Architekt a stavitel Volker Wiese si ve své vile uskutečnil designový sen. Ikonický styl Bauhausu spojil s nejmodernějšími technologiemi.
Často se říká, že nepřízeň osudu stojí na počátku originální inspirace a úspěchu, a tak to je i s novou rezidencí Volkera Wieseho v luxusní berlínské čtvrti Grünewald.
Dříve žil v ideálních podmínkách, snu mnoha architektů, v domě ve stylu Bauhausu, situovaném v zahradě čítající 3 000 m2. Ale místní stavební úřad vydal povolení pro stavbu 90 m dlouhé a pět pater vysoké fronty činžovních domů s řadou balkonů, nasměrovaných do Wieseho zahrady.
Stín vržený novým komplexem budov a ztráta soukromí zapříčinily to, že se architekt rozhodl pořídit si dům nový, který by nezbytné podmínky pro klidný život opět splňoval.
Pro svůj projekt si vybral pozemek v módní čtvrti, kde v tichém místě na konci slepé ulice zboural poválečnou budovu a navrhl svůj nový domov, který dokonale chrání jeho soukromí.
Dvoukřídlá budova ve tvaru písmene L s přesazenými fasádami 1. patra a velkými okny ohraničuje zahradu s velkou vodní plochou.
Ten, kdo zalistuje v paměti dějinami architektury, zjistí, že vila svým tvaroslovím nápadně připomíná budovu učitelů Bauhausu v Dessau.
Výše zmíněná škola vznikla roku 1919, kdy Walter Gropius původní umělecko-průmyslovou školu sloučil s výmarskou akademií výtvarných umění a nazval ji Bauhaus. Měla obnovit jednotu umění pod vedením architektury a posílit vztah umění k řemeslu.
Roku 1924 se pod tlakem zemské vlády musela přestěhovat z Výmaru do Dessau (Desavy).
Ani zde však škola dlouho nevydržela a po krátkém působení v Berlíně byla pro svůj výrazně pokrokový a levicový charakter několik měsíců po nástupu nacistů k moci rozpuštěna (1933).
Architektonicky vyhraněné hledisko a citlivý přístup k přírodě byly hlavními kritérii při tvorbě konceptu vily v Grünewaldu.
Terasy se zelení v 1. patře osvěžují strohé tvarosloví budovy, zároveň umožňují výhled na vodní plochu v zahradě, kde pouze skleněná stěna tvoří předěl mezi prostorem určeným k plavání a jezírkem s barevnými kapry koi.
Celý proces stavby a tvorba designu byly podle slov Wieseho fascinující. Jak dodává, spojení přírody s obytným prostorem bylo důležitým aspektem také při výběru materiálů. Architekt zvolil výhradně ekologicky udržitelné, vysoce kvalitní produkty.
Společnost Kaden Klingbeil realizovala strukturu vily jako dřevěnou konstrukci, nesoucí pevné dřevěné stropy. Zároveň nebylo žádoucí, aby byla dřevěná konstrukce zřetelná, proto sáhli po novém kompozitním materiálu HI-MACS, kterým fasádu obložili.
Panely z novodobého materiálu, tvořeného ze 70 procent přírodními složkami, v kombinaci s celulózovou izolací redukují spotřebu energií uvnitř budovy až o 30 procent oproti klasicky zděné stavbě.
Také interiér byl pojat v duchu udržitelného vývoje použitím materiálů, které při výrobě, během používání a také v době, kdy doslouží, nezatěžují přírodu.
Obložení HI-MACS panely, které dokonale chrání soukromý prostor před okolím, zároveň ohraničuje půvabnou zahradu. Její zeleň vytváří příjemná zákoutí pro odpočinek, lemuje velkou vodní plochu a zároveň jakoby srůstá s domem.
Zaplavuje atrium, její obrazy prostupují dovnitř skleněnými stěnami. Jde o bonus, který umocňuje vzácné spojení stále inspirujícího stylu s pečlivým výběrem materiálů a technologií, citlivých k životnímu prostředí.
Text: Alena Kodlová, Foto: Volker Wiese architects, LG Hausys Europe, www.himacs.eu
Kontakty: HI-MACS: CETECHO, Bohunická 67, Brno, tel.: 547 233 064, www.cetecho.cz