Dramatické vyznění kuchyňské zóny umocňují podvěšené kovové police a digestoř v technicistním stylu. Výsledek zjemňují nejen zaoblené linie některých partií, ale především skryté ambientní osvětlení.
Pečlivé uspořádání multifunkční zóny dodává obytnému prostoru rafinovanou eleganci. Výběr nábytku a integrace uměleckých děl a dekorativních prvků mu vdechuje život a současně evokuje vzpomínky.
Poměrně tmavé ladění interiéru, odkazující na zdejší legendární nezapomenutelné večery z éry ikonického Joea Beefa, vyvažuje denní světlo, proudící dovnitř velkorysou sestavou fasádních oken, směřujících do známé ulice.
Oživení do společenské části bytu přinášejí i komfortní polstrované sedací prvky různých typů, stylů, materiálů a barevného ladění. Rovnováha výsledného designu pramení i z použití světlejších tónů dřeva ve formě stropních desek, keramických podlahových velkoformátových obkladů a béžového koberce. Nepřehlédnutelným akcentem je mosaz použitá jak na barovou opěrku nohou, tak také ve formě kuchyňs...
Oživení do společenské části bytu přinášejí i komfortní polstrované sedací prvky různých typů, stylů, materiálů a barevného ladění. Rovnováha výsledného designu pramení i z použití světlejších tónů dřeva ve formě stropních desek, keramických podlahových velkoformátových obkladů a béžového koberce. Nepřehlédnutelným akcentem je mosaz použitá jak na barovou opěrku nohou, tak také ve formě kuchyňs...
Zejména propracované detaily jsou přesvědčivým důkazem toho, jak zodpovědně tým ve složení Charles Côté, Jean-Sebastien Herr, Tommy Chouinard, Céleste Main, Baptiste Balbrick, Rebecca Dubé a Thelma Lavieille k přestavbě přistoupil.
Řemeslné zpracování povrchů je více než vstřícné k prezentaci esteticky efektní kresby dřeva. Interiér, vytvořený s puntičkářskou přesností a pozorností, harmonicky zapadá do rámce daného starobylou historickou budovou.
Autentické kamenné zdi, odrážející bohaté materiálové dědictví zdejší oblasti, evokují pocit sounáležitosti s časy, jež tudy prošly. Architektonický dobový styl připomíná i dřevem obložený strop, který vyzařuje rafinovanou a tlumenou atmosféru.
Dřevěná struktura mořených nábytkových a obkladových ploch dokonale ladí s černým mramorem s výrazným bílým žilkováním, použitým pro realizaci topu barového pultu.
Ostrůvková mycí zóna vynikne díky nepřehlédnutelné mosazné dřezové baterii s výsuvnou sprškou, jejíž půvabný oblouk se odráží ve vrchní desce z leštěného přírodního mramoru.
„Kreslíme čáry, které souznějí s dnešní dobou a možnou budoucností.
Také linie, které překvapí oko svou drzostí,“ říkají majitelé MU Architecture. Stavba je pro ně vždy jedinečným zážitkem, posouvajícím měřítka mezi exteriérem a interiérem i hranice mezi přírodou a architekturou.
Součástí technického zázemí je poměrně rozsáhlá wellness zóna, zahrnující kromě sauny a velkorysého sprchového koutu rovněž komfortní odpočívárnu se širokým lůžkem.
Klidová partie s ložnicemi je koncipována jako tajemná skrytá komnata se vstupem maskovaným zrcadlovou stěnou. Jednoduché vybavení, definované světlým dřevodekorem, zahrnuje vedle pohodlné postele také dostatečně velké vestavěné skříně.
Minimalistický vzhled Walk-in sprchového koutu plyne nejen z jeho striktního tvarosloví, ale i z použitých materiálů. Tím zásadním jsou keramické obklady s dekorem kamene, doplněné moderními černými armaturami.
Protipólem převažujícího kamenného vzhledu stěn a podlah wellness zóny jsou prvky z přírodního dřeva. Proteplují tak interiér, doplněný také stěnami z kouřového bezpečnostního skla.
