Autentická jednoduchost s převahou bílé
Bílé oblázky, jejichž struktura vyniká zejména při nasvícení, dekorují „televizní“ stěnu ve společenské části bytu. Jednotlivé kamínky byly pečlivě ručně lepeny jeden po druhém, celá realizace trvala tři týdny.
Bílá je barvou světla, prozrazuje citlivost, smysl pro čistotu pořádek, symbolizuje nový začátek, povzbuzuje mysl. Lidské oko ji vnímá, pokud z daného směru přichází světlo všech barev. Je ideální pro vytvoření oázy klidu a odpočinku.
Subtilně působící páteřní schodiště s technicistní svařovanou kovovou konstrukcí a dřevěnými nášlapy nebrání díky svému pojetí v průhledech obytným prostorem.
Pohodlná sedačka, jejíž komfort s hloubkou sedu 120 cm zvyšují bohaté polštáře, byla, stejně jako ostatní čalouněný nábytek, vyrobena na zakázku ukrajinskou firmou Interia.
Na vyznění interiéru společenského přízemí se podílejí rovněž různorodé podlahové krytiny. Kromě velkoformátové dlažby od Rex Ceramiche s dekorem mramoru o rozměrech prvků 170 x 90 cm je to rovněž přírodní dřevo v podobě širokých prken.
Různé textury použité k realizaci stěn sehrávají při adekvátním nasvícení zejména roli dekorativních akcentů. Týká se to i niky, vyplněné dřevěnými poleny. Původní otevřené topeniště se totiž ukázalo jako nefunkční, takže bylo nahrazeno biokrbem od ukrajinského výrobce LEKS. Kovový „bubnový“ stolek z tepaného hliníku a kovu je od značky Deco 79.
Odpočinková zóna s televizí je zapuštěna do podlahy obložené dřevem. Vzniklé sokly posloužily nejen k ukotvení pohovky, ale úspěšně sehrávají také roli schůdků, stejně jako netradičních odkládacích ploch.
Odlehčené schodiště, jež se lehce vznáší v prostoru, pouze náznakem odděluje odpočinkovou část společenského přízemí od kuchyně s jídelnou.
Část stropu mezi odpočinkovou a kulinářskou zónou společenského přízemí tvoří odhalená betonová konstrukce. Na povrchu jsou přiznané stopy po bednění, jež tady sehrávají roli dekorativního motivu.
Také kuchyně a jídelna jsou zapuštěny v podlahové nice, lemované LED pásky. Stůl s pevnou kovovou nohou a horní deskou z jasanového dřeva byl vyroben v místní dílně Ivana Chudova. Obklopují ho italské židle Gervasoni různých typů.
Zajímavá svítidla jsou tvořena jednoduchou drátěnou konstrukcí, která je potažena textilním stínidlem. Látkový „tunel“, přichycený k hornímu kruhu, je ve spodní části uzavřen dekorativně působícím jednoduchým uzlem.
Nábytek v kuchyni má čelní dvířka z hladkých lakovaných MDF desek. Pracovní plocha linky a ostrůvku se zapuštěnou varnou deskou je z dekorativního přírodního kamene faux. Černý sloup natřený tabulovou barvou slouží i k psaní poznámek školní křídou.
Část původní lodžie, umístěné vedle kuchyně, byla přetvořena v dětský koutek s malířským stojanem. Francouzská okna pokrývají textilní rolety, jejichž dekorativní vzhled těží ze „zmačkaného“ povrchu.
Jedině koupelna v přízemí se barevně vymyká zvolenému konceptu bytu. Obklady i umyvadlo jsou z přírodního řezaného kamene s výrazným rezavo-šedým dekorem z nabídky firmy L'Antic Colonial.
Chodba v horním podlaží, spojující nejen ložnice na protilehlých stranách, je osvětlena s pomocí několika horizontálně instalovaných dlouhých zářivek.
Dlouhá lodžie v přízemí, navazující na společenský prostor, byla rozdělena prosklenými dveřmi v kovových rámech na dvě části. Jedna z nich posloužila k vytvoření příjemné čajovny s nízkým dřevěným stolkem a pohodlnými sedacími vaky. Boční stěnu tvoří nabílené cihlové zdivo.
Dlouhá lodžie v přízemí, navazující na společenský prostor, byla rozdělena prosklenými dveřmi v kovových rámech na dvě části. Jedna z nich posloužila k vytvoření příjemné čajovny s nízkým dřevěným stolkem a pohodlnými sedacími vaky. Boční stěnu tvoří nabílené cihlové zdivo.
Hlavní ložnici dominuje dvojlůžko o velikosti dva krát dva metry. Soudky z tepané mědi, které hrají roli nočních stolků, byly přivezeny z Ameriky, svítidla našli majitelé v obchodě na Bali. V popředí další ze židlí Gervasoni.
Polstrované čelo dvoulůžka přiléhá ke stěně, pod níž byla pod omítkou nalezena cihlová zeď. V duchu zvoleného stylu ji stačilo nabílit.
Podlahu horního patra včetně chodby pokrývá příjemně zbarvené přírodní dřevo. Také stěna mezi dveřmi pokojů je z recyklovaných prken, tentokrát jsou však mnohem užší, navíc záměrně „nedbale“ instalovaná a nedokonale natřená na bílo.
Místo komody byl v ložnici ke stěně se zavěšenou televizí přisunut stolek, evokující dílenský ponk. Jeho povrch je opět opatřen patinou „opotřebovanosti“.
Jedna z horních lodžií, navazující na ložnici, se proměnila v relaxační koutek vybavený komfortní houpací sítí, v níž se skvěle odpočívá. Atmosféru umocňují hořící svíčky.
Hlavní koupelně dominuje obklad s dekorem přírodního kamene. Zrcadlová plocha na stěně s umyvadlem poměrně úzkou místnost vizuálně rozšiřuje. Strop byl obložen dřevem, na přání investora sprcha ustoupila WC.
V pokoji dcery majitele posloužil jako efektní osvětlovací těleso obyčejný dřevěný žebřík natřený na bílo, propletený kabelem s řadou drobných LED žároviček.
Šatna u hostinského apartmá je řešena svérázným způsobem: kromě jednoduché dřevěné lavice je vybavena specifickým „věšákem“, vyrobeným z nabílené větve a provazů.
Bílé oblázky, jejichž struktura vyniká zejména při nasvícení, dekorují „televizní“ stěnu ve společenské části bytu. Jednotlivé kamínky byly pečlivě ručně lepeny jeden po druhém, celá realizace trvala tři týdny.
Koupelna u pokoje pro hosty je řešena podobným stylem jako hlavní hygienické zázemí. K umístění a sušení ručníků jsou určeny opět části větví, zavěšené pod stropem na silných provazech.
Pokoj pro hosty je v bílé barvě s jemnými doteky černé jako ve zbývajících obytných prostorách. Prvek tepla je zastoupen dřevěnou podlahou, roli nočních stolků se zhostily opět kovové „soudky“, tentokrát v bílé barvě.

Působivé dvoupodlažní apartmá v hlavním městě Ukrajiny okouzlí především ty, kdo se přiklánějí k čistému designu a liniím prostým veškerých zbytečných dekorací.

Chvíli trvalo, než majitelé objevili vyhovující mezonetový byt, zaujímající plochu 180 čtverečních metrů s dispozicí, jež by umožnila splnit jejich  nejdůležitější požadavek: striktně oddělit společenskou a intimní zónu.

Pak už šlo ale všechno rychle a okouzlující bydlení plné příjemné atmosféry bylo hotovo během osmi měsíců. Obě patra – společenské přízemí a klidové zázemí – spojuje vzdušné páteřní schodiště.

Jeho technicistní svařovaná kovová konstrukce, ukotvená na třech místech, nese jednoduché nášlapné plochy ze dřeva.

Vše, včetně subtilního kovaného zábradlí s ozdobnými prvky, je natřeného na bílo a opatřeno patinou, která dává celému dominantnímu prostorovému prvku potřebný nádech starožitnosti a opotřebovanosti.

Při úpravách a vybavování interiéru se autorky projektu z Kyjevského architektonického ateliéru FORM, po dohodě se svým klientem, rozhodly oprostit úvahy od soudobých trendů.

Ovšem výsledek, který pod taktovkou tvůrčího dua Victoriia Shkliar a Olga Antontsevab vznikl, je nakonec stejně, v dobrém slova smyslu, poplatný tomu, kam v poslední době obytný design většinou směřuje.

Svou přímočarou formální i barevnou jednoduchostí a atmosférou klidu aspiruje na domov vstřícný především k odpočinku a relaxaci, jež jsou potřebnou alternativou obecné hektičnosti moderního světa. Pokoj v duši je totiž nejvyšší myšlenkou tohoto obytného prostoru.

Rámcem pro všechno se stala všeobjímající bílá, jež i tak velké dispozici ještě opticky přidává.

Jednolitou barevnost funkčně rozbíjejí jemné doteky kontrastní černé, přírodní dřevo na podlahách a střídmých nábytkových plochách má zase za úkol dodat prostoru potřebné teplo.

Každá z pečlivě zvolených textur, především na stěnách a stropech, tu má kvůli cílenému efektu své přesné místo.

Ať už jde o nápaditě ztvárněnou zeď z oblázků, nebo o odkrytý pohledový beton na stropě ve společenském prostoru, zajímavý přiznanými stopami po bednění, jejich vyznění výrazně podporuje osvětlení. Právě proto mu tady byla svěřena jedna z nejdůležitějších rolí.

Dalším bezesporu zajímavým prvkem je mírná výšková variabilita podlahových ploch s pódiem v přízemní úrovni bytu, zdůrazněná rozdílnými povrchy.

Byt měl původně tři lodžie, jednu dlouhou v přízemí a dvě v klidové zóně obytných prostor. Všem se dostalo naprosto odlišného využití:

spodní, rozdělená velkoryse prosklenými dveřmi na dvě části, se z jedné části proměnila v dětský koutek, ze druhé v příjemnou čajovnu.

Horní lodžii u ložnice pak návrhářky přetvořily v odpočinkový kout s houpací sítí, druhou se rozhodly využít pro zákoutí s toaletním stolkem a pro domácí kancelář.

Pokud jde o vybavení, téměř vše – s výjimkou italských židlí v jídelně, některých svítidel a doplňků dovezených z Bali – pochází z místních „domácích“ zdrojů, tedy od ukrajinských výrobců a nábytkových firem.

TEXT: Alena Müllerová, FOTO: Pro FORMARCH Andrey Bezuglov, Gavrilov Sergey

ARCHITEKTONICKÝ ATELIER FORM (návrh a realizace interiéru), Ulice Glazunova 4/47, Kyjev, Ukrajina, tel.: +38067 9600510, www.form.kiev.ua