Charakteristickým znakem moderního brazilského sídla
v Butantã je schopnost upozornit nejen na vynikající kvalitu
původního projektu, skrývající se v použití betonu, kterou
podtrhují nové stavební materiály a technologie
2/23
Horní podlaží, jehož část slouží jako chráněné
parkovací místo pro auto, je na stejné výškové úrovni jako příjezdová cesta
k domu a zahrada
3/23
Na úrovni zahrady a bazénu se postavila
nově pouze jedna koupelna v místě, kde byla stavba úplně poničena. Také
zde vznikly otevřené prostory s velkými okny a dostatkem světla.
4/23
V rámci projektu udržitelného rozvoje navrhla architektka
zelenou střechu, která je nejen krásná, ale chrání dům před teplotními
extrémy a funguje jako izolace. Navíc je nedílnou součástí moderní
architektury a urbanismu.
5/23
Bazén přináší hodně radosti a zábavy, proto byl také
jedním z požadavků nových majitelů. Jeho oválný tvar je
efektivně zasazen do prostoru na úrovni středního podlaží a vyznačuje se efektní modrobílou kombinací barev.
6/23
Kombinace
přírodních materiálů, jako je po staletí
prověřené dřevo a kámen, objevující se
v zadním traktu budovy, se nejen vkusně
doplňují, ale reprezentují kvalitu a trvale
udržitelný rozvoj, jež vyznává nový majitel.
7/23
Kamenné schody a zídky se
budují od nepaměti stále stejnou metodou
a nezapřou svůj půvab. V tomto objektu
vydržely téměř jedno století díky kameni
odolnému vůči počasí. Původní dům byl
dokončen v roce 1936.
8/23
Jednou ze zásadních změn,
k nimž došlo při obnově brazilského sídla
a na kterých se podílel spolu s majitelem
hlavně architektka Deborah Lima, jsou
příčky z kaleného skla, jež nahradily původní
obdélníková okna.
9/23
U moderních staveb tohoto typu se osvědčil
monolitický beton jako stavební materiál. Vynikne hlavně v kontrastu s původní
šedou keramickou dlažbou, bílou výmalbou stěn a černými rámy prosklených dveří,
vše doplněné zelení.
10/23
O přirozené světlo v jednoduchém otevřeném interiéru se starají
dostatečně vysoká okna, které podtrhuje podlaha v modrobílé barevnosti. Přízemí
a druhé podlaží spojuje betonové přímočaré schodiště.
11/23
Bezprostřední propojení interiéru a exteriéru docílila architektka tím,
že použila všude, kde to bylo možné, kalené sklo na příčky místo původních oken.
Tím celá stavba získala nejen na půvabu, ale i na lehkosti.
12/23
Víceúrovňovou stavbu, kde vzaly za své zejména některé zdi
a podlahy, dali téměř do původního stavu architektka Lima a majitel nejen proto,
že je dům uveden v seznamu národních kulturních památek moderní brazilské
architektury.
13/23
V přízemí se nachází i dobře umístěný krb, jehož rozvody
vyhřejí apartmánové pokoje s vysokými stropy v prvním patře. Obě podlaží jsou pak
propojena pohodlným betonovým schodištěm.
14/23
Interiéru dominuje monolitický beton, který
je charakteristický pro moderní architekturu
stejně tak jako prosklené stěny vnášející
do prostoru přirozené světlo.
15/23
Barvy v interiéru znamenají život. Stejně tak je tomu i v sídle
nových majitelů, kteří se nechali inspirovat Le Corbusierem. Ten
používal syté základní tóny vytvářející zajímavé kontrasty. Proto
se v domě vyskytuje žlutá, červená, modrá i černá.
16/23
S rekonstrukcí domu se změnila
i struktura, vybavení a technologie kuchyně. Vysoce kvalitní
a odolné materiály vyrobené tak, aby dokonale zapadly
do designu celého interiéru, jsou doplněny luxusními
kuchyňskými spotřebiči.
17/23
Logický přechod mezi obývacím pokojem
a kuchyní tvoří jídelní stůl se židlemi. Rozhodně se
vyplatilo, že majitelé věnovali maximální pozornost
stylové i materiálové jednotnosti, aby místnost vypadala
uspořádaně a elegantně.
18/23
Betonová stěrka
na podlaze v černé barvě ve vstupní části suterénu
koresponduje s rámy dveří stejné barevnosti a kontrastuje
s bílou výmalbou, na níž se vyjímají sbírky obrazů.
19/23
Pro moderní architekturu
rekonstruovaného sídla jsou typické velkorysé prostory
propojující nejen obytné zóny v jednom podlaží, ale dokonce
i jednotlivá podlaží.
20/23
Jedinou výraznější barvou ve středním
podlaží je původní modrobílá dlažba, která se skvěle
hodí k umírněné barevnosti sedacího nábytku a doplňků
v interiéru.
21/23
Spousta denního světla, to je další atribut, typický
pro vilu v Butantã. Vysoká okna orientovaná na jihozápadní
stranu zajišťují dostatek světla po celý den.
22/23
Pocit vzdušnosti a lehkosti
dodávají domu rozlehlé prostory. Jídelnu
propojenou na jedné straně s kuchyní
a na druhé straně s obývací zónou
odděluje pracovna, jíž reprezentuje
jednoduchý psací stůl a židle.
23/23
Téměř ve všech místnostech se
dají velkorysé okenní parapety využít
jako psací stůl, nevyjímaje ložnici, odkud
je překrásný výhled do zahrady.