V současnosti tak populární terazzové obklady, aplikované v koupelně navazující na hlavní ložnici, se používají už od 18. století. Největší výhodou prvků vyrobených ze směsi cementu, barviv a speciálních kamenných drtí, například ze žuly, křemene nebo mramoru, je výsledná odolnost. Vyvažujícím protipólem je tu opět dřevo, tentokrát ve formě koupelnové skříňky pod umyvadly.
Správně koncipovaný wellness prostor se samozřejmě neobejde ani bez pořádného spa, vybaveného vzduchovými a vodními masážními tryskami. V souladu s celkovým pojetím prostoru je i kabinet vířivky vyroben ze dřeva iroko.
Podmanivé rezidenční apartmá, navržené společností MU Architecture, čerpá inspiraci z legendární minulosti svého místa.
Někdejší pub, který kdysi patřil dobrotivému hostinskému jménem Joe Beef, kdysi otevíral svou vřelou náruč dělníkům a námořníkům z rušného montrealského přístavu.
Krčma na ikonické rue de la Commune v Montrealu byla v polovině 19. století vyhlášeným útočištěm, jež příchozím poskytovalo útěchu a hřejivost lidské sounáležitosti. A právě takovou atmosféru se architekti rozhodli dopřát objektu i po jeho rekonstrukci.
Čerpali přitom i z historických souvislostí a zdejšího genia loci – místo s výhledem na řeku Saint Lawrence totiž pamatuje zrod města před téměř čtyřmi stovkami let.
Projekt s názvem Suite 201 má podobu jakéhosi kruhového labyrintu, jenž propojuje jednotlivé obytné partie bytu.
Hned po vstupu do vestibulu se příchozímu nabídne prostřednictvím jemně kouřového skleněného panelu dráždivý pohled na rozlehlou multifunkční společenskou zónu.
Její dřevěné a kamenné stěny slouží jako jakési časové kapsle, evokující minulou éru, a je evidentní, že si prostor, rezonující oduševnělým spojením současnosti s minulostí, zachoval svou dávnou podstatu.
Obývací pokoj, založený na konceptu taverny, je rozdělený do tří zón, z nichž každá je díky pečlivě vybrané barevné paletě osobitá, a přesto se vzájemně dokonale prolínají.
V rozlehlém otevřeném prostoru převažují tmavé tóny, proto je tak důležité, že do něho přes velká okna, nabízející malebný výhled na historický přístav v Montrealu, proudí přirozené světlo.
Navíc, je-li to potřeba, lze díky chytré polarizační fólii okenní sklo jednoduše zneprůhlednit, a zajistit tak vnitřnímu prostředí absolutní soukromí.
V celém interiéru je celá řada složitých detailů, jež dovolují rozpoznat vynikající řemeslné zpracování, zejména pak v případě dubových kazet, plynule integrujících dva výrazné tmavé povrchy.
Ve tlumené atmosféře, tentokrát v ještě hlubším odstínu, pokračují kuchyně a bar, jejichž černě mořené dřevo umožňuje zvýraznit hřejivost a hloubku materiálu.
Dramatický efekt celku umocňují pracovní desky z černého mramoru a kovové panely, které ladí s barevným schématem digestoře a polic s precizně zakomponovaným ambientním osvětlením, jehož zdroje tak zůstávají zcela nepostřehnutelné.
Strohý tmavý vzhled kuchyně citlivě vyvažují jemné křivky a zaoblené rohy, jež objemům dodávají měkkost a plynulost. Mosazné prvky pak do prostoru přinášejí historizující, a přesto elegantní lesk.
Ukryto za tajnými dveřmi zůstává technické zázemí představované prádelnou, stejně jako klidové útočiště s lázeňskou zónou, vybavenou například parní kabinou a sprchou.
Na výsledném efektu celého relaxačního prostoru se kromě nepřímého osvětlení podílejí i keramické povrchy evokující tmavý kámen, typický pro přírodní skalní masiv. K uklidňující atmosféře přispívají rovněž panely z kouřového skla a akcenty ze dřeva iroko.
Labyrint uzavírá klidové zázemí, jež také nabízí tajnou komnatu v podobě šatny u hlavní ložnice se vchodem důmyslně maskovaným zrcadlovou stěnou.
Pomyslné završení kruhu, propojujícího celou obytnou dispozici, pak přestavuje druhá z koupelen se složitými povrchovými úpravami.