Úspěšný francouzský interiérový designér vystudoval dějiny umění a archeologie na slavné École du Louvre v Paříži a na jeho realizacích je to více než patrné.
Interiéry navržené Oscarem Ono jsou stylově dokonale čisté, vyvážené, nepostrádající onen pověstný pařížský šarm. O tom, ve kterém sám bydlí, to platí snad dvojnásob.
Přitom na konci malého vnitřního dvorku, jakých je v Paříži řada, nic nenasvědčuje tomu, že se tu skrývá Oskarův loft – snad kromě několika bambusů na terase. V malém atriu umístil autor na parkety z tepelně opracovaného jasanu (Oscar Ono flooring) svůj exteriérový nábytek Manuti.
Zatímco salon těží z velkých prosklených ploch, ostatní místnosti oživují hojně užité lampy a bodová osvětlení nejrůznějšího druhu.
Oscar Ono také umně využívá reprodukcí (nebo částí) pláten klasických mistrů. Tyto portréty v nadživotní velikosti zvláštním způsobem poznamenávají