Rozlehlé sídlo slavných manželů Boba a Dolores Hopeových dráždí už po dlouhá desetiletí svými organickými tvary lidskou představivost. Fantazie některých do rezidence promítá mimozemskou loď, jiní ji zase přirovnávají k obří houbě.
Ale najdou se i tací, jejichž imaginace je dovede k původně zamýšlenému architektonickému záměru a v atypické stavbě rozpoznají sopečný tvar.
Palm Springs, lokalita žádaná herci, zpěváky a dalšími známými osobnostmi, se mezi lidmi ze zábavní branže těší vysoké popularitě už od počátku minulého století.
Lákavý koktejl namíchaný z ingrediencí, jako je slunné podnebí, vynikající dostupnost Los Angeles a záruka tolik ceněného soukromí, sem do roku 1930 přilákal takové množství celebrit, že se celé oblasti dokonce začalo přezdívat Filmová kolonie.
O několik desítek let později se do rychle se rozvíjející čtvrti, zabydlené převážně hvězdami stříbrného plátna, rozhodl přistěhovat také moderátor, bavič a herec Bob Hope s manželkou Dolores.
Vizuální podobu nového kalifornského sídla manželé svěřili v roce 1973 do zkušených rukou architekta Johna Lautnera, žáka Franka Lloyda Wrighta. Projektování ani samotná výstavba nápadité rezidence se navzdory tomu neobešly bez komplikací.
Paní domu měla o finální podobě stavby svou vlastní představu, a proto do původního Lautnerova návrhu výrazně zasahovala.
Změny zašly tak daleko, až byl samotný architekt v závěru spolupráce přesvědčen, že se pod hotový dům nemůže svým jménem podepsat, a od projektu se částečně distancoval.
Nezaměnitelné znaky jeho rukopisu se ale z architektury rezidence nevytratily a tato stavba mu nadále zůstává připisována jako největší soukromý rezidenční projekt celé kariéry.
Potíže se bohužel přehouply z fáze projektování i do fáze konstrukce. Překvapivě se dům nebudoval pouze jednou, ale hned dvakrát. Důvodem byl požár, který způsobila jiskra od svářečky. Zažehnutý oheň nakonec strávil celou dřevěnou konstrukci.
Náročný stavební proces se ale přece jen dočkal svého šťastného konce, a to v roce 1979, kdy se manželé do domu nastěhovali. Šestileté vyčkávání se vyplatilo.
Prohnutá betonová střecha je formována do vulkanického tvaru. V prostorných interiérech pod ní se na ploše 2140 čtverečních metrů ukrývá šest ložnic, třináct koupelen i vnitřní bazén.
Charakteristickým a zároveň nejvýraznějším rysem stavby se stala částečně krytá terasa, schopná pojmout početnou společnost.
O pozornost se dožaduje nejen výrazný krb, ale hlavně centrální kruhový průhled, jímž přes den proniká slunce a přes noc se nabízejí výhledy na hvězdy.
Text: Klára Beščecová, Foto: TopTenRealEstateDeals.com