Při pohledu z ulice ukazuje kolemjdoucímu neprůhlednou kamennou hradbu, a na odvrácené straně naopak otvírá svou náruč výhledům na oceán. Útulné pokoje připomínají svou dispozicí „skládačku“ a mobilní skleněné tabule mohou smazat hranici mezi domem a zahradou.
Návrh rekreačního sídla je silně ovlivněn požadavkem na možnost uzpůsobení dispozice dle potřeb, které se v budoucnu mohou měnit. Pozemek ve městě Nha Trang na východním okraji jižního Vietnamu, shlížející ze svahu na východoasijské pobřeží, byl již sám o sobě velmi slibný, navíc nabízel nádherné panoramatické výhledy na město i oceán.
Exteriér je obrazem dvou tváří. Do ulice je dům otočen zády svou drsnou, neprostupnou stěnou z hrubě opracovaných žulových bloků, zatímco fasáda na druhé straně je transparentní, odlehčená a uvolňující se výhledu na oceán, přičemž hlavní slovo mají skleněné posuvné tabule.
Železobetonová masivní konstrukce v zadní části domu nese dvě tlusté desky stropů. V přední fasádě jsou podepřeny jen dvěma nenápadnými sloupy, začleněnými v rámu skleněné stěny. Odhalený monolitický beton s ponechanou strukturou otištěného bednění se zde potkává s hladkým, průhledným sklem a vytváří nápaditý kontrast.
Obytné reprezentativní přízemí, přístupné po kamenném venkovním schodišti klesajícím z úrovně ulice v zadní části domu, je rozčleněno do tří sektorů, navazující na modul skleněné fasády. Vstup je zapuštěný do objemu a ústí přímo do obývacího pokoje s rozložitou sedací soupravou.
Střednímu modulu po levé straně posezení dominuje točité schodiště s elegantní křivkou bílého zábradlí a dřevěnými stupni. Symetrický obdélníkový půdorys uzavírá sekce s dlouhým kamenným jídelním stolem v centru. Mramorová deska, dlouhá čtyři metry, navazuje na barový pult a kuchyňský ostrůvek s vloženým dřezem.
Pa malých schůdkách vedle kuchyně lze projít do malého bytu pro hospodyni, který je dispozičně umístěn pod výběžek v zadní části přízemí, nad kterým se v patře nachází pergola pro parkování vozidla.
Patro může být rozděleno do tří samostatných apartmá s prosklenou jižní stěnou, anebo naopak propojeno v jeden průhledný a pospolitý prostor. Všechny povrchy v ložnicích jsou obloženy naolejovaným, medově zbarveným dřevem, které podporuje útulnou atmosféru prostoru.
Za každým z pokojů je v dřevěné stěně skrytý vstup do koupelny, v každé z nich vládne díky designu úplně jiná nálada. Dřevo se mění v beton a kámen, zadní stěna koupelen je totiž ve skutečnosti rubem zdi s pohledovou fasádou z kamenných bloků, která je viditelná z ulice.
Na závěr je třeba zmínit ještě poslední kuriozitu. Hlavní ložnice má kromě oddělenější pozice a extra vany totiž ještě jednu speciální schopnost, celý pokoj lze pomocí mechanismu částečně vysunout z domu a vytvořit prosklenou lodžii s privilegovaným výhledem na oceán i na hvězdnatou noční oblohu.
TEXT: Karolína Hausenblasová, FOTO: Hiroyuki OKI
KONTAKT: MM++ architects/MIMYA .co (architektonický návrh), http://www.mmarchitects.net