Neutrální barevná paleta a útulnost s dotekem současnosti. Tak by bylo možné vykreslit charakter bytu, který si pro sebe a svého partnera navrhla architektka Camila Dirani.
S projektem jí pomohla kolegyně Maira Marchió ze studia Dirani e Marchió, jež společně založily.
Pohodové bydlení, určené pro novomanželský pár, dýchá jednoduchou pohostinností a vstřícností k návštěvám, jichž tato profesně zajímavá dvojice – architektka a automobilový závodník – nemá rozhodně málo.
Stylově vytříbené vyznění prostoru pramení z citlivého propojení toho nejlepšího z minulosti a současnosti v rámci jednoduché, ale působivé barevné kompozice.
Dispozice bytu, situovaného do čtvrti Alphaville v brazilském São Paulu, zahrnuje na celkové ploše 124 čtverečních metrů obývací pokoj, jídelnu a kuchyni, WC, prádelnu, spíž a domácí kino ve spodním patře, do druhého podlaží je pak umístěno dvoulůžkové apartmá, ložnice a koupelna.
Multifunkční společenské zóně, otevřené do horní galerie, rozhodně dominuje geometrické těleso samonosného lomeného schodiště z betonu, jež patří k vrcholným prvkům interiéru a dodalo realizaci architektonický nádech.
Působivému finálnímu efektu celého prostoru nahrává rovněž souznění neutrálního základu s tóny bílých stěn a dřevěným dekorem hrubě opracovaných podlahových prvků ze dřeva cumaru, jež nejen vychází vstříc požadované nadčasovosti, ale zároveň umožňuje variabilní soulad se zvolenou barevností dalšího nábytku a doplňků.
Striktní architektonické linie stěn, sestavených do rafinovaných kompozic, nabízejí doprovodný akcent zdařilé stínohry, jejímž důsledkem je překvapivá sošná plasticita celého obytného prostoru.
Jako třešničky na dortu se tu pak vyjímají jednotlivé pečlivě vybrané zařizovací předměty.
Ve společenské zóně jako magnet přitahují pohledy křesla Concha ze šedesátých let minulého století.
Designově vyvážené modely, vyrobené podle návrhů Martina Eislera a Carla Haunera, byly náhodně objeveny v jednom ze starožitnictví, v nichž autorky projektu pátraly po zajímavých kouscích.
Šedavá ostrůvková kuchyně je nenápadným, leč precizně vycizelovaným celkem souznějících materiálů a jednoduchých linií. Neobvyklým detailem bytu s obrovskými fasádními okny, jež dovnitř propouštějí spoustu světla, jsou obrácené soklové lišty.
Nemalou výzvou byl pro designérky úkol umístit četné trofeje a helmy automobilového závodníka – nakonec získaly místo na speciální polici v domácím kině.
TEXT: Alena Müllerová, FOTO: Eder Brunscagin
