Širokou komunikaci, prostupující vstupní halou, lemuje v zadní části pozemku jakási kolonáda, jejíž sloupy jsou ukotveny ve vodním kanálu. Nádrž oživují nejen rostliny, ale také různobarevní koi kapři.
Přímé linie, velkorysá dispozice, barevná uměřenost, dostatek světla, proudícího do interiéru prostřednictvím velkoplošných posuvných stěn. To jsou zdroje výsledné jednoduchosti a vzdušnosti obytných prostor, jež mají obyvatelé minimalistické vily k dispozici.
K centrální části rezidence s velkorysým portálem vede od brány chodník obložený velkoformátovou kamennou dlažbou. Celková délka komunikace, jež prochází celým objektem a pokračuje do zadní části pozemku, dosahuje pětadvaceti metrů.
Hladina bazénu, zapuštěného do terasy, je díky přepadu v rovině s navazující plochou. Součástí venkovního komfortu, jenž využívá rodina s pěti dětmi, je také komfortní zastřešená kuchyně.
Klidová zóna byla netradičně umístěna do suterénu. I přímo z ložnice však lze vyjít přímo na terasu obloženou dřevem, potřebnou intimitu prostorám zajišťuje betonová stěna s vysokým skleněným zábradlím.
Širokou komunikaci, prostupující vstupní halou, lemuje v zadní části pozemku jakási kolonáda, jejíž sloupy jsou ukotveny ve vodním kanálu. Nádrž oživují nejen rostliny, ale také různobarevní koi kapři.
Působivá zahradní úprava, jež je dílem architektonického studia Indigo, vychází z pečlivého plánování zelených ploch a jejich souladu se stavbou. Důležité místo v kompozici pozemku patří i několika sošným letitým olivovníkům.
Venkovní obývák lze při širokém otevření prosklených posuvných stěn učinit prodlouženou rukou společenské části interiéru. Zastřešení chrání terasu s posezením před intenzivními ataky počasí.
Impozantní součástí společenské zóny je plynový krb, jehož ze tří stran prosklená vložka je zakomponována do masivní stěny. Ta slouží k částečnému předělení velkorysé otevřené dispozice obytného prostoru a podílí se na vytvoření několika odpočinkových zón.
Impozantní součástí společenské zóny je plynový krb, jehož ze tří stran prosklená vložka je zakomponována do masivní stěny. Ta slouží k částečnému předělení velkorysé otevřené dispozice obytného prostoru a podílí se na vytvoření několika odpočinkových zón.
Na podlaze, obložené velkoformátovou dlažbou z leštěného mramoru pískové barvy, dobře vyniknou sedačky čalouněné šedou textilií. Střídmé vybavení interiéru doplňují pouze dva konferenční stolky s deskami odlišných tvarů a materiálů, nízká dřevěná lavice pod televizí dává vyniknout skleněným plastikám hudebníků.
Na podlaze, obložené velkoformátovou dlažbou z leštěného mramoru pískové barvy, dobře vyniknou sedačky čalouněné šedou textilií. Střídmé vybavení interiéru doplňují pouze dva konferenční stolky s deskami odlišných tvarů a materiálů, nízká dřevěná lavice pod televizí dává vyniknout skleněným plastikám hudebníků.
V nenápadných kulisách skříněk a pracovních ploch v bílé barvě doslova září centrální solitér v podobě kuchyňského ostrůvku, obloženého leštěnou zelenošedou žulou s výrazným dekorem. Je vyžíván jako mycí centrum, zároveň slouží i ke stolování.
Chodba vedoucí ke schodišti, jež spojuje společenské přízemí s klidovou zónou v suterénu, byla využita také k umístění poměrně obsažné knihovny. Protilehlou stěnu s velkým oknem, směřujícím na jednu ze zahradních teras, zdobí obklad z hrubě opracovaného přírodního kamene, který byl použit také ve venkovní kuchyni.
Chodba vedoucí ke schodišti, jež spojuje společenské přízemí s klidovou zónou v suterénu, byla využita také k umístění poměrně obsažné knihovny. Protilehlou stěnu s velkým oknem, směřujícím na jednu ze zahradních teras, zdobí obklad z hrubě opracovaného přírodního kamene, který byl použit také ve venkovní kuchyni.
Široké, zajímavě řešené kyvné dveře, vedoucí do zadní části pozemku, jsou obloženy výrazným přírodním dřevem. Vyznění dveřního křídla násobí trojrozměrný efekt zvoleného řešení.
Zadání pohostinného klienta akcentovalo vhodnost celého domu k pořádání společenských událostí a nenásilné propojení vnitřních a venkovních prostor. Tomuto cíli dokonale vychází vstříc řešení s využitím posuvných prosklených systémů.
O barevný kontrast v koupelně se postaral obklad podlahy a části stěny tmavě hnědou mozaikou. Vysoké umyvadlo zajímavého tvaru stojí jednoduše na vrchní desce zásuvkové „lávky“.
Řešení s umyvadly umístěnými na zavěšené koupelnové skříňce bylo zvoleno i pro rozlehlou koupelnu rodičů. Její jednotlivé zóny od sebe částečně oddělují polostěny.
Jedna z dívčích ložnic má stěny pokryté romantickou tapetou, odkazující na lásku své obyvatelky k Francii. Součástí pokoje jsou také dva typy Egg Chair. Křesla s unikátní konstrukcí ze sklolaminátu, inspirovaná ikonickým modelem Arneho Jacobsena, jsou vyhlášená svým komfortem.
Kompozice venkovních konstrukcí, plynule navazujících na dům, působí ve výsledku téměř jako sochařské dílo. Zahrada díky nim získává na proporcionalitě a zajímavosti.
Vše dokonale plyne a splývá. Tvůrčímu a manželskému týmu, který tvoří Daniel Israelevitz a Hila Danae, se povedlo dosáhnout dokonalého souznění vnitřních a vnějších částí tohoto nádherného domu.
Ložnice rodičů je z pohledu barevnosti viditelně hřejivější než ostatní interiéry. Zásluhu na tom má především dřevěná podlaha, skládaná „na rybinu“. Zdrojem tepla je také plynový krb, integrovaný do stěny s keramickým obkladem.
Mozaikou vykládaný betonový bazén, v jehož hladině se odráží nejen rezidence čitých tvarů, ale také okolní příroda, je pro početnou rodinu důležitým relaxačním prvkem. Navíc je spolu s vodní kanálem, v němž se prohánějí koi kapři, zdrojem nezbytného osvěžení vzduchu.
Mozaikou vykládaný betonový bazén, v jehož hladině se odráží nejen rezidence čitých tvarů, ale také okolní příroda, je pro početnou rodinu důležitým relaxačním prvkem. Navíc je spolu s vodní kanálem, v němž se prohánějí koi kapři, zdrojem nezbytného osvěžení vzduchu.
Mozaikou vykládaný betonový bazén, v jehož hladině se odráží nejen rezidence čitých tvarů, ale také okolní příroda, je pro početnou rodinu důležitým relaxačním prvkem. Navíc je spolu s vodní kanálem, v němž se prohánějí koi kapři, zdrojem nezbytného osvěžení vzduchu.
Rozlehlá vila, dýchající minimalismem, dokonale propojuje vnitřní prostory se svěžím zeleným světem venku. Prozrazuje ctižádost autorské dvojice, spojené prací i životem, stát se jedním z nejžádanějších architektonických studií v zemi.
Přitom si dánský architekt Daniel Israelevitz s manželkou Hilou Danae prožili jako začátečníci v oboru šest perných let, během nichž přišli o spoustu peněz. Jejich pracovní stůl měl vrchní desku ze starých dveří…
V boji o přežití uspěli jenom díky své nezměrné píli, soudržnosti, ctižádosti a lásce k profesi. Světlo na konci tunelu spatřil pár v roce 2004, velký dluh se jim ale podařilo smazat teprve nedávno.
I dnes, v době hojnosti, velkolepých úspěchů a obrovského růstu zájmu o jejich návrhy však tvrdí, že povolání architekta patří k nejtěžším a že „vydupat“ firmu od nuly lze někdy přirovnat k noční můře.
Realizace projektů, jež jsou výsledkem společné práce, ovšem o ničem takovém nevypovídají – hovoří lehkou řečí jednoduchých linií a maximální otevřenosti, jež jsou vstřícné k už zmíněnému prolínání a splývání obytných interiérů s venkovními plochami, obklopujícími převážně minimalistické rezidence.
Stoprocentně to platí rovněž o dvoupodlažním domě geometrických tvarů, který podle jejich návrhu vyrostl v izraelské Šefele.
Jde o přímořskou nížinu v jiho-centrálním Izraeli, 10–15 kilometrů dlouhou kopcovitou oblast Judeje mezi horou Hebron a pobřežní planinou, s mírným středomořským polopouštním klimatem.
Na velkorysém pozemku o velikosti dvanácti tisíc čtverečních metrů bylo možné dát křídla nápadům a navrhnout velkolepé, symetricky vyvážené sídlo o zastavěné ploše 750 čtverečních metrů, obklopené krásnou formální zahradou se dvěma ctihodnými starými olivovníky.
Z ulice sice není jeho betonová nádhera vidět v celém svém rozsahu, ale jakmile se dostanete na pozemek, otevře se vám okouzlující dramatický pohled.
Široká přístupová cesta, lemovaná trávníky a keři usazenými v ostrůvcích vysypaných bílými oblázky, vede hosty monumentálním portálem do centrální části budovy, rozbíhající se do stran dvěma křídly.
Zatímco na levém boku se skrývají komfortně vybavené obytné interiéry s vysokými stropy a velkými okny, pravá část domu, podepřená mohutnými sloupy, s arkádami a vrstevnatými stěnami, zcela patří bohatým venkovním aktivitám rodiny.
Ty jsou samozřejmě nemyslitelné bez špičkově vybavené venkovní kuchyně, pohodlného posezení v otevřeném „obýváku“, a především bez bazénu, jehož hladina splývá s plochou terasy s obkladem z přírodního kamene, do níž je zapuštěn.
Nádherně uvolněná atmosféra se zvenčí přenáší i do vnitřních prostor rezidence, takže byl naprosto splněn plánovaný koncept maximálního propojení exteriéru s interiéry, aniž by zároveň došlo k narušení výsostného soukromí uživatelů.
„Naším cílem bylo vytvořit silný objekt a udržet v něm hřejivou rodinnou atmosféru,“ vysvětlují architekti. To se daří rovněž s pomocí špičkových materiálů a citlivě vybraného vybavení obytných zón.
Podlahy pokrývají leštěné mramorové dlažby jemných barev, přírodní kámen v různé povrchové úpravě našel uplatnění i na stěnách, uvnitř i vně domu.
Skvostný exemplář desky z tmavé zelenošedé žuly byl použit také k obkladu kuchyňského ostrůvku, jenž se tak rázem stal nepřehlédnutelnou dominantou převážně bílého prostoru.
Celkovou světlost interiérů podtrhuje záplava světla, pronikající dovnitř velkými prosklenými plochami oken a posuvných stěn, jež zároveň zprostředkovávají kýžené splynutí vnitřních i venkovních dispozic.
Celkově uměřené barevné řešení společenské i klidové zóny akcentují tóny šedé a antracitu, použité především u čalouněného sedacího nábytku.
Tváří v tvář stavbě, jejímu řešení a vybavení, promyšleným do posledního detailu, je rostoucí zájem o práci této vztahově i profesně provázané dvojice zcela pochopitelný. Není divu, že míří do vrcholné pětice izraelských architektonických firem.
„Jde nám v první řadě o prestiž, rozhodně nechceme ohromovat ani početným týmem zaměstnanců, ani obratem či ziskem, ale především vysokou úrovní své práce.
Možná to není zrovna moderní filozofie, ale poslední, co hledáme, je zbohatnout na úkor kvality,“ tvrdí přesvědčivě Daniel Israelevitz.
