Česká vizitka v Miláně

Nápaditý architektonický koncept, porozumění jedinečnosti přírody, invence, nadhled, to vše vás napadne při návštěvě českého pavilonu na Světové výstavě EXPO 2015.

Světová výstava, kterou je možné navštívit v Miláně do 31. října, dává příležitost zúčastněným zemím prezentovat to nejlepší, co poskytuje jejich přírodní bohatství a především um a kreativita jejich obyvatel.

Česká republika byla 123. zemí, která potvrdila svůj zájem o účast na této ojedinělé akci, a pro svůj pavilon se jí podařilo získat pozemek na strategickém místě hned u hlavního vstupu na výstaviště.

Autory vítězného návrhu pro český pavilon jsou architekti Ondřej Chybík a Michal Krištof společně se společností KOMA Modular, která se ujala realizace.

Mottem pavilonu se stala voda, zároveň tradiční vztah České republiky k této životodárné tekutině, prezentovaný lázeňstvím nebo formou bazénu, který je součástí veřejného prostoru.

Architekti respektovali dočasnost stavby a navrhli modulární systém, který nabízí možnost rozebrání a opětovné využití jeho částí.

Architektura pavilonu odkazuje na jednoduchost národního stylu, na modernismus. Ve spodní části se nachází malý amfiteátr a restaurace, svěží entrée pak tvoří před pavilonem situovaný velký bazén.

V patře jsou výstavní prostory umístěné kolem centrálního atria a další restaurace, následuje přístupná zelená střecha, která poskytuje výhled na celý areál výstaviště.

Naše země má v tomto oboru nač navazovat. Už v roce 1937 zaujal v Paříži pavilon od architekta Jaromíra Krejcara. Budova ze skla a oceli, o níž se pochvalně vyjádřil i slavný Le Corbusier, se zařadila k vrcholům československé meziválečné architektury.

Nelze nezmínit ani Brusel 1958, kde československá expozice v celkovém hodnocení získala nejvyšší cenu, zlatou hvězdu.

Také předposlední český pavilon v Šanghaji v roce 2010 zaujal svým bílým pláštěm, který zdobilo 63 000 hokejových puků a stal se jedním z 24 pavilonů představených na oficiálním plakátu.

Interiér vznikl ve spolupráci s předními českými umělci. Na první pohled vás osloví plastika s vizáží opeřence, umístěná ve vodní ploše, od Lukáše Rittsteina.

Jeden z nejfotografovanějších objektů na výstavě podle umělce symbolizuje cestu z krajiny pokryté betonem nazpět k přírodě.

Originální světelná instalace Maxima Velčovského asociuje pomocí světelných vláken umělý déšť, který ve své abstraktní podobě protéká prostorem.

Obsahem i formou organická expozice prostupuje celým interiérem výstavního paláce a návštěvník v ní absolvuje cestu od molekuly vody přes rostlinné a živočišné buňky až k té základní veličině, planetě Zemi.

Laboratoř ticha navozuje atmosféru českého lesa a díky vyspělým technologiím odhaluje tajemství světa rostlin včetně jejich buněčné struktury.

V Laboratoři života na smysly návštěvníka působí projekce zdravé a nemocné buňky, která vznikla ve spolupráci s Ústavem organické chemie a biochemie, nebo simulovaná nízkoenergetická laboratoř pro přípravu nových léčiv.

Zohledněny jsou také klimatické podmínky letního Milána, kde český pavilon nabízí návštěvníkům osvěžení. Mohou se rozhodnout pro jednu ze tří restaurací nebo pro relaxaci v bazénu. Potřebnou výbavu pro koupel dostanou zdarma jako propagační materiál.

Tradiční tiskoviny, které často končí v odpadkovém koši, nahradily žabky, plavky a ručník, které jsou potištěny informacemi o České republice.

Text: Alena Kodlová, Produkce: Markéta Vobroučková, Foto: Expo CZ 2015, Evžen Janoušek, Pietro Baroni