Luxus oproštěný od přehnaného patosu a zdobnosti naplňuje touhu majitelů po dokonalosti, zároveň nepostrádá dotek domácké pohostinnosti.
Motivem prolínajícím celým prostorným apartmánem je heslo: „Jen potřebné věci“. Majitelé si nelibují ve sběratelství nepoužitelných cetek, nevystavují suvenýry, ani nenakupují samoúčelné kusy nábytku jen proto, aby si je mohli vystavit.
Každý zařizovací prvek, který tu potkáme, má své místo, svůj účel, a je také používaný. Přesto nemáme pocit strohé neosobní střízlivosti.
Důvodem je citlivé střídání moderního, minimalisticky jednoduchého nábytku s dekorativními detaily v podobě polštářků, lampiček, lustrů nebo sedátek. Elegantní třípodlažní mezonetový byt vznikl přestavbou rozlehlých půdních prostor měšťanského domu v centru metropole, ve čtvrti, která je nejkrásnějším, a zároveň také jedním z nejvyhledávanějších míst k bydlení ve městě.
Majitel Oleg je perfekcionista a rád se obklopuje jen tím nejlepším dostupným luxusem, miluje přepych. Byt koupil a celý nechal zařídit jako velkorysý dar pro svou ženu ke dvacátému výročí jejich svatby…
Najal si architektku Annu Varbanskuyu, které zadal zdánlivě jednoduchý, v konečném důsledku ale velmi složitý úkol – rekonstruovat původní půdní prostory do velkého vzdušného a pohodlného bytu s použitím špičkových materiálů a designového nábytku. Prostor neměl být, tak jak je v místě zvykem, okázale luxusní, plný zdobnosti pro efekt, zároveň ale majitelé neinklinují k dokonale prostému minimalismu.
Bylo třeba zvolit střední cestu, která by respektovala tradici a zároveň byla současná a moderní.
Výsledkem je zajímavý apartmán, kde se moderní prolíná s klasickým a kde dominuje strohá černá barva, oživená výrazným akcentem oranžové. Aby mohl vzniknout prostor požadovaných rozměrů, nadzvedly se krovy střechy;
výsledkem je velkorysý třípodlažní mezonetový byt. V nejnižší úrovni je obývací pokoj s jídelnou a kuchyní, najdeme tu také elegantní černo-bílou chodbu, které dominuje skleněná mozaika s bustou Caesara a schody do dalšího patra.
To je vyhrazené majitelům, jejich ložnici, pracovně a koupelně. Nejvyšší třetí patro pak celé obývá dcera. Její pokoj je stříbrošedý s výraznými červenými prvky. Najdeme zde také koupelnu, provedenou v jemných odstínech a oživenou křišťálovými dekoracemi.
Architektka navrhla také několik vtipných detailů, jako například obloukově zakřivené akvárium, kde se jedna část nachází v chodbě a druhá, protilehlá, je viditelná z obývacího pokoje.
Dalším detailem je okno v koupelně dcery, které podle potřeby mění míru průhlednosti od dokonale čirého až po mléčně bílé. Velký důraz byl také kladen na podlahy, v každém prostoru jsou jiné.
V obýváku například byly použity dubové parkety se čtvercovou pokládkou, v chodbě jsou parkety úzké, také dubové, ale s tradiční stromečkovou pokládkou. V ložnici je kožená dlažba a na galeriích pod šikmou střechou byla použita klasická dlažba. V koupelně jsou zase dlouhá prkna ze dřeva ořechu.
TEXT: Jana Špatzová: FOTO: Frank Herfort, Photofoyer
