Vilu charakterizuje především členitost půdorysu, tvořeného centrálním apartmá, obklopeným řadou dalších, relativně samostatných obytných buněk. Dalším znakem je soulad tradičních i moderních forem a materiálů.
K západu a příjezdové cestě se dvoupodlažní vila obrací svými masivními zdmi s minimem stavebních otvorů, což ji chrání před odpoledním sluncem. Vzhled této části fasády ovlivňuje dekorativní obklad přírodním kamenem.
Velkorysá otevřenost dispozice vznikla kvůli maximalizaci přirozeného proudění oceánského vzduchu, který v místních podmínkách funguje jako přirozené chlazení vnitřních i venkovních obytných prostor.
Jednotlivé partie domu lemují zahrady, balkony a terasy, s jejichž pomocí lze dobře propojit interiéry a exteriéry. Způsob, jakým se architektura prolíná s vnějšími plochami, umožňuje neustálé přechody mezi domem a krajinou.
Pozemek kolem vily a mezi jejími částmi byl osázen prvky místní flóry tak, aby se dům přes své moderní vzezření maximálně integroval do okolního prostředí.
Vzájemnému prolnutí napomáhá i výběr a použití stavebních materiálů, korespondujících se zdejšími tradicemi. Kromě základních betonových konstrukcí jsou to totiž zejména kámen a dřevo, jež postupem času získávají potřebnou patinu.
Cílem strukturovanosti a členitosti stavby, reagujících na profil skalnatého pozemku, bylo osamostatnění jednotlivých částí obytných prostor do formy jakýchsi buněk. O jejich vzájemné propojení se stará propracovaný systém zahradních prvků včetně venkovních schodišť, chodníčků a teras, přirozeně krytých a ochlazovaných vzrostlou zelení.
Cílem strukturovanosti a členitosti stavby, reagujících na profil skalnatého pozemku, bylo osamostatnění jednotlivých částí obytných prostor do formy jakýchsi buněk. O jejich vzájemné propojení se stará propracovaný systém zahradních prvků včetně venkovních schodišť, chodníčků a teras, přirozeně krytých a ochlazovaných vzrostlou zelení.
K hlavnímu vchodu do domu vedou široké betonové stupně, které jako by levitovaly nad členitým terénem s vodní kaskádou. Masivní podesta schodiště funguje jako molo, překlenující jednu z několika vodních nádrží na pozemku.
Na otevřený obytný prostor navazuje částečně krytá terasa s efektním zapuštěným bazénem s přelivovou hranou, díky níž se voda v nádrži opticky slévá s mořskou hladinou. Zdařilou geometrickou kompozici dotváří předsunutá vzdušná buňka s venkovní jídelnou.
V zahradě se skrývá řada vodních prvků, ať už jde o různě velké nádrže a jezírka, nebo o stylově řešené venkovní sprchy.
V zahradě se skrývá řada vodních prvků, ať už jde o různě velké nádrže a jezírka, nebo o stylově řešené venkovní sprchy.
Okouzlující výhledy, násobené polohou vily na vyvýšeném skalnatém vrcholu, se díky promyšlenému půdorysu nabízejí z většiny obytných prostor, tedy nejen ze společenské zóny, ale také klidového zázemí s ložnicemi.
Denní světlo proniká do vnitřní dispozice nejen díky její maximální otevřenosti a velkoryse proskleným částem fasády, otevřené na východní stranu. Propouštějí ho do interiéru rovněž střešní světlíky, sestavené do působivé kompozice.
Zdrojem zdařilé architektury domu jsou bezesporu také jednoduché geometrické linie, využité jak pro tvarování střech, tak i pro dekorativní dřevěné detaily.
Zdrojem zdařilé architektury domu jsou bezesporu také jednoduché geometrické linie, využité jak pro tvarování střech, tak i pro dekorativní dřevěné detaily.
Úzké lamely z přírodního dřeva, použité ve formě stínicích prvků instalovaných na otevřené části fasády, se propisují jako ozdobná záležitost i do vnitřního prostoru. Návrháři je použili například na překlad oddělující barový pult od obývacího pokoje.
Způsob, jakým se architektura vily prolíná s krajinou, se odráží v uspořádání a provázanosti jejích obytných prostor.
Členitý půdorys stavby s partiemi propojenými navzájem s řadou krytých teras, nádvoří a pavilonů, akcentuje především stírání hranice mezi interiérem a exteriérem.
Exkluzivní, a přesto jistým způsobem uměřený vzhled impozantního domu, tyčícího se na skalním výběžku vysoko nad hladinou Indického oceánu, pramení z noblesy, s jakou autorský tým studia SAOTA esteticky a stylisticky využil jedinečné atributy místní architektury pro bydlení se soudobými parametry.
Vznikl tak jakýsi kříženec hmotných a lehkých prvků, patrný nejen ve zdejších tradičních chrámech, ale i v moderních budovách.
Použití základních, převážně ručně opracovaných materiálů v podobě dřeva, kamene a betonových konstrukcí umožňuje stavbě díky postupnému organickému zvětrávání jejich povrchů získávat přírodní patinu, a díky tomu stále více splývat s okolním prostředím.
Škálu vhodně doplňují skleněné a kovové, často perforované, zkosené či jinak dekorativně pojaté plochy a propracované detaily, které dodávají celku na výsledné zajímavosti.
Kontinuita povrchů je pak zdrojem vnějšího i vnitřního klidu a stylové soudržnosti celé velkolepé realizace, jakkoli je její pojetí strukturované.
Buněčná členitost a sklony střešních partií jsou pak klimaticky vhodnou odezvou na orientaci domu, který se na východě otevírá rannímu světlu i efektním výhledům na oceán, zatímco ze západní strany poskytuje tak potřebnou ochranu před žhavým odpoledním sluncem.
Dům je dramaticky posazený na vápencovém útesu, na pozemku o rozloze 14 170 čtverečních metrů, v Uluwatu na jihozápadním cípu indonéského poloostrova Bali, zvaném Bukit. Svým uspořádáním připomíná letovisko, jakých je tento vyhlášený ráj surfařů plný.
V reakci na původní domorodou architekturu s typickými dřevěnými pavilony a altány ho totiž kromě centrálního obytného prostoru tvoří řada jakoby samostatných apartmánů a obytných prvků, dvorů, zahrad a teras, aby došlo k ideální vzájemné integraci vnitřních i venkovních ploch.
Obratné fragmentování půdorysu navíc přináší potřebnou vzdušnost a transparetnost, vstřícnou k ochraně před určitou agresivitou místního klimatu.
Jakási „pórovitá“ povaha zvoleného designu totiž podporuje přirozené chlazení, založené na proudění vzduchu od oceánu. A když už je horko venku skutečně nesnesitelné, vždy se před ním lze ukrýt do uzavřeného klimatizovaného srdce vily.
Podobně jako vnější formy domu jsou vyváženě provázány i jeho vnitřní obytné prostory, zaujímající celkovou plochu 1863 čtverečních metrů. Nejde pouze o jejich maximální kontinuitu a průchodnost, ale rovněž o určitou flexibilitu.
Díky citlivému uspořádání tak není pro interiéry problém proměňovat se v závislosti na aktuálních potřebách svých uživatelů, především na jejich počtu.
Vila se totiž umí úspěšně tvářit jako velká i malá, takže když sem majitel nemovitosti přijede sám, bez hostů, nemusí si tu rozhodně připadat opuštěný.
Jednoduše se usadí v kompaktním hlavním apartmá, aniž by se mu nějak významně připomínaly další pokoje pro hosty. Přes skutečně impozantní rozlohu domu a vznešenost jeho pojetí tady proto nikdy nechybí onen nezbytný pocit intimity.
TEXT: Alena Müllerová, FOTO: Adam Letch
KONTAKT: SAOTA ARCHITECTS (architektonický návrh), 109 Hatfield Street Gardens, Cape Town, 8001, South Africa, www.saota.com
