je velký solitérní strom, který tvoří jakousi pomyslnou spojnici domu a okolní zeleně. Jeho úctyhodné stáří je připomínkou pomíjivosti věků a vzpomínkou na původní obyvatele statku.

Venkovního posezení se obyvatelé domu nemusejí vzdát ani za deštivých dní. Část terasy je jakýmsi zastřešeným zápražím, kde mohou pohodlně sedět, pozorovat padající kapky a poslouchat jejich bubnování na střeše z pálených tašek.

Součástí pozemku je i přírodní koupaliště. Přístup k němu je i přes venkovní terasu. A pokud se koupat nechceme, nevadí. Pohodlná rozkládací lehátka nabízejí náruč k posezení. Solární osvětlení je v tomto případě důkazem, že i pro tyto účely lze zvolit vkusné lampy, které ladí se starobylým vzhledem statku.

Francouzská okna jsou doplněna stylovými dřevěnými okenicemi, které jsou pro zdejší kraj typické. Zvolený tmavý tón dřeva zdůrazňuje jejich vzhled a nápadně se odráží od zrestaurovaných kamenných zdí domu.

Nacházíme se ve Středomoří, kde v létě bývá opravdu velmi horko. Použité stropní větráky z nerezové oceli jsou proto nejen ozdobou a zdařilým designován kouskem, ale často i nutností.

Na krajinu se zvolna začíná snášet soumrak, ale domů se ještě chystat nemusíme. Časový spínač rozsvítí venkovní lampy, do krajiny začínají problikávat i světla v domě, kde pozorný personál chystá rodině večeři. Večerní siestu dokreslují cikády, poschovávané v okolní zeleni.

Okolní svahy jsou hustě porostlé vegetací a nejbližší sousedé až na druhé straně údolí. Oáza klidu a míru je více než dokonalá. Usedlost byla zrekonstruována tak, aby byla dokonale soběstačná a v případě nutnosti zdejší obyvatelé nemuseli navštívit civilizací vonící nejbližší město i delší dobu.

Hra světel a stínů vytváří v podvečer originální obrazce a statek má tak díky nim s postupujícím stmíváním každou chvíli jinou tvář.

Venkovní osvětlení umístěné na fasádě domu je vyrobeno z nerezové oceli. Jednoduché tvary vzhled domu neruší a zvolený materiál, který se ostatně prolíná celým domem, je i zajímavým jednotícím prvkem.

Díky použitým solárním panelům je statek dostatečně zásoben elektřinou. Proč si tedy nedopřát tu radost a nepodívat se na nádherně osvětlený dům z dálky? V okolní potemnělé krajině září jako démant z pohádky Tisíce a jedné noci.

Jednotícím prvkem celého domu jsou přírodní barevné tóny. Optického rozlišení jednotlivých úrovní dosáhl architekt pomocí mírně tmavší barvy podlahy, pro barevné dotyky jsou zvoleny výtvarné doplňky na stěnách či nábytku.

Místnost je vybavena dvěma rozměrnými stoly, u nichž se pohodlně usadí až 32 hostů. Mozaika na podlaze je oslavou dávných stavitelů a připomínkou španělských tradic a zároveň ozdobou místnosti. V takovém pokoji opravdu není třeba dávat na podlahu koberec.

Pro posezení rodiny a neformální setkání s přáteli je určena obytná místnost s velkým grilem a funkční pecí. Pokoj je přístupný z obou venkovních nádvoří a přímo z exteriéru.

Hlavní, na jih umístěná část farmy je třípatrová. Všechny tři úrovně jsou snadno přístupné díky nově postaveným věžím buď po schodišti, nebo pohodlněji výtahem. Světlo je sem přiváděno velkým světlíkem.

Jednotlivé části domu a jeho obytné zóny a podlaží jsou opticky rozlišeny zvoleným barevným tónem podlahy. Schodiště do patra je pro bezpečnost opatřeno nerezovým ocelovým zábradlím, stěny ponechány z čirého skla, které schodiště pohledově odlehčí a propouští dostatek světla.

Kuchyňská varná zóna je vybavena moderními elektrospotřebiči a výkonnou digestoří. Vše je opět v povrchové úpravě z nerezové oceli.

Látky a kůže čalounů jsou přirozeně tón v tónu, dotvářejí klidnou a neutrální atmosféru a zároveň jsou i stylové a elegantní. Niky na stěnách slouží pro uložení drobných dekoračních předmětů.

Dřevěné vnitřní plochy jsou opatřeny jemným a tenkým bílým nátěrem, který ale zároveň ponechává dostatečně viditelnou kresbu dřeva. Propůjčuje mu tak současný design, aniž by potlačovat to, co je přirozené a čisté.

K ložnici rodičů patří i velká komfortní koupelna navržená ve stejných barevných tónech. Propojení obou místností ještě umocňuje dřevěná podlaha, která je zde použita.

Každá ložnice je vybavena vlastní koupelnou. V tomto případě použil architekt zrcadlovou stěnu, která prostor opticky zvětšuje. Mozaika z přízemní obytné místnosti s krbem byla použita i v patře.

První patro je rozděleno do dvou křídel. V západním je ložnice s prostornou koupelnou a šatnou. Umístění právě zde nebylo náhodné. Tato část domu je nejdále od všeho případného hluku a poskytuje dostatečné soukromí.

Oblíbenou místností domu je velká herna s mansardovou střechou, proskleným štítem a neopakovatelným výhledem na okolní pohoří. Na 150 m2 najdeme koutek pro sledování televize, ohniště, bazén, pingpongový stůl, stolní fotbal a další společenské hry.

Z obývacího pokoje je přístup do vinotéky s klenutou cihlovou klenbou. Vybavení včetně degustačního stolu a stojanů na víno je určeno výhradně pro tyto účely a bylo navrženo architektem.

Usedlost je schoulena mezi kopci. Vegetací porostlé svahy dovedou návštěvníky ke ztichlému rybníku, které slouží i jako přírodní koupaliště.

Architekt Pedro Hernández López byl postaven před opravdu nelehký úkol, zrekonstruovat starý dům tak, aby zachoval jeho neopakovatelný půvab a přitom vytvořil nové plnohodnotné bydlení se všemi vymoženostmi 21. století.

Pozemek, na kterém se objekt, původně statek, nachází, leží v pohoří Sierra de Aitana, severně od provincie Alicante. Úctyhodných 1200 ha zaručuje dostatečné soukromí. Od moře jej dělí pouhých 15 km, takže si stále zachovává ráz a chuť Středomoří.

Okolní svahy jsou porostlé borovicemi, duby,

olivovníky a mandlovníky a poskytují útočiště nejednomu živočišnému druhu. A protože počet zvěře je třeba držet na takové výši, aby jej okolní příroda stačila uživit, jsou hony nejen nutností, ale

i příjemnou kratochvílí pro rodinu a jejich početné hosty. V blízkosti statku leží nádherné přírodní koupaliště poskytující v horkých letních měsících příjemné osvěžení.

Dům je postaven v horní části pozemku a nabízí tak neopakovatelný výhled na okolní krajinu.

Požadavkem rodiny bylo zachovat v maximální míře autentičnost. Stávající budovy bylo třeba zbavit starých nátěrů a obnovit krásu původního přírodního kamene, nově postavené části byly pokryty

cementovou maltou a na první pohled je tak možné odlišit staré od nových. Hlavní budova je situována na jih a obklopena dalšími objekty. Všechny jsou spojeny velkolepou rozsáhlou terasou navrženou tak, aby umožňovala dokonalé využití této prodloužené venkovní obytné části domu vždy, když to počasí dovolí.

Zároveň je koncipována tak, aby nic nebránilo výhledu z oken domu na nádhernou scenérii okolní krajiny. Dominantou prostoru je velký solitérní strom tvořící pomyslnou spojnici domu a okolní zeleně.

Vodní trysky zapuštěné do boční kamenné stěny přivádějí průzračný živel vytvářející vodopád vinoucí se jako stříbřitá nit mezi domem a krajinou.

Pozemek, na kterém se objekt, původně statek, nachází, leží v pohoří Sierra de Aitana, severně od provincie Alicante. Úctyhodných 1200 ha zaručuje dostatečné soukromí.

Od moře jej dělí pouhých 15 km, takže si stále zachovává ráz a chuť Středomoří. Okolní svahy jsou porostlé borovicemi, duby, olivovníky a mandlovníky a poskytují útočiště nejednomu živočišnému

druhu.

A protože počet zvěře je třeba držet na takové výši, aby jej okolní příroda stačila uživit, jsou hony nejen nutností, ale i příjemnou kratochvílí pro rodinu a jejich početné hosty. V blízkosti statku leží nádherné přírodní koupaliště poskytující v horkých letních měsících příjemné osvěžení. Dům je postaven

v horní části pozemku a nabízí tak neopakovatelný výhled na okolní krajinu.

cementovou maltou a na první pohled je tak možné odlišit staré od nových.

Hlavní budova je situována na jih a obklopena dalšími objekty. Všechny jsou spojeny velkolepou rozsáhlou terasou navrženou tak, aby umožňovala dokonalé využití této prodloužené venkovní obytné

části domu vždy, když to počasí dovolí. Zároveň je koncipována tak, aby nic nebránilo výhledu z oken domu na nádhernou scenérii okolní krajiny. Dominantou prostoru je velký solitérní strom tvořící

pomyslnou spojnici domu a okolní zeleně. Vodní trysky zapuštěné do boční kamenné stěny přivádějí průzračný živel vytvářející vodopád vinoucí se jako stříbřitá nit mezi domem a krajinou.

