Obývacímu pokoji v přední části domu vévodí úchvatný krb z bílého mramoru. Je zde minimum doplňků a dekorací, o to větší důraz byl kladen na jejich výběr a rozmístění.
Autoři minimalistického interiéru domu se soustředili pouze na monochromní barvy – černou, bílou a měkké odstíny šedé. Tyto barvy jsou použity od podlah a stěn po nábytek a dekorace. Interiér je díky tomu velmi jednoduchý a čistý, aniž by ztrácel na pocitu útulnosti.
Obývacímu pokoji v přední části domu vévodí úchvatný krb z bílého mramoru. Je zde minimum doplňků a dekorací, o to větší důraz byl kladen na jejich výběr a rozmístění.
Střídáním světla a stínu i bílých a šedých prostorů vzniká v interiéru velmi sofistikovaná a jemná světelná atmosféra. Důsledný tvarový minimalismus se uplatnil také při výběru nábytku.
Působivé kombinace průsvitných a neprůhledných ploch, stejně tak jako citlivá kombinace černé, šedé a bílé, vytvářejí v prostoru jemné přechody a precizní architektonické detaily.
PRA
Specificky úzké dvoukřídlé dveře jsou vycentrovány tak, aby tvarově přímo navazovaly na okna. Minimalistická hra interiérových průhledů je základním principem konceptu.
Velkorysá okna vedoucí na dvůr poskytují dostatek denního světla. Nezbytným doplňkem knihovny je ikonické Lounge chair křeslo s otomanem od manželů Eamesových.
Srdcem domu je jednoramenné schodiště, vinoucí se přes tři podlaží. Jeho křivky a textury představují nejdůslednější minimalistické pojetí, od nějž se odvíjí zbytek interiéru. Nad schodištěm je navíc umístěn stropní světlík, vytvářející na schodech tajemnou atmosféru.
Kuchyně je přímo propojená s obývacím pokojem, z jehož oken je krásný výhled na přilehlý park. Stejně jako zbytek domu, je i kuchyně důsledně minimalisticky, ovšem velmi citlivě řešená v odstínech černé a bílé barvy.
Dominantním prvkem kuchyně je ostrůvek uprostřed místnosti. Požadavkem majitelů domu bylo, aby prostor sloužil k formálním návštěvám a k přípravě labužnických a degustačních pokrmů.
Dominantním prvkem kuchyně je ostrůvek uprostřed místnosti. Požadavkem majitelů domu bylo, aby prostor sloužil k formálním návštěvám a k přípravě labužnických a degustačních pokrmů.
Dominantním prvkem kuchyně je ostrůvek uprostřed místnosti. Požadavkem majitelů domu bylo, aby prostor sloužil k formálním návštěvám a k přípravě labužnických a degustačních pokrmů.
Ve všech místnostech je položena černá parketová podlaha, sjednocující interiér do jednoho celku. Tmavé dřevo postele se v důsledně černo-bílém prostoru stává příjemným barevným akcentem.
Také koupelna je navržena minimalisticky. Nic zde nepřebývá ani nechybí, vše je dokonale a precizně vyváženo tak, aby byl prostor harmonickým místem k odpočinku.
Obklad v koupelně evokuje mramor, jímž je pokryt úchvatný krb v obývací místnosti. Architektonické detaily jsou dovedeny do dokonalosti tak, aby byl interiér vizuálně čistý.
Pestrost interiéru nevytvářejí barvy a tvary, jak je tomu u většiny realizací, nýbrž citlivá práce s materiály a povrchy – se stíny a odrazy, tmou a světlem.
Koupelna v přízemí má záměrně podobu toalety v luxusní restauraci. Dominuje jí solitérní umyvadlo s podlahovou baterií, umístěné uprostřed místnosti. Teatrálnost prostoru je podpořena zrcadlovou stěnou a horním bodovým osvětlením.
Dům se do vnitřní zahrady otevírá celoprosklenou stěnou přes obě podlaží. Architektonický minimalismus interiéru se zde objevuje také ve zpracování fasády a rozčlenění oken.
Stejně jako vnitřní, tak i vnější prostor domu je dotažen k dokonalosti. Jednoduché černo-bílé objemy plotu a stání pro auto uvozují tvarovou hru, jež se odehrává na fasádě a v interiéru. Vizuálních kvalit jsou si vědomi i streetartoví umělci, kteří pro své graffiti zvolili netradičně jen bílou barvu.
Interiér domu s dechberoucím výhledem na scenérii parku La Fontaine v kanadském Quebecu se pyšní několika prestižními designovými cenami.
Spojením tvarového minimalismu s klasickou architekturou počátku 20. století vzniká čisté a klidné, avšak luxusní a výjimečně komfortní bydlení.
Vizuálně nejvýraznějším a sjednocujícím prvkem interiéru je impozantní jednoramenné schodiště, které je situováno v samém srdci domu a vine se přes všechna podlaží.
Na samém vrcholu schodiště je umístěn světlík, jímž dovnitř proudí měkké denní světlo, divadelně osvětlující precizní minimalistické tvary a linie. Průsvitné a tenké zábradlí z mléčného skla vytváří důmyslné světelné efekty a tajemnou hloubku prostoru.
Schodiště se tak stává sochařským prvkem a zároveň hlavním motivem interiéru, podobně jako je tomu v evropských barokních palácích z osmnáctého století.
Pro architekty z ateliéru la SHED architecture bylo zásadní pečlivé vyvážení základních monochromních barev – černé, bílé a šedé –, které dotvářejí tvarovou a světelnou čistotu a jednoduchost celého interiéru.
Obývacímu pokoji, umístěnému v přední části rezidence, dominuje krb z bílého mramoru. Kuchyně a jídelna jsou uzpůsobeny přijímání formálních hostů a přípravě degustačních a labužnických pokrmů. Koupelna v přízemí je navržena tak, aby evokovala toalety v luxusní restauraci.
Dokonalé detaily a čisté přechody mezi materiály přispívají k sofistikovanosti a decentnosti celého prostoru. Díky použitým texturám a citlivé práci se světelnou atmosférou ale interiér nepůsobí chladně či odtažitě.
Elegantní organická křivka schodiště kontrastuje se strohými tvary nábytku a dekorací, a celek tak perfektně balancuje na pomezí klasického a moderního stylu.
KONTAKT: la SHED architecture (architektonický návrh), 77 Duluth Ave E, Montreal, Quebec H2W 1G9, Kanada, www.lashedarchitecture.com
