Použitím konstrukční oceli pro výstavbu soukromých rezidencí se proslulý americký architekt Donald Wexler zabýval v podstatě celý svůj profesní život. Jeho posledním mistrovským počinem je Vila Movie Colony East, známá také jako Steel & Glass House.
Zatímco i dnes se mnozí projektanti nechávají při navrhování domů svazovat rámcem zavedených norem, jsou tvůrci, kteří mají odvážné vize a snaží se je proměnit ve skutečnost. Právě oni jsou pak těmi, kdo výrazně ovlivňují směřování architektury v budoucnosti.
Někteří z nich se nechali inspirovat formami nalezenými v přírodě, jako například Frank Lloyd Wright, nebo striktní geometrií, jako Mies Van der Rohe.
Ještě než se Wexler vydal svou vlastní samostatnou cestou, byl dobře známý svými čistými moderními liniemi a pozorným nasloucháním potřebám svých klientů. Ovšem byl zároveň nepřehlédnutelným inovátorem, jemuž doslova učarovala ocel.
Jeho nezaměnitelný rukopis nesou domy, školy, hotely, banky, mezinárodní letiště v Palm Springs nebo rezidence Dinah Shore, kterou si naposledy koupil Leonardo DiCaprio.
V roce 1961 Wexler se svým tehdejším partnerem Richardem Harrisonem začal pracovat na projektu pětatřiceti ocelových a skleněných domů ve čtvrti Racquet Club v North Palm Springs se záměrem vytvořit cenově přístupné bydlení v objektech, které by odolaly místnímu extrémnímu pouštnímu klimatu.
Cena materiálu však tehdy bohužel prudce stoupla a realizace se poté, co bylo postaveno pouhých sedm domů, zastavila.
Přesto se tyto inovativní prefabrikovné ocelové stavby, montované na místě, staly v mezinárodním měřítku příkladem skvěle zvládnutého pouštního stylu, charakteristického otevřenou dispozicí, masivním podílem stěn prosklených od podlahy ke stropu, hlubokými střešními přesahy a dokonalým propojením vnitřního a vnějšího prostoru.
Právem jim patří pozice chráněného historického dědictví. I proto je důležité, že Wexlerův průkopnický sen žil dál a proměňoval se postupně ve skutečnost.
V dobách jeho začátků totiž v rezidenčním segmentu převažovalo dřevo, špatně odolávající nájezdům termitů, náchylné k plesnivění a suché hnilobě. A Wexler si uvědomil, že využití oceli tyto problémy odstraní. Pro Los Angeles Times kdysi řekl:
„S ocelí získáte čisté a ostré linie, které budou vypadat navždy dobře.
Nic je nemůže zničit, nic je nemůže ovlivnit.“ Proto tento materiál – kromě betonu a skla – aplikoval ve svých návrzích všude, kde to jen bylo možné, nejen ve formě základních konstrukcí, ale například také pro realizaci střech a obkladů.
Úplně posledním vrcholem architektovy autorské tvorby je moderní dům, jehož výstavba byla dokončena pouhé dva měsíce předtím, než ve věku neuvěřitelných devětaosmdesáti let zemřel.
Na plánech začal sice pracovat už v roce 2000, ale Marc Sanders, investor a jeho přítel v jedné osobě, nebyl velmi dlouho schopen sehnat vhodný stavební pozemek, jenž by vyhovoval přísným požadavkům městské správy.
To se mu podařilo až o čtrnáct let později, když ve čtvrti Movie Colony East East koupil parcelu, která kdysi, ještě před rozdělením jeho panství, patřila Franku Sinatrovi.
Nejdřív ovšem Wexler a místní architekt Lance O’Donnell, jenž s ním na návrhu spolupracoval, museli odsouhlasit aktualizací původních nákresů, aby sice neztratily nic z původního charakteru padesátých let, ale zároveň odpovídaly nastaveným podmínkám.
Členitá přízemní rezidence ve tvaru písmene „L“ s plochou střechou působí dojmem, jako kdyby sestávala z několika samostatných, vzájemně propojených prosklených segmentů.
Ze všech obytných prostor s celkovou plochou 232 čtverečních metrů se posuvnými stěnami vychází přímo na venkovní terasu, lemující pětačtyřicet metrů dlouhý bazén se slanou vodou a integrovanou vířivkou.
Navazující pozemek je osázen trávníkem a bezúdržbovými suchomilnými rostlinami a sukulenty, dobře snášejícími zdejší klima. K dispozici je také venkovní sprcha a garáž pro dvě auta.
O potřebné soukromí obyvatel domu se stará ocelová zeď, oddělující objekt od uliční fronty, ze druhé pak vysoký zelený plot, na nějž navazuje nádherný výhled na pohoří San Jacinto.
I kvůli tomu byla stavba otočena do úhlu 45 stupňů, navíc to však významně přispělo k optimalizaci energetické náročnosti jejího provozu, což si Wexler ověřil už ve svém ranějším projektu Dinah Shore z roku 1964. Společnost Hot Purple Energy pak k cílené hospodárnosti domu přispěla instalací solárního zdroje, čímž došlo k dokonalému propojení udržitelných zdrojů a materiálů.
Ostatně právě okolní panorama, přístupné v rozsahu 360 stupňů, je tím, co rozhodně ozvláštňuje i vnitřní prostory, násobí jejich působivý minimalistický design a zvyšuje obytný komfort.
Vzdušná otevřená dispozice, umocněná různou úrovní stropů, počítá s kontinuitou a vzájemným souzněním jednotlivých funkčních zón, s výjimkou tří ložnic s koupelnami, které pochopitelné potřebují adekvátní intimitu.
Centrem společenského dění je transparentní multifunkční část bytu, jejíž součástí je také kuchyně, oddělená od ostatní obytné plochy pouze varným ostrůvkem.
Jídelna pak stejně jako obývací pokoj využívá příjemné atmosféry oboustranného krbu, který funguje zároveň jako náznakový optický předěl. Celý prostor pak dokonale sjednocují lité podlahy ze světlého leštěného betonu.
Nadčasová rezidence Movie Colony East, jež vzdává poslední hold pionýrovi moderně pojaté pouštní architektury Donaldu Wexlerovi, je v současné době na prodej.
Novému majiteli stačí respektovat cenu, kterou realitní společnost stanovila na „pouhých“ dva a půl milionu dolarů.
TEXT: Alena Müllerová, FOTO: The Agency