Rezidence v džungli nabízí perfektní útočiště
Rezidenci tvoří jednoduchý kvádr z pohledového betonu, do něhož jsou umístěny obytné místnosti. Díky terénní rozdílnosti vzniká mezi bazénem a domem přechodové patro. Jsou zde umístěny palmy a další rostliny, které účinně stíní přízemním prostorám.
Vstup do vily demonstruje tvarovou a materiálovou jednoduchost. Čisté linie betonu a bílé omítky jsou doplněny hliníkovým obkladem a sklem.
Rezidence se ze strany ulice více uzavírá a poskytuje tak svým obyvatelům soukromí. Výrazný přesah střechy je tvarově kompaktní a poskytuje stín místnostem v patře.
Zadní strana vily se naopak otevírá výhledu na zahradu a přilehlou farmu. Architekti i zde kladli důraz na opakování základních materiálů – betonu, skla a hliníku.
Bazén pod vilou je vítaným útočištěm v horkých tropických dnech. Díky schodišťové struktuře svažujícího se pozemku je umístěn pod úrovní domu a obyvatelům poskytuje i soukromí a klid.
Vstup do zahrady je krytý betonovou stěnou, jež poskytuje neutrální pozadí palmám lemujícím schody k bazénu.
Přízemí je celé otevřené do zahrady. Bezprostřední propojení domu se zahradou je unikátním příkladem otevřeného interiéru. Palmy navíc poskytují stín a oddělují společenskou zónu domu od relaxační zóny kolem bazénu.
Díky architektonickému minimalismu dům nechává naplno vyznít tropické flóře a dokonale zapadá do svého prostředí.
Kde je potřeba, poskytuje dům svým obyvatelům i návštěvníkům úplné soukromí a jeho pravidelné geometrické linie se skrývají za bujným porostem.
Vchod do domu představuje minimalistickou dokonalost v celé své kráse. Architekti záměrně pracovali s velmi jednoduchými objemy a liniemi. Vertikální betonový kvádr je kompozičním kontrastem horizontálnímu tvaru celého domu.
Hlavní společenský prostor neoddělují od zahrady žádná okna ani dveře. Přímo z pohodlí křesla v obývacím pokoji se tak lze kochat pohledem do přilehlé zahrady i na okolní krajinu
Otevřená kuchyně a obývací pokoj mají bezprostřední spojení se schody vedoucími k bazénu. Architektům se podařilo naprosto geniálně propojit vnitřní a venkovní prostory v jeden kompaktní celek.
Palmy vysazené v přechodovém patře spolu s přesahem stropu vytvářejí příjemný stín ve společenských místnostech v přízemí. Dům a zahrada jsou jedno, neexistují zde žádná okna ani dveře. Architekti si podobně radikální krok mohli dovolit vzhledem ke zdejšímu nanejvýš přívětivému klimatu.
V patře umístěné privátní místnosti poskytují obyvatelům rezidence odzbrojující výhled na okolní krajinu. Díky prosklenému balkonovému zábradlí navíc této podívané naprosto nic nebrání ukázat se v plné kráse.
V přízemí se nacházejí jednotlivé společenské místnosti, které se organicky propojují v jeden celek. Díky přímému spojení se zahradou vzniká jeden prostorový celek, kde mohou jeho obyvatelé volně dýchat.

DMG Rezidence poskytuje svým obyvatelům i návštěvníkům příjemné a klidné prostředí, kontrastující

s divokostí okolní tropické vegetace. Minimalistický objem domu navrhli architekti Henrique Reinach a Maurício Mendonça z brazilského architektonického studia Reinach Mendonça Arquitetos Associados.

Specifikem domu je rozsáhlý venkovní obytný prostor, jenž není oddělen od zahrady žádnými okny ani dveřmi. Spojení interiéru s exteriérem je zde dotaženo k dokonalosti.

Rezidence se nachází v Bragança Paulista, menším městě nedaleko od São Paola uprostřed rozlehlého vnitrozemí Brazílie. Architekti spolupracovali s majiteli od úplného počátku – od výběru pozemku přes definici konceptu celého domu až po jeho realizaci.

Hlavní ideou architektury DMG rezidence je minimalismus tvarů a materiálů. Dům je tvořen jednoduchým kvádrem z pohledového betonu, do něhož jsou vložené jednotlivé místnosti s panoramatickými okny v hliníkových rámech.

Do ulice se vila přirozeně více uzavírá, kde není použitá stěna z pohledového betonu, tam se uplatní obklad z hliníkového plechu.

Pohledový beton, sklo, hliník a kámen jsou jediné materiály, se kterými autoři pracovali. Architekti také

důsledně dodržovali striktní jednoduchost a minimalismus objemů. Zábradlí v patře je zcela ze skla a neruší tak pohled na vilu z exteriéru, ani výhled z interiéru do okolní krajiny.

Přízemí je celé otevřené do zahrady, v patře jsou pak umístěny ložnice a soukromé místnosti schovávající se za odrazem prosklených ploch.

Základní betonový kvádr budovy má velký střešní přesah, což poskytuje důležité zastínění oken v patře a otevřených prostor domu v přízemí a přispívá tak k příjemnému klimatu uvnitř vily.

Největší výzvou projektu byla velká nestejnoměrnost terénu, toho ale architekti dokázali velmi obratně využít. Vytvořili systém schodišťových stupňů a o jednu úroveň pod samotnou DMG rezidenci umístili bazén.

Vzniklo tím jakési přechodové patro mezi vilou a zahradou, vhodné pro umístění palem a dalších rostlin, tvořících velmi žádaný stín. Bazén se zároveň nachází ve větším klidu a soukromí.

Terasovitá struktura pozemku také pomohla vyřešit problém s umístěním domu pro správce rezidence, který nyní stojí ve spodní části parcely. Díky tomu  má vlastní soukromí a je nezávislý na hlavním domě.

Jak již bylo zmíněno, interiér vily se zcela otevírá do zahrady a přilehlého pozemku o 3 461 metrech čtverečních. Samotná rezidence má rozlohu necelých 900 m2 , což z ní činí vskutku velkolepou vilu.

Ostatně určena je mladému páru se dvěma dětmi s velmi početným příbuzenstvem a přáteli. Architekti tudíž museli navrhnout velkorysé prostory počítající s živým pohybem množství lidí.

Možná právě v kontrastu očekávaného ruchu domu uvažovali nad strohými konstrukcemi a elementárními tvary. Transparentní přízemí je řešeno jako sled jednotlivých společenských místností tvořících dohromady jeden společný prostor.

Kuchyňská část má specificky řešený strop s dřevěným obložením, jež umožňuje pohodlnou a účinnou cirkulaci vzduchu.

Rezidence se, ačkoli to na první pohled nemusí být vůbec jasné, chová důsledně ekologicky. Veškerá dešťová voda je zachycována ve skrytých nádržích a je zpětně využívána k zavlažování rostlin na zahradě a přilehlé farmě.

Fotovoltaické panely využívají solární energii k vytápění vody v domě a vyhřívání bazénu. Vždyť právě v Brazílii mizí množství životodárných pralesů, jejichž nepostradatelnost si v současnosti uvědomujeme palčivěji i ve střední Evropě. V neposlední řadě je tudíž DMG rezidence příkladem.

Text: Nikol Vlčková, Foto: Nelson Kon

Kontakt: Reinach Mendonça arquitetos associados | RMAA (architektonický návrh), R. Santonina, 75 – conj 32 – Vila Madalena, São Paulo – SP, 05432-050, Brazílie, www.rmaa.com.br, Instagram: @reinachmendonca Henrique Reinach e Maurício Mendonça (autoři projektu)