„Naše architektura je to, co opravdu jsme a čím také chceme být,“ vysvětluje španělský architekt Joaquí n Torres. Co může lépe doložit jeho slova než dům v provincii Galicia?
Co může vedle fotbalového klubu Deportivo charakterizovat La Corunu, sídelní metropoli provincie Galicia s 250 000 obyvateli, po Vigu druhé největší město na západním pobřeží Španělska?
Vedle nejstaršího činného majáku na světě Torre de Hércules je to zcela určitě proslulá náklonnost ke gastronomii.
Proto také španělský architekt Joaquín Torres, jehož A-Cero studios proslulo několika velice zajímavými projekty, věnoval kuchyni v domě stojícím v malebné vesničce Mera na dohled La Coruni skutečně nevšední pozornost.
Dům vytvořený z moderních stavebních materiálů spatřil světlo světa v roce 2010.
Proč volil Torres právě oblast Galicie? „Zaujalo mě zdejší malebné prostředí, především výhled na mořskou zátoku přecházející v Atlantický oceán, a potom svažitá dispozice. To nám dávalo velké
množství možností, jak se k projektu postavit,“ vysvětluje autor. Nebál se ani propojení přírody s moderními materiály, o nichž tvrdí, že jsou dokladem přirozeného vývoje v architektuře. Za čistými křivkami a jednoduchou úderností se skrývá Torresův vztah k umění.
Barcelonský rodák sní i o stavbě muzea. „To jsou skutečné katedrály 21. století,“ dodává dvaačtyřicetiletý Torres. Dům má mít svou inspiraci i v sochách, ale kromě několika drobných skulptur v interiéru tu žádnou viditelnou spojitost
nenajdeme.
Třípodlažní stavba postavená z přepjatého betonu a oceli s bohatě prosklenými plochami o rozloze 250 metrů čtverečních se nachází v mírném svahu v oblasti častých dešťů.
„I proto tu lidé nejspíš rádi vaří, protože moknout venku se jim asi nechce,“ vtipkuje Torres při představování kuchyně, pro někoho až stroze pojaté. Týká se to však celého interiéru, na němž je rukopis A-Cero studia také dobře rozpoznatelný. Rozdělení domu je velice přehledné – garáže a veškeré technické zázemí se nachází v suterénu, přízemí s bazénem je společenským centrem a jakousi výstavní síní vkusu majitele, horní podlaží je vyhrazeno dvěma ložnicím a vyhlídkové terase, jakési oáze klidu a rozjímání.
Zvláštností jsou velká stropní okna na střeše přízemí, umožňující vizuální propojení s patrem. Moderní materiály jsou zde aplikovány v opravdu velkorysé míře, dle Torrese jejich využití závisí na rozumném propojení a sladění s okolní přírodou.
I proto na většině míst domu najdeme vápencové nebo břidlicové obklady. „Není to proto, abychom tím něco zakrývali, tato kombinace mi přijde velice příjemná. Pokud umíte
zkombinovat nejen materiály, ale i finální vzhled stavby, může to na váš charakter mít opravdu velice příznivý vliv,“ svěřuje se Torres.
Nijak se nebojí prakticky celou stavbu „otevřít“ velkými okny, která domu propůjčují nejen výraznou vzdušnost, ale u některých škarohlídů mohou vyvolat připomínky ke ztrátě soukromí.
Jejich pochybnosti však hravě vyvrátí elektromotory poháněné žaluzie, které mohou ve chvíli skrýt celý interiér před zvědavými zraky. Tento „Mera House“, jak Torres někdy stavbu nazývá, je jedním z prvních rezidenčních projektů, které A-Cero studio realizovalo. „Brzy oslavíme desáté výročí existence, ne že bych měl
touhu sepisovat nějakou monografii, ale tohle vlastně může být symbolický krok do další etapy,“ dodává Torres. Doufá, že jeho výtvory napomohou zcela nové architektonické odnoži v oblasti rodinného bydlení.
TEXT: ROBERT PAVELKA, FOTO: PHOTOFOYER
PROJEKT: A-CERO, www.a-cero.com