Palácové zastavení v srdci Prahy
Vítejte v apartmánu snů! Všichni milovníci historických dob si tu přijdou na své, ochuzeni ale nebudou ani ti, kdo vyznávají nevšední kombinace stylů.
Interiér jako ze zámku, nebo lépe z paláce – tak působí tento apartmán, nalézající se v samém centru Prahy. Se svou rozlohou 180 m² svému majiteli poskytuje dostatečné útočiště plné klidu a pohodlí.
Působivých zákoutí je v tomto bytě hned několik, stačí pohled na starožitné křeslo oděné do nového čalounění s barokním dekorem, konzolový stolek obložený květinami, a pocit harmonie na sebe nenechá dlouho čekat.
Ozdobou tohoto apartmánu jsou bezpochyby barokní štuky, které nechal majitel a designér v jedné osobě zrestaurovat do původní podoby.
Majitel tohoto neobyčejného apartmánu mu navrátil jeho původní půdorys, který pochází z barokních dob. Výsledkem je vzdušný, otevřený prostor plný světla.
V hlavním salonu s krbem, jako dominantou, nesmí chybět křišťálový lustr. Na ty tu narazíme téměř na každém kroku, jsou symbolem luxusu a výjimečnosti, již si tento prostor zasluhuje.
K zámecké atmosféře přispívá kromě starožitného nábytku, který je původní a který dal majitel zrestaurovat do nové podoby, přispívají obrazy s portréty dam. Zajímavým prvkem je designový skleněný stolek, který jako by se v prostoru vznášel.
Různé odstíny zlaté k baroku, jako hlavní inspiraci, patří. Zdobnost samozřejmě také, tento krb je toho důkazem.
K interiérovému řešení patří i důmyslné pohledy do otevřeného a vzdušného interiéru, hru prostoru pak umocňují zrcadla zasazená do barokně laděných zlatých rámů se zdobným dekorem.
Zcela moderní koupelna v tomto bytě překvapí, majitel v ní nechal vybudovat skleněný sprchový kout, které směle kontrastuje s výrazným dekorem dlažby.
Vstupní hala nabízí přímo zámecký pohled – busty, sloupy jako vystřižené z dob empíru, velká zrcadla ve zlatých rámech, barokní fresky s motivy andělů a samozřejmě křišťálový lustr.
Stylová je i zámecká dlažba, doplněná o dekorativní předměty, nechybí zde ani skleněný stolek, který jako by levitoval.
Pohled do zámecké jídelny prozrazuje kontrast stylů, které se tu nenápadně a s velkým citem prolínají. Dokazuje to i kombinace dřevěného korpusu starého stolu s deskou ze skla.
Ani zámecky laděný interiér nemusí zůstávat pozadu s moderními trendy – moderní kuchyně vyvedené v elegantní bílé sem zapadá dokonale.
Velká okna, bohatě řasené závěsy, starožitný nábytek, který je původní, dekorace v podobě starožitného porcelánu, svícnů, obrazů a lustrů – to vše je součástí jednoho celku.
Jídelní kout je krásně vymezen i těmito paravány, které zdobí starožitné svícny. Večeře ve světle svíček je tu nepochybně zážitkem, na nějž se nezapomíná.
Ložnice majitele domu není o nic méně impozantní než zbytek interiéru, dominuje jí velká starožitná postel s nebesy a několik zrcadel.
Dvorní trakt využil majitel domu pro malou zahrádku, také zde se můžeme těšit z harmonie.
V ložnici nesmí chybět oblíbené starožitné předměty – lampy, vázy, lustry a další skvosty ze sbírky majitele. Pocit útulnosti tu dotvářejí řasené textilie a koberec s výrazným dekorem.

Záplava starožitností, původní interiérové prvky sahající do doby, v níž vládlo baroko, a posedlost luxusem přetvořily apartmán v centru města v cosi neopakovatelného. Jeho vzhled a velkolepý charakter si ničím nezadá s interiérem paláce.

Místo, kde ornament není zločin, ale důsledně a v pravidelném rytmu se opakující interiérový a stylotvorný prvek. Okouzlení estetikou především baroka je v tomto pražském apartmánu o rozloze 180 m² na první pohled patrné.

Jeho majitel – designér, vášnivý sběratel a cestovatel – neponechal nic náhodě.

Nejprve navrátil bytu jeho původní barokní půdorys, charakterizovaný velkorysými otevřenými plochami, poté zrestauroval některé původní dochované interiérové prvky, jako jsou štuky či plastické ornamenty na zdech, a vdechl celému apartmánu lesk dob dávno minulých.

Další kroky k vysněnému apartmánu následovaly vzápětí, majitel začal postupně přetvářet byt k takřka palácovému obrazu.

Výsledné dílo svou inspiraci nezapře. Vládnou zde kypré barokní tvary nábytku i doplňků, stěny lemují ornamenty zářící zlatou, podobně jako rámy zrcadel, v nichž kulminuje lesk křišťálových lustrů.

Tu a tam se z fresek usměje andělíček, místy minete zasněné pohledy bust, anebo vás okouzlí romantické pohledy dam shlížejících z obrazů. Zrak si tu, stejně jako ostatní smysly, příliš neodpočine.

Celým interiérem se linou spletité vzory květin a rozličných dekorů, které zdobí koberce, čalounění pohovek, bohatě řasené závěsy či desky stolků a ručně vyřezávané rámy zrcadel.

Hru dekorů a barev pak dokreslují interiérové doplňky – křišťálové lustry, svícny, skleněné vázy a barokně laděné mísy, empírové sloupy, fresky na stěnách či bohatě zdobené textilie.

Všechny starožitnosti, jakými jsou křesla, pohovky, kávové stolky, konzolové stolky či zdobné komody, jsou originálními kousky, které majitel, jenž nalézá zálibu ve sběratelství starožitných předmětů a uměleckých děl, nechal citlivě zrestaurovat.

Jednotlivé starožitné skvosty pak pocházejí z různých cest, na něž se majitel vydával; přes dvacet let  pracoval u letecké společnosti a poznávání cizích krajů mu učarovalo.

To nejcennější ze svých cest má doma – v Čechách, ale také v Austrálii, kde střídavě žije.

„Tento byt řadím mezi ty menší obytné prostory,“ směje se majitel a dodává  že v Austrálii, obývá dům svou rozlohou nesrovnatelný, který dokonce obklopuje soukromý park. Podobně jako pražský apartmán, i dům za oceánem designoval sám.

I přesto že v celém prostoru vládne historizující styl, interiér nepohrdne ani současným designem. Je vybrán tak citlivě a s respektem k převládajícímu stylu, že nejen že neruší, ale na první pohled si designových kousků v záplavě starožitností ani nevšimnete.

Tak dokonale splývá staré s novým. „Chtěl jsem vytvořit místo, které bude na první pohled harmonické a působivé svou autentickou atmosférou. Miluji období baroka, ale sleduji i současné trendy,“ říká majitel a zároveň autor designového řešení.

Apartmán je prostorově členěn na salon s krbem, kuchyni s jídelnou, ložnici a další, menší salonek.

Hned vstupní hala prozrazuje mnohé o krásách tohoto bytu, křišťálový lustr, busta a´ la empír, fresky na stropě, empírové sloupy a všudypřítomná zrcadla zasazená v bohatě zdobených zlatých rámech dávají tušit neobyčejnost každým dechem.

Na první pohled prostorný a otevřený interiér salonku je pojat vskutku velkoryse, dominuje mu krb s velkým zrcadlem v bohatě zdobeném barokním rámu, barokní, zlatě zdobené plastické linky lemují také stěny salonu i zbytku prostoru.

Čalouněné pohovky s květinovými vzory ladí se vzory potahů barokních křesel a celá tahle harmonická hra se opakuje i u konzolových stolků doplněných drobnými sběratelskými předměty a vázami s květinami.

Vše je tu pečlivě sladěno a barevné řešení – s převahou odstínů béžové, zlaté, bílé, fialové, smetanové a starorůžové – dokresluje důmyslnou designovou skládanku.

V jídelně spojené s moderní kuchyní, vyvedené v bílém lesku, vládnou dvě kopie empírových bílých sloupů, které vymezují vstup do kuchyně, již majitel pojal moderně, funkčně a účelově.

Bílá barva kuchyně působí elegantně a přitom čistě, lesklé povrchy zase prozrazují, že i historizující apartmán jde s dobou.  To, co v prostoru jídelny dál zaujme, je nepochybně i prostorný jídelní stůl se starožitnými židlemi.

Jeho zajímavostí je, že dřevěný korpus stolu nechal majitel zkombinovat se skleněnou deskou stolu, výsledek je impozantní a opět prozrazuje, že citlivé snoubení starého s novým může skvěle fungovat.

Opravdovým, takřka scénografickým skvostem je i interiér ložnice majitele v čele s historickou postelí s nebesy, zdobnými starými zrcadly a bohatě řasenými textiliemi. Nechybí ani křišťálový lustr, svícny s patinou času, či historizující sofa.

Také malá zahrádka, nalézající se v dvorním traktu a připomínající otevřené patio, je designována vkusně a s citem ke krásám přírody i samotného místa.

Apartmán v samém srdci staré Prahy ukazuje netušené možnosti koexistence dvou zdánlivě protichůdných stylů a prozrazuje o sobě i svém majiteli, že vášeň a cit pro krásu jsou inspirací barvitého příběhu, který nebere konce.

TEXT: Nikola Bukajová, FOTO: Jana Labuťová