Dominantou zahrady je prudký sráz hustě porostlý bujnou vegetací. Zdejší zahrada je tak přirozeným pokračováním místní flóry. Pro osázení byly zvoleny rostliny, které jsou pro tuto oblast typické a stávající klima jim vyhovuje.
Přístup z domu do zahrady zajišťuje jednoduché schodiště ve stejném designu jako schodiště umístěné uvnitř domu. Iluze propojení vnitřního a venkovního prostoru je propracována i v těchto detailech.
Dům je postaven ve srázu, proto bylo třeba i exteriér strmému terénu přizpůsobit. V některých patriích zahrady vznikly terasy, které terénní spád vyrovnávají. Palmy, pro tuto klimatickou část Afriky typické, jsou její přirozenou součástí.
Srdcem domu je velký bazén, jehož čelní strana končí nad skalním převisem a vytváří tak iluzi nekonečné vodní plochy. Příznivé klima umožňuje trávit hodně času venku, posezení u bazénu je ale zastřešené a poskytuje tak příjemný azyl, i když prší.
Vodní hladinu rámuje citlivě zvolená dřevěná podlaha z odolného tropického dřeva v příjemném teplém tmavém tónu. Ve stejném tónu je laděn i stůl, u kterého se pohodlně posadí i velký počet hostů.
Příznivé klima Jihoafrické republiky umožňuje trávit hodně času venku, při rekonstrukci domu tak přibyly terasy různých velikostí, umístěné jako ptačí hnízda na všech stranách pětipodlažní budovy a nabízející neopakovatelné krásné výhledy do okolní krajiny.
Z ochozu na této straně domu je výhled na Johannesburg. Umístěn ve výšce jako paluba zaoceánského parníku umožňuje pozorovat proměny města v každou denní i noční hodinu. I zde použil architekt dřevěný prvek, stejný jako na terase u bazénu.
Skalnatý sráz, zakomponovaný do zahrady, bylo třeba zpřístupnit. Jako nejoptimálnější řešení se ukázalo použít jednoduché kamenné stupně, nahrubo opracované z místního kamene. Schody „do nebe“ jsou na vrcholu zakončeny vistou, odkud lze přehlédnout celou tuto stranu pozemku.
Specifickým rysem budovy je množství různých průhledů umožňujících pozorovat dění okolo domu z nejrůznějších úhlů.
Díky obrovským proskleným plochám dává dům svým obyvatelům úžasný pocit svobody a volnosti. Interiér a venkovní krajina se vzájemně propojují a pocit sounáležitosti obou prostorů je více než zřejmý. Předměstská parcela je ale situována tak šťastně, že poskytuje i tak dostatek soukromí.
Zastřešená venkovní terasa je vybavena bodovým osvětlením, které se za soumraku odráží ve vodní hladině jako hvězdy na obloze. Protipólem je několik jednoduchých, designově zdařilých lamp umístěných v rohu terasy.
Architektem vytvořená mohutná „kamenná stěna“ dělí dům na severní a jižní část a akcenty červené důmyslně dávají vyniknout zvoleným partiím. Tlumené barvy dostávají díky jejímu použití okamžitě jiný rozměr a dům jedinečnou neopakovatelnou atmosféru.
Tlumené bodovky jsou ideálním řešením pro rozlehlé místnosti a stačí je doplnit několika lokálně umístěnými lampami. Za soumraku je z této části domu výhled na v dálce se rýsující Johannesburg.
V této části domu byly při přestavbě zrušeny dělicí příčky. Vznikl velkoryse řešený prostor s obývacím pokojem, jídelnou a kuchyní. Mezonetová místnost je volně přístupná díky pohodlnému schodišti. Dostatek světla sem přichází velkými prosklenými stěnami.
Všechny místnosti jsou laděny ve stejných barevných kombinacích a jednotlivé prostory se tak vzájemně a nenásilně prolínají.
Původní obytná část domu byla při rekonstrukci rozšířena, v prvním patře vznikly tři ložnice a pokoje pro děti, prostory původně pro děti vyčleněné byly přestavěny na ložnici pro hosty.
Večer působí dům jako obrovský skleník. Velké skleněné plochy ale lze rychle skrýt za staženými žaluziemi a zataženými závěsy.
Zvláštní dům s osobitým kouzlem, který jsme tentokrát navštívili, je postaven v Johannesburgu v Jihoafrické republice a nese rukopis architektonického studia Nico van der Meulen.
Svým obyvatelům dává pocit svobody a volnosti a díky obrovským proskleným plochám se interiér a venkovní krajina vzájemně propojují a pocit sounáležitosti obou prostorů je více než zřejmý.
Strohé, čisté linie budovy byly zvoleny záměrně a ve výsledku by nikdo nehádal, že základem této úžasné stavby byl starý dům z roku 1950. Na předměstí Bedfordview láká nová pětipodlažní budova pohledy kolemjdoucích a stala se výraznou dominantou této části města. Při přestavbě původního domu byly v přízemí vybourány dělicí příčky a velkoryse řešený prostor se stal místem pro setkávání rodiny i přátel.
Obývací pokoj tak nabízí téměř dvojnásobný životní prostor, jeho součástí je i jídelna, prostorná vzdušná a moderně vybavená kuchyně a další pomocné prostory.
Srdcem domu je velký bazén, jehož čelní strana končí nad skalním převisem a vytváří tak iluzi nekonečné vodní plochy. Široce otevřené a prostorné bezrámové dveře navozují pocit, že vodní plocha vstupuje do obývacího pokoje a je jeho součástí.
Citlivě zvolená dřevěná podlaha z odolného tropického dřeva rámující vodní hladinu tento pocit ještě umocňuje. Architektem vytvořená mohutná „skalní stěna“ dělí dům na severní a jižní část a akcenty červené důmyslně dávají vyniknout zvoleným partiím.
Původní obytná část domu byla při rekonstrukci rozšířena, v prvním patře vznikly tři ložnice a pokoje
pro děti, prostory původně pro děti vyčleněné byly přestavěny na ložnici pro hosty. Součástí domu jsou i velkoryse řešené garáže pro několik vozů a samozřejmě pokoje pro personál.
Stylové přestavbě domu odpovídá i vnitřní zařízení. Pokoje laděné v tlumených přírodních tónech ale nepůsobí fádně, protože i zde použili architekti provokující červený prvek, který v citlivě zvolených kombinacích dotváří vzhled jednotlivých pokojů.
Všechny místnosti jsou laděny ve stejných barevných kombinacích a jednotlivé prostory se tak vzájemně a nenásilně prolínají. Proměnou prošly i původní sklepní prostory. Pro potěchu pána domu a radost hostů je nyní ve spodních partiích budovy moderní vinotéka a domácí kino s výhledem na bazén. Příznivé klima Jihoafrické republiky umožňuje
trávit hodně času venku, při rekonstrukci domu tak přibyly terasy různých velikostí, umístěné jako ptačí hnízda na všech stranách pětipodlažní budovy a nabízející neopakovatelné krásné výhledy do okolní krajiny.
Při úpravě exteriéru byly použity „domovské“ rostliny. Zahrada tak není vyumělkovaným prostorem,
ale přirozeným pokračováním místní flóry. Její dominantou je prudký sráz hustě porostlý bujnou vegetací.
Divoká a neopakovatelná krása okolní krajiny je jakýmsi každodenním bonusem zdejších obyvatel, odměnou, kterou možná pro její pravidelnost někdy neregistrují, ale o to vzácnější ve chvílích, kdy si ji v odloučení od domova uvědomí.
Text: Eva Karbulková, Foto: Nico van der Meulen Architects
