Apartmán prolnutý hudbou nás okouzlil svou neopakovatelnou atmosférou. Nábytek, doplňky, fotografie a vystavené nástroje jsou podřízeny jedinému fenoménu, kterým je jazz.
Cesta za architektonickými a designovými skvosty nás tentokrát zavedla do bohémské čtvrti Milána, zvané Brera.
Lokalita dotýkající se historických hradeb města přitahuje podobně jako pařížský Montmartre především výtvarníky, je zde Akademie výtvarných umění a galerie Brera Art.
K bohémské atmosféře přispívají četné restaurace, bary a noční kluby, obchody se starožitnostmi a barevná pouliční tržiště.
Palác, který si zvolil hudebník a muzikolog v jedné osobě, má v sobě ponurou důstojnost let těsně před první světovou válkou. Přiznané litinové sloupy stále voní laboratořemi a dílnami řemeslníků, kteří ho původně obývali.
Byt v nejvyšším patře budovy zrekonstruovala dvojice architektů – Martino Ferrari a Laura Mauro. Výsledkem je kompromis mezi přáním klienta a tvůrčí invencí autorů.
Odstranění některých příček přivedlo do dříve tmavého prostoru denní světlo, snížení stropů přispělo k zútulnění místností.
Design je výsledkem spolupráce majitele s významným italským galeristou, kterým je Sergio Riva z milánské prodejní galerie designu Dilmos.
„Majitel apartmánu je můj přítel, a kromě toho, že je znamenitý hudebník a velký znalec jazzu, je velmi kompetentní v oblasti umění a designu. Interiér tedy musel odrážet všechny znaky jeho osobnosti.
Proto kombinuje moderní nábytek s uměleckými díly, včetně fotografií Irvinga Penna a Annie Leibovitz,“ říká Sergio Riva.
V hudebním salonu na první pohled zaujme fotografie Jimiho Hendrixe od Annie Leibovitz. Americká fotografka proslavila skupinu Rolling Stones, fotografovala Micka Jaggera, Patti Smithovou, Demi Mooreovou či Keitha Richardse.
Svým fotoaparátem však také dokumentovala válečnou apokalypsu v Sarajevu a ve Rwandě. V uplynulých třiceti letech se podílela na formování podoby současného světa a dnes je stejně slavná jako celebrity, s nimiž pracovala.
Nábytek z masivního dřeva respektuje ducha historického domu. Má většinou tmavou barvu, jen některé solitérní kousky v červeném tónu vnášejí do prostoru dynamické efekty. Další materiál, který interiér sjednocuje, je hliník.
Objevuje se na čelní ploše kuchyňské linky, na bocích barového pultu v podobě proplétaných pásků nebo na četných aparaturách, umístěných v jednotlivých místnostech. Vše je podřízeno jediné vášni majitele, kterou je hudba.
Nezaměnitelnou atmosféru dodává bytu sbírka vzácných hudebních nástrojů, mezi kterými nechybí ani saxofon Charlieho Parkera nebo impozantní sada basových kytar. Videa se záběry špičkových hudebníků při vystoupení vtahují návštěvníka do světa jazzové hudby.
V každé z obytných místností je umístěno přehrávací zařízení od kotoučového magnetofonu Revox ze sedmdesátých let po moderní digitální audiosystémy.
Apartmán odrážející atmosféru jazzových klubů nepatří mezi interiéry, které nadchnou každého, ale svou originální atmosférou působí jako jedinečný a neopakovatelný solitér.
TEXT: Alena Kodlová, FOTO: LIVING INSIDE