Dům plný kontrastů – RezidenceOnline.cz

Terakotová barva fasády nebyla zvolena náhodně, ale z důvodu jednoduché údržby. Půda v okolí je totiž velmi železitá a má barvu červeného prachu. O údržbu fasády se tedy postarají časté větry a příroda sama.

Stropy přízemního podlaží jsou vymalovány jasně žlutou barvou, která nejen sedí k barvě terakoty a přírodního betonu, ale přináší do tohoto poněkud zastrčeného prostoru dostatek světla.

Všechna zábradlí domu jsou nahrazena metr vysokým tabulovým sklem nejen pro bezpečnost, ale aby nic nebránilo výhledu na údolí a okolní kopce.

Vstupní ostrá stěna chrání příchozí před větrem z údolí, zároveň je v jejím vnitřním prostoru ukryta strojovna klimatizace, která ústí do „hluchého“ rohu domu a neruší tak svým provozem obyvatele domu.

Bazén je přístupný jak z krytého společenského prostoru, tak i z velkorysé terasy. Jeho tíhu nesou dva mohutné ocelovo-betonové pilíře ve spodní části domu, proto si může dovolit být oddělen od půdorysu domu a nepřekáží tak v pohybu osob po venkovních prostorách domu.

Velkorysá terasa přechází díky posuvným skleněným dveřím volně do obytného prostoru. Spojení s okolní vegetací dostaly za úkol palmy v obřích květináčích, umístěné na terasách i v bezprostředním okolí domu.

Tři mohutné pilíře nesou konstrukci domu nad svahem. Díky nim bylo také možno vytvořit prostornou relaxační zónu i technické zázemí. Z tohoto pohledu je také vidět, že prvek zkosení předních stěn ložnic kopíruje úhel zkosení hlavní obytné partie domu – dům tak dává okolí na vědomí, že patří do okolních rozeklaných kopců.

Jídelna se dá nenásilným způsobem pomocí pojízdných závěsů oddělit od obývacího pokoje a od terasy – může tak vzniknout nerušený prostor například pro pracovní poradu.

Díky dvěma skleněným stěnám, které do obývacího pokoje propouští nejen nadbytek světla, ale i okolní přírodu, není třeba žádných dalších ozdobných prvků. Strohé minimalistické zařízení pokoje obstará pohodlná sedací souprava kombinovaná se stolky ze dřeva stromů z brazilských pralesů.

Rozsvícená rezidence je snad ještě působivější než za denního světla. Ve třicetistupňovém svahu majestátně vyhlíží do nádherné krajiny.

Hlavní vstup do domu je z tohoto pohledu netradičně pojat, nicméně závětrná strana byla při projektování ideálním řešením.

Robustní vila na svahu brazilského pralesa je dalším příkladem odvahy stavitelů a architektů tohoto regionu. Opět se jim podařilo začlenit moderní architekturu do divoké přírody, aniž by porušili kouzlo krajiny.

Jižní Amerika se stává, snad díky svému temperamentu a odvaze, stále častěji vzorem moderní architektury pro celý svět. Dalším z architektonických klenotů je rodinný dům Vila Castela Residence, který je dílem architektů studia Anastasia Arquitetos.

Na přání zákazníka jej postavili v brazilském městě Nova Lima. Dům vyrostl v třicetistupňovém svahu, pevně rozkročen ocelovými nosníky nad údolím.

Tento koncept zvolili architekti nejen z estetických důvodů, ale především proto, aby masivní stavební hmota působila v okolí co nejpřirozeněji a zásah do samotného svahu byl co nejmenší.

Stavební práce začaly sedm metrů pod úrovní silnice a stavba vyrostla do tří pater. Prostor pro základovou desku tedy nemusel být vzhledem k rozloze domu tak veliký. Obytná plocha o 650 m² byla tedy rozdělena do tří podlaží.

V suterénu je místo pro aktivní relaxační zónu, je zde umístěna sauna, jacuzzi a vinný sklípek. Zbytek prostoru je věnován technickému zázemí domu.

Přízemí je určeno k odpočinku a společenskému setkávání, je zde kuchyně a obývací prostor, který díky proskleným stěnám volně přechází do velkorysé venkovní terasy s integrovaným bazénem.

Na druhém konci terasy se v příjemném stínu skrývá venkovní kuchyně se stylovým posezením. V prvním patře pak obyvatelé domu získají své soukromí v ložnicích. Celý dům je orientován na východ a je tak ušetřen žhavého odpoledního slunce.

Díky skleněným stěnám a zábradlím mohou majitelé neustále obdivovat překrásný výhled na lesy a údolí. Vzhledem k tomu, že klima tohoto regionu je velmi příznivé – letní průměrné teploty jsou 28 °C a zimní 16 °C, mohl být dům postaven jako energeticky soběstačný, a to i díky solárním fotovoltaickým panelům, které jsou umístěny na střeše.

Jejich úkolem je zajistit nejen ohřev vody, ale postarat se i o komfortní teplotu v domě v chladnějším období.

Vnější barvy domu určilo jeho okolí se svou načervenalou půdou a také ambice architektů, kteří chtěli pojmout dům jako robustní sochařskou práci. Tuto možnost jim dala základní železobetonová konstrukce se třemi pilíři, zapuštěnými do svahu.

Spodní pohled na dům, kde zachovali barvu surového betonu, tak dává pocit, že nad vámi stojí gigantický pravěký tvor. Tento projekt, vznikl na základě čtyř hlavních kritérií, na kterých se dohodl majitel s architekty:

malý stavební zásah v místě, lepší využívání přírodních zdrojů, integrace do okolního prostředí a propojení velkorysého projektu s přírodou a městem za zády.

Vzhledem k dokončené realizaci tohoto velmi zajímavého projektu se zdá, že všechna kritéria byla dodržena a dům tak dopadl na výtečnou.

Text: Blanka Dvořáková, Foto: Anastasia Arquitetos