Stone house, dům mnoha tváří
Hlavní výhodou přízemí sníženého pod úroveň ulice je jeho možnost otevření se na obě strany. Prostor je vzdušný a maximálně propojený s exteriérem. Horní podlaží chrání z uliční strany kamenná stěna, ale i přesto zbyl dostatečný prostor pro výplně velkých oken.
Hlavní výhodou přízemí sníženého pod úroveň ulice je jeho možnost otevření se na obě strany. Prostor je vzdušný a maximálně propojený s exteriérem. Horní podlaží chrání z uliční strany kamenná stěna, ale i přesto zbyl dostatečný prostor pro výplně velkých oken.
Díky speciální konstrukci lze z objemu budovy částečně vysunout prosklenou lodžii, prodlužující hlavní ložnici v prvním patře. Tento kouzelnický kousek je jen jednou z možností, jak je možné lehce pozměnit modifikovatelný interiér.
Exteriér domu je drsným obalem v brutalistické betonové schránce, podtržené kamenným obkladem na zadní fasádě, který však chrání útulné ložnice, obložené naolejovaným, medově zbarveným dřevem.
Podél stěny vede pruh zeleně s kamennou cestičkou, ústící k malému wellness areálu pod korunami stromů se saunou a zahradní sprchou. Cestou mineme také venkovní ostrůvek s mycím centrem, který je tak v kontaktu s hlavní jídelnou v interiéru.
Navržená konstrukce umožňuje podepřít betonovou desku pouze ve dvou místech jižní skleněné fasády. Rohy zůstávají volné a přízemí působí velmi subtilně.
Pozemek o výměře 800 m2 je situován do přímořského klimatu jihovýchodního Vietnamu na svazích města Nha Trang. Zastavěná plocha, rozdělená do dvou podlaží, činí 310 m2.
U bazénu je zabudovaná ocelová pergola, vymezující posezení zapuštěné do terasy. Při silném slunci lze přes konstrukci natáhnout textilní plátno a vytvořit příjemný stín.
Autorem projektu je vietnamské studio MM++/MIMYA Architects, založené v roce 2009 v Ho Či Minově městě. Hlavními představiteli a zakladateli jsou vietnamská architektka My An Pham Thi a Francouz Michael Charruault.
Dvouramenné kamenné schodiště, vedoucí z ulice, se na dlážděném nádvoří před vstupem do domu stýká se schodištěm, propojující přízemí a parkovací stání na úrovni prvního patra.
V klimatických podmínkách jihovýchodního Vietnamu si mohli architekti dovolit umístit sprchy pod širé nebe mezi dřevěné posuvné dveře koupelen a zadní zeď domu, obloženou žulovými bloky.
Dům je orientován na výhled k moři, zatímco stěna s kamenným obkladem chrání soukromí objektu z uliční strany. Při pohledu z ulice vytváří stíny kvádrů ve dne i v noci (díky umělému nasvícení) zajímavý plastický efekt.
Toalety a umyvadla jsou umístěny pod zastřešenou část koupelen a vnitřní a venkovní prostor vždy propojuje krytá chodba mezi ložnicí a sprchovým koutem. Nasvícení kamenných stěn dotváří speciální atmosféru sprchování pod hvězdnou oblohou.
Na interiér bezprahově navazuje venkovní terasa se zapuštěným plaveckým bazénem obdélníkového tvaru. Hladina je ve stejné úrovni jako podlaha a na vzdálenější podélné straně bazénu je umístěn přepad.
Elegantní točité schodiště nekonkuruje panoramatickému obrazu na jižní prosklené stěně, jenž je hlavním epicentrem všech pohledů, přesto je mu však adekvátním oponentem, který stojí za povšimnutí.
Při pohledu z obývacího pokoje se hladina bazénu propojí s hladinou moře, rozplývající se až na vzdáleném horizontu. Díky subtilním podporám stropu, integrovaných v rámu okna, je výhled pouze na chvíli opticky přerušen.
Plné zábradlí je nosnou konstrukcí pro upevnění horizontálních dřevěných stupňů. Při prosvícení z patra protéká v mezerách světlo a vrhá na podlahu hravé obrazy, připomínající rozsypané špejle při hře Mikádo.
I. podlaží
přízemí domu
Patro nabízí v základě tři útulné ložnice, z nichž každá má vlastní koupelnu. Po odsunutí příček je možné prostor propojit do jedné společné místnosti, jež skýtá souvislé panorama po celé délce jižní fasády.
Vchod do domu je velmi volný a zároveň impozantní. Zádveří funguje jen v podobě krytého venkovního salonku s posezením a již odtud vidíme skrz celý obývací pokoj na moře a do nečleněného prostoru přízemí.
Ložnice vpravo od výstupu ze schodiště je nejmenší, po zatažení skleněné příčky paralelní s jižní fasádou vzniká chodba, přes kterou lze projít do zadního pokoje.
Hlavní apartmá disponuje kromě venkovního sprchového koutu také velkorysou koupací vanou. Z druhé strany za dřevěnou příčkou, oddělující koupelnu a ložnici, vzniká útulné posezení.
Jako rámy pro posuvné příčky fungují kovové kolejnice, zapuštěné do podlah a dřevěného podhledu. Po zatažení jsou všechny plochy obložené dřevem až na jižní okno, které lze při potřebě naprosté intimity zastínit textilními závěsy.
Tato místnost se dá přibližně z jedné třetiny pomocí kolejnicového mechanismu vysunout před fasádu. Dalším mobilním prvkem začleněným do interiéru jsou dřevěné okenice, které po otevření umožňují výhled na přístav i při koupeli.

Při pohledu z ulice ukazuje kolemjdoucímu neprůhlednou kamennou hradbu, a na odvrácené straně naopak otvírá svou náruč výhledům na oceán. Útulné pokoje připomínají svou dispozicí „skládačku“ a mobilní skleněné tabule mohou smazat hranici mezi domem a zahradou.

Návrh rekreačního sídla je silně ovlivněn požadavkem na možnost uzpůsobení dispozice dle potřeb, které se v budoucnu mohou měnit.

Pozemek ve městě Nha Trang na východním okraji jižního Vietnamu, shlížející ze svahu na východoasijské pobřeží, byl již sám o sobě velmi slibný, navíc nabízel nádherné panoramatické výhledy na město i oceán.

Aby architekti ze studia MM++ Architects využili potenciál parcely a zároveň vyšli vstříc požadavkům investora, navrhli konstrukci umožňující integraci velkoplošných posuvných prosklených stěn na fasádě obrácené k oceánu a začlenění dřevěných mobilních příček do interiéru, které mohou vytvářet různé dispozice.

Exteriér je obrazem dvou tváří.

Do ulice je dům otočen zády svou drsnou, neprostupnou stěnou z hrubě opracovaných žulových bloků, zatímco fasáda na druhé straně je transparentní, odlehčená a uvolňující se výhledu na oceán, přičemž hlavní slovo mají skleněné posuvné tabule.

Společně se zapuštěním přízemí pod úroveň ulice vytváří tato kompozice klidné zátiší, kde si obyvatelé mohou v soukromí užívat lukrativní výhled na město a pláže, který je podstatou základní orientace i tvarování domu.

Železobetonová masivní konstrukce v zadní části domu nese dvě tlusté desky stropů. V přední fasádě jsou podepřeny jen dvěma nenápadnými sloupy, začleněnými v rámu skleněné stěny.

Odhalený monolitický beton s ponechanou strukturou otištěného bednění se zde potkává s hladkým, průhledným sklem a vytváří nápaditý kontrast.

Obytné reprezentativní přízemí, přístupné po kamenném venkovním schodišti klesajícím z úrovně ulice v zadní části domu, je rozčleněno do tří sektorů, navazující na modul skleněné fasády.

Vstup je zapuštěný do objemu a ústí přímo do obývacího pokoje s rozložitou sedací soupravou. Střednímu modulu po levé straně posezení dominuje točité schodiště s elegantní křivkou bílého zábradlí a dřevěnými stupni.

Symetrický obdélníkový půdorys uzavírá sekce s dlouhým kamenným jídelním stolem v centru. Mramorová deska, dlouhá čtyři metry, navazuje na barový pult a kuchyňský ostrůvek s vloženým dřezem. Kuchyň pokračuje podél dvou zdí zadního rohu místnosti.

Pa malých schůdkách vedle kuchyně lze projít do malého bytu pro hospodyni, který je dispozičně umístěn pod výběžek v zadní části přízemí, nad kterým se v patře nachází pergola pro parkování vozidla.

Patro může být rozděleno do tří samostatných apartmá s prosklenou jižní stěnou, anebo naopak propojeno v jeden průhledný a pospolitý prostor.

Všechny povrchy v ložnicích jsou obloženy naolejovaným, medově zbarveným dřevem, které podporuje útulnou atmosféru prostoru. Za každým z pokojů je v dřevěné stěně skrytý vstup do koupelny, v každé z nich vládne díky designu úplně jiná nálada.

Dřevo se mění v beton a kámen, zadní stěna koupelen je totiž ve skutečnosti rubem zdi s pohledovou fasádou z kamenných bloků, která je viditelná z ulice.

V těchto klimatických podmínkách si architekti mohli dovolit umístit sprchy do volného nezastřešeného prostoru mezi dům a tuto zadní zeď, a všechny jsou tedy přímo pod širým nebem.

Na závěr je třeba zmínit ještě poslední kuriozitu.

Hlavní ložnice má kromě oddělenější pozice a extra vany totiž ještě jednu speciální schopnost, celý pokoj lze pomocí mechanismu částečně vysunout z domu a vytvořit prosklenou lodžii s privilegovaným výhledem na oceán i na hvězdnatou noční oblohu.

TEXT: Karolína Hausenblasová, FOTO: Hiroyuki OKI

KONTAKT: MM++ architects/MIMYA .co (architektonický návrh), https://www.mmarchitects.net