Ve všech směrech minimalistický dům byl postaven v půvabném přírodním zákoutí, na zalesněném pozemku u mořské zátoky Chesapeake, s výhledem na klidnou vodní hladinu.
Dvouúrovňový blok s fasádou z vlnitého laminátu zastřešuje přesahem vykonzolovaného horního patra spodní partie stavby. Zvolené řešení chrání dveře spodní ložnice vedoucí na dlážděnou terasu, zároveň zastiňuje interiér před slunečními paprsky.
Kompaktní objekt geometrických linií je výsledkem promyšleného uspořádání dvou základních bloků vzájemně propojených komunikačním „tunelem“. Směrem k obydlené části zalesněného pobřeží zajišťují soukromí obyvatel domu stěny s minimem oken.
Vnitřní atrium nevelkých rozměrů umožňuje otevření prosklených částí fasády a spojení interiéru společenské zóny s venkovním prostředím. Expanzivní otvory v kombinaci s menšími, selektivně orientovanými do okolní krajiny, zachovávají uživatelům potřebnou intimitu.
Velkoplošné prosklené prvky lze s pomocí kolejnic zasunout do vnitřního pouzdra ve stěně. Nabízejí tak možnost otevření bloku v šíři šesti metrů. Spolu s horními okny pomáhají zajistit dostatek přirozeného světla v obytném prostoru, navíc umožňují výhled na vrcholky stromů a oblohu.
Ve všech směrech minimalistický dům byl postaven v půvabném přírodním zákoutí, na zalesněném pozemku u mořské zátoky Chesapeake, s výhledem na klidnou vodní hladinu.
Ve prospěch efektního vyznění celé realizace hovoří také materiálová a barevná kompozice v několika odstínech šedi. Nejsvětlejší betonové prvky spojovacího tunelu přecházejí v cementotřískový obklad nižšího objektu, nejtmavší je fasáda z vlnitého laminátu, zdobící druhý blok.
Tunel vybudovaný z oboustranně přiznaných prvků na bázi betonu je komunikačním kanálem, jehož účelem je spojení obou samostatných objektů.
Kvůli vnitřním dispozicím klidového objektu muselo být prostorové řešení koupelen poměrně skromné. Do této úzké se vedle umyvadla a WC vešel pouze sprchový kout oddělený skleněnou zástěnou.
Společenský blok s venkovním obkladem rozměrnými cementotřískovými deskami umožňuje vstup do atria rovněž dveřmi vedoucími do kuchyňské části multifunkčního interiéru. Autorem návrhu zahrady je Chris Valenti z JB Landscaping.
Horní patro bloku, do něhož byla situována klidová zóna, má v podstatě podobu samostatného apartmánu. Zahrnuje ložnici, hygienické zázemí a malý obývací pokoj s výhledem přes koruny stromů na zátoku Chesapeake.
Designovým akcentem jednoduše vybavené ložnice s nábytkem z dubového masivu je slavné drátěné křeslo, jehož autorem je legendární návrhář Harry Bertoia. Překvapivě pohodlný model sehrává v interiéru zároveň roli artefaktu.
Interiér byl firmou Baron Gurney Interiors navržen tak, aby bylo možné využít rovnováhy mezi malebnou krajinou zátoky Chesapeake a intimitou obytných prostor. K silným výrazovým prostředkům patří kromě použitých materiálů také svěží barevnost.
Moderní nábytek v minimalistickém stylu doplňuje nepřehlédnutelné impozantní krbové těleso, jež je dominantou společenské zóny. Interiéru dodává kromě tepelné pohody také atmosféru útulnosti.
Uspořádání tohoto nenápadně nápadného objektu vlastně připomíná tak trochu dvě spojené kostky lega. Vzájemně se prolínají a vytvářejí zajímavou geometrii.
Moderní rezidenci, jejímž autorem je architekt Robert M. Gurney, byste našli ve městě Ocean View, v americkém státě Delaware, v oblasti zaplněné eklektickou směsicí domů.
Zázrak lineárních křivek vyrostl ve zdánlivě nesourodém, neformálním nostalgickém prostředí, na konci štěrkové silnice vedoucí k zalesněnému pozemku u mořské zátoky Chesapeake, kde je ze všech stran obklopen okouzlující přírodou v její naturální podobě.
Dům je v naprostém protikladu k většině soudobých projektů, jejichž tvůrci a investoři se zaměřují především na drahé materiály a velkolepou, pokud možno neomezenou podlahovou plochu interiérů.
Skromné dispozice na celkových 223 m2 zahrnují vedle společenské zóny pouze tři ložnice s koupelnami. Klíčem pro výběr stavebních materiálů byly především jejich dlouhodobá trvanlivost, snadnost instalace a nenáročnost pořizovacích nákladů.
Objekt byl koncipován jako dva jednoduché kvádry rozdílné výšky, s plochými střechami.
Navzájem se protínají a překrývají tak, aby ve výsledku, spolu se spojovací chodbou z betonových prvků, tvořily kompaktní kompozici ve tvaru U, orientovanou kvůli zachování soukromí kolem malé vnitřní zahrady.
Východní blok vysoký přes pět metrů, zvenku obložený cementotřískovými panely, ukrývá do stropu otevřenou společenskou část domu s obývacím pokojem, jídelnou a kuchyní.
Na straně směřující do atria je do jeho fasády integrovaná velkorysá prosklená stěna, jejíž prvky se po kolejnicích plynule zasouvají do vnitřního pouzdra, takže široce otevírají interiér do vnitřního prostoru.
Protější, o něco vyšší dvojpodlažní objekt obložený odolným vlnitým laminátem antracitové barvy, ukrývá v přízemní partii dvě menší ložnice. Jeho horní patro pak vyplňuje jakýsi apartmán se třetí ložnicí, malým obývacím pokojem a hygienickým zázemím.
Důležitým výrazovým prvkem objektu jsou výplně stavebních otvorů.
Zatímco ve fasádě obrácené k přístupové cestě a do zastavěného okolí jde o poměrně malá okna, do vnitřního atria nabízejí prosklené plochy díky svým velkorysým rozměrům možnost otevření, navíc zajišťují dostatečný přístup denního světla do obytných prostor.
Text: Alena Müllerová, Foto: Anice Hoachlander pro studio Robert M. Gurney
Kontakty
ROBERT M. GURNEY (Architekt), 5110 ½ MacArthur Blvd, NW
Washington, USA, tel.: (202) 237-0925, https://robertgurneyarchitect.com
