Okřídlená vila nad Austinem
Originální „okřídlená rezidence“ je jednou z nejznámějších privátních nemovitosti v Austinu. Není divu, že si její prostory vybrali filmaři hvězdně obsazeného filmu Song to Song, který bude mít premiéru v březnu tohoto roku.
Originální „okřídlená rezidence“ je jednou z nejznámějších privátních nemovitosti v Austinu. Není divu, že si její prostory vybrali filmaři hvězdně obsazeného filmu Song to Song, který bude mít premiéru v březnu tohoto roku.
Dům se dělí na dvě samostatné budovy, spojené proskleným mostem. Díváme se do společenské části ve druhém podlaží, kterou tvoří sedací zóny, jídelna a kuchyně. Maximální množství světla proudí do interiéru celoprosklenými stěnami.
Vybavení interiéru je sice velmi střídmé, přesto maximálně funkční. Architekt ovšem kladl důraz na kvalitu a vhodné doplňky. Důkazem jsou například „retro“ židle z kolekce Aluminium (design Charles & Ray Eames), navržené Hemanem Millerem pro Vitru.
Záběr fotoaparátu zachycuje detailně po obou stranách prosklený koridor, fungující jako spojnice mezi společenským a soukromým blokem rezidence.
Panoramatická prosklená stěna, opatřená mimo jiné speciálními okenními fóliemi, které dokážou udržet příjemné klima v interiéru, nabízí obyvatelům nádherné výhledy. Umístit modulární sedačku v bezprostřední blízkosti se doslova nabízelo.
Moderní kuchyně v dekoru dřeva s nerez spotřebiči a skleněnými doplňky v podobě barového pultíku je umístěna v rohové části ve druhém podlaží. Stejně jako všechny místnosti v domě poskytuje úžasné výhledy.
Větší z kuchyní se středovým pracovním ostrůvkem je k dispozici o patro níže. V popředí je designová barová stolička Lem od japonské designérské dvojice ve složení Shin a Tomoko Azumi.
Jídelní kout je v bezprostřední blízkosti kuchyně ve druhém patře. Bílý stůl s kovovou podnoží, určený pro šest osob, doplňují židle italské provenience Rest Up od výrobce Bonaldo.
Celkový záběr na společenskou část druhého podlaží. V pravé části sedací kout s ikonickými křesly Barcelona, které už v roce 1929 navrhla dvojice Ludwig Mies van der Rohe a Lilly Reichová.
V domě najdeme i televizní místnost. Byla cíleně situována do zadních partií u centrálního schodiště rezidence, aby byli diváci co nejméně rušeni.
Celý objekt je z větší části prosklený, což se týká i soukromých místností. Záběr je z rohového pokoje nad bazénem, do proskleného výklenku ve tvaru trojúhelníku je umístěno designové křeslo s podnožkou.
Opět záběr na hlavní společenskou část s křesly Barcelona v bílé kůži. Stejný materiál byl zvolen i pro pohovku. Výklenek u schodiště skrývá domovní výtah.
Kromě zmíněného domovního výtahu spojuje všechna tři podlaží domu kryté schodiště, umístěné v samostatném celoproskleném bloku/tubusu s ocelovou konstrukcí.
Pohled z exteriéru na pracovnu v domě názorně ukazuje dokonalou práci architekta s prostorem. Místnost jednoduše zvětšil a maximálně prosvětlil předsunutím podlahy přes okraj fasády.
Záběr na pracovnu majitele domu z interiéru. Je vybavena jednoduchým zařízením v podobě kožené sedačky a kancelářského stolku se židlemi. Pohled ven zachycuje noční rozsvícený Austin.
Koupelen různých dispozic a stylů je v domě několik, svou vlastní má samozřejmě také každá ze čtyř ložnic.
Jedna z koupelen, jež přímo navazuje na ložnici, má obklad z modré mozaiky, kterou efektně doplňuje černá dlažba.
Největší a nejpohodlnější z koupelen je v přízemí domu, v části směřující do svahu. Strategické umístění umožňuje přímý vstup na terasu. Dominantou prostoru je jednoznačně oválná kamenná vana, usazená do oblázkového lůžka.
Soukromé pokoje jsou umístěny v samostatné levé části domu, a to v jejím prvním i druhém podlaží. Na obrázku je hlavní ložnice s efektním stropním výklenkem nad koupelnou a šatnou.
Záběr ze stejného prostoru opět zachycuje nádherný výhled ven. Většina pokojů může díky celoprosklené panoramatické stěně využívat nejen maximální příliv denního světla, ale také vstup na terasu.
Pohled z exteriéru zachycuje levou soukromou část rezidence, v níž jsou umístěny ložnice. Dobře je vidět i spojnice (prosklená stěna) mezi intimní a společenskou částí domu.
Noční záběr ještě více zdůrazňuje členitost domu. Bazén se slanou vodou a podhladinovým osvětlením, umístěný v levé části domu, poskytuje obyvatelům dostatečné soukromí.
Centrální schodiště, ukryté pod ocelovou konstrukcí s prosklením, spojuje všechna tři podlaží. V posledním patře pak kromě toho nabízí i možnost vystoupit na malou lodžii.
Není divu, že tuto rezidenci zná nejen celý Austin. Projekt má totiž na svém kontě řadu architektonických cen, chlubí se i oceněním Dům měsíce, jenž získal od prestižního magazínu Architectural Record.

Unikátní architektonické dílo, zasazené do malebné kopcovité oblasti Westlake Hills, jež je považována za nejatraktivnější předměstí texaského Austinu, navrhl a také zrealizoval slavný architekt Winn Wittman.

Metropole státu Texas je především světovou Mekkou živé hudby. Tóny všech žánrů vítají návštěvníky už na letišti a provázejí je prakticky všude a v kteroukoli denní či noční hodinu.

Každoročně se zde pořádá nespočet kulturních hudebních akcí, od pouličních vystoupení přes tradiční koncerty, slavnosti připomínající karneval v Riu až po gigantické několikadenní festivaly.

Po celý rok proudí do Austinu nejen tisíce turistů a nadšenců do muziky, ale také cestovatelů, kteří tu najdou vedle hudebního vyžití i řadu zajímavých míst a kulturních památek. Město je často vyhledáváno i filmovými štáby.

A není určitě překvapením, že tím zatím posledním byl tým režiséra Terrence Malicka, který tady v průběhu loňského roku natáčel milostné drama Song to Song s hvězdným hereckým obsazením v podání Ryana Goslinga a Natalie Portmanové.

Pokud opustíme centrum města a vydáme se přibližně deset mil severně, ohromí nás kopcovitá zalesněná krajina nesoucí název Westlake Hills. Prominentní oblast patří ke zdejším nejvyhledávanějším místům pro bydlení.

Pro svou vynikající polohu je prakticky neustále v hledáčku prestižních realitních kanceláří.

Unikátní domy, vily i gigantické rezidence v různých architektonických stylech jsou rozeseté ve členitém terénu a může se zdát, že oblast je téměř nedotčená civilizací. Opak je ovšem pravdou.

Obyvatelé této čtvrti si vychutnávají absolutní blízkost rekreační oblasti a mají na dosah nespočet služeb od prvotřídních obchodů a restaurací po sportovní i relaxační vyžití včetně golfové hřiště Austin Country Club, vinoucího se podél břehu řeky Colorado.

Opulentní rezidence s celoprosklenou fasádní stěnou a s příznačným názvem Soaring Wings je jednou z nejznámějších privátních staveb v Austinu. Svou podobu dostala v roce 2007 od věhlasného architekta Winna Wittmana a její stavba trvala dlouhé čtyři roky.

Objekt se vyznačuje především velkoryse předsunutou střechou na dvou úrovních, která je opatřena měděnými pláty, evokujícími ptačí křídla.

Třípodlažní dům je rozdělen na společenskou a soukromou část v samostatných úrovních, zabírajících dvě podlaží, jejichž nápaditou spojnicí je prosklený most.

Architekt Wittman se v tomto případě určitě nebál experimentovat a zřejmě se řídil pravidlem, že nemusí být vše souměrné, aby to vypadalo dobře. Znaků nepravidelnosti tu najdeme celou řadu.

Přísné geometrické linie i nepravidelné linky v podobě zaoblených stěn, různé výškové poměry, které jsou patrné především v interiéru, a prosklené výklenky, jimiž autor dodal na originalitě i na rozměrech pokojům umístěným v zadní části domu, směřující do svahu, a dále v jeho bočních stranách.

Nutno podotknout, že stavba je i vysoce energeticky efektivní, a to navzdory prosklení celé čelní strany. Potřebných parametrů bylo dosaženo díky bio-pěnové izolaci, okenním fóliím a solárním panelům.

Velkorysý je i interiér domu. Necelých pět set sedmdesát čtverečních metrů obytné plochy nabízí čtyři ložnice, šest koupelen, televizní místnost a pracovnu.

Otevřený společenský prostor pak tvoří tři sedací zóny, jídelní kout a otevřená kuchyně ve druhém podlaží. Další kuchyně je i v prvním patře.

Vnitřní vybavení je pojato opravdu minimalisticky, především se zřetelným důrazem na volný průchod mezi jednotlivými zónami. Proto bylo zařízení nábytkem pojato střídmě a spíše prakticky.

Každý kousek je ovšem designovým skvostem, v kombinaci s uměleckými prvky a volbou materiálů ve světlých a teplých tónech nenechá nikoho na pochybách, že interiér byl promyšlen do posledního detailu.

Pro komfort obyvatel je celý třípodlažní dům přístupný krytým schodištěm nebo výtahem. Nádvoří v zadní části domu směrem ke svahu je využíváno především v parných texaských dnech, samozřejmostí je pak bazén se slanou vodou.

TEXT: Markéta Vobroučková, FOTO: TopTenRealEstate