Vnitřní část domu je rozdělena, podle požadavku klienta, na tři části. V západní, která zároveň funguje i jako jakýsi vstupní filtr, je umístěn přístup na terasu. Pro posezení rodiny a neformální setkání s přáteli je

určena obytná místnost s velkým grilem a pecí. U dvou rozměrných stolů se pohodlně usadí 32 stolovníků.

Pokoj je přístupný z obou venkovních nádvoří a přímo z exteriéru. Ve východní části je umístěn objekt určený pro technické zázemí domu a činnosti s tím spojené. Tedy kuchyně, prádelna, koupelna, komora a chladicí box.

Zároveň jsou zde ve dvou patrech umístěny i obytné místnosti. Budova je přístupná z přízemí do hlavní budovy přes kuchyň a z prvního patra chodbou do ložnice. Umožňuje přístup na terasu, na zadní straně je umístěn vchod pro obsluhu.

Všechny pokoje jsou směrem ven propojeny skleněnými dveřmi. Hlavní, na jih umístěná část farmy je třípatrová a patří k ní i velký altán.

Všechny tři úrovně jsou snadno přístupné díky nově postaveným věžím buď po schodišti, nebo pohodlněji výtahem (světlo je sem přiváděno velkým světlíkem). Obývací pokoj je opatřen velkými posuvnými dveřmi a oddělen tak od jídelny.

Výklenky ve zdi byly využity pro uložení porcelánu a dalších pro stolování určených nezbytností. Zároveň je z obýváku přístup i do úžasné vinotéky s klenutou

cihlovou klenbou, skrývající nejeden tekutý poklad.

Vybavení včetně degustačního stolu a stojanů na víno jsou určeny výhradně pro tyto účely a byly navrženy architektem. První patro je rozděleno do dvou křídel. V západním je ložnice s prostornou koupelnou a šatnou. Umístění právě zde nebylo náhodné.

Tato část domu je nejdále od všeho případného hluku a poskytuje tak dostatečné soukromí. Zároveň nabízí krásný výhled na rybník a kruhový objezd.

Ve druhém křídle najdeme celkem šest místností, každá je opatřena vlastní koupelnou. Tři z nich jsou

umístěny směrem na jih a mají vlastní terasu směrem k rybníku, na sever umístěné pokoje s balkonem nabízejí výhled na velký kámen a stoletý dub. Druhé patro je určeno výhradně pro hraní dětí. Na západě

najdeme velké ložnice pro devět dětí vybavené opět koupelnami a šatnami. Oblíbenou místností domu je velká herna s mansardovou střechou, proskleným štítem a neopakovatelným výhledem na okolní pohoří.

Na 150 m2 se vešel koutek pro sledování televize, ohniště, bazén, pingpongový stůl, stolní fotbal a další společenské hry. Kuchyně je koncipována jako otevřený funkční prostor s centrálním ostrůvkem pro vaření a mycí částí. Ve výklencích jsou uloženy hrnce, koření a další kuchyňské nezbytnosti.

Jednotícím prvkem celého domu jsou přírodní barevné tóny. Optického rozlišení jednotlivých úrovní

dosáhl architekt pomocí mírně tmavší barvy podlahy, pro barevné dotyky jsou zvoleny výtvarné doplňky

na stěnách či nábytku. Látky a kůže čalounů jsou přirozeně tón v tónu, dotvářejí klidnou a neutrální

atmosféru a zároveň jsou i stylové a elegantní. Dřevěné vnitřní plochy jsou opatřeny jemným

a tenkým bílým nátěrem, který ale zároveň ponechává dostatečně viditelnou kresbu dřeva. Propůjčuje

mu tak současný design, aniž by potlačovat to, co je přirozené a čisté. Halogenové osvětlení zajišťuje v každé místnosti dostatek světla a rafinované umístění citlivě podtrhuje v požadovaných oblastech zvolené dekorativní prvky včetně obrazů a plastik.

Pro zdůraznění určitých částí obytných zón byly přidány závěsné a stojací lampy. Terasa je vydlážděna kamennými deskami smetanového tónu, zvoleny byly míry 1 x 1 m. Původní půdovky ze starého domu byly použity u vstupní brány v kuchyni a prostoru pro grilování, nádech autentičnosti dodává domu i použitý leštěný beton. Vodní plocha je pokryta mozaikou malých bílých krystalů.

Nepřímé osvětlení a nepřetržitý pohyb vody dodávají prostředí eleganci a navozují pocit klidu a pohody. Venkovní prostory

a přístupové cesty jsou vydlážděny starými dlažebními kostkami a nenásilně tak spojují hlavní budovy se zbývající částí statku. Exteriér plně využil stávající zeleně, která byla citlivě upravena a doplněna druhy, které jsou pro toto území typické.

Vegetací porostlé svahy dovedou návštěvníky ke ztichlému rybníku, na jehož hladině se prohánějí divoké kachny.

TEXT: EVA KARBULKOVÁ, FOTO: PHOTOFOYER