Přírodní materiály jsou cenným zdrojem přirozené energie a domovu propůjčují harmonický a elegantní vzhled.
Využití přírodního kamene v interiéru je vítané z hlediska estetického i funkčního. Každý kámen je jedinečný unikát s neopakovatelnou strukturou a obklad je originální stylotvorný prvek, vhodný do
moderního i klasického prostředí. První místo bezesporu zaujímá mramor. Dokonale hladké desky používané jako obklad například v koupelně zaručují perfektní vzhled i jednoduchou údržbu.
Je známo několik druhů mramoru a nepočítaně barevných variant. Například často využívaný carrarský
je sněhobílý, růžový, zelený, zlatý i šedý nebo černý, s výrazným žilkováním či s jemným zrnem.
Velice efektní je využití polodrahokamu onyxu. Jeho poloprůsvitná struktura umožňuje architektům originální práci se světlem.
Nabízí široké spektrum tónů od hnědé přes medovou, bílou, zelenou až po rudou, každý blok je unikátní. Odolný a hojně využívaný je pískovec. Vyskytuje se v mnoha barevných
variantách, od bílé či jemně krémové až po sytě rudou. Barevnosti odpovídá pocitové ladění
obkladu, kdy v první variantě působí stěna přívětivě teplým a uklidňujícím dojmem, syté odstíny
jsou dominantní až provokující.
Kdo klade velký důraz na estetiku, jistě ho zaujme chladná krása břidlice. Také pro ni je příznačná
bohatá škála barev v závislosti na příměsi minerálů. Asi jako první si vybavíme antracitově šedou,
břidlice ale může mít i jiné odstíny. Větší obsah chloritu způsobuje zelené zabarvení, oxidy železa
jsou zdrojem červených variant. Na slunci se krásně lesknou, a dokonce proměňují svou barvu.
Krásná, trvanlivá a vcelku snadno zpracovatelná žula je odolná proti většině kyselin, proto se v interiéru po – užívá nejčastěji na kuchyňské pracovní desky. Leštěná ale vyniká také v podobě obkladových desek.
Efektní a na první pohled rozpoznatelná je poměrně výrazná zrnitost jednotlivých složek křemene, slídy a živce. Obvykle bývá šedavá s modrým nádechem, známé jsou ale také nádherné červené žuly.
Na nepříliš exponovaných místech můžeme využít krásu vápence. Kámen je bez ohledu na okolní teplotu vždy chladný na dotek, což oceníme především v teplých letních měsících.
Má bílou, šedavou a výjimečně i narůžovělou barvu. Elegantním a jemným vzhledem se vyznačuje obkladový kvarcit (křemenec). V barevných variantách se nejčastěji vyskytuje jemně šedá až bílá nebo růžová. Občas může být laikem zaměněn za mramor.
Zvláštní kapitolou je kamenný aglomerát. Jedná se o výrobek z expandované (přepalované) břidlice, portlandských pojiv a minerálních barviv. Vizuálně je výsledný produkt k nerozeznání od lomového kamene.
Výhodou oproti lomovému kameni či betonovým odlitkům je výrazně nižší hmotnost a snadnější práce s ním. Obkladový kámen je možné opatřit různou finální úpravou. Výsledný povrch má pak vliv nejen na estetický vzhled, ale také na fyzikální vlastnosti materiálu, jako jsou například
protiskluznost nebo omyvatelnost. Efektní lesklá plocha vyzdvihuje barevnost, kterou ještě umocníme penetrací, hrubé, neopracované plochy mají přirozený přírodní vzhled, jejich povrch má lehce šedavý nádech.
Závěrem naší přehlídky nabízíme několik originálních způsobů užití kamenného obkladu, respektive tenké kamenné dýhy v podobě obložení interiérových dveří, kuchyňského nábytku, nebo dokonce části obývací stěny. Dýha vzniká odštípnutím velmi tenké vrstvy kamene (nejčastěji břidlice). Zachová si přirozený vhled, její výhodou je ale podstatně nižší hmotnost oproti obkladovým deskám, a tím
pádem i širší možnosti využití. Kamenný obklad v interiéru vyniká dlouhověkostí. Materiál ani po čase
neztrácí nic ze svého původního vzhledu, nedochází ke ztrátě barevnosti ani zašlosti věkem. O kámen stačí jen pravidelně pečovat – udržovat bez prachu a občas omýt čistou vodou. Potom se nám odvděčí neuvadajícím půvabem.
Text: Jana Špatzová, Foto: archiv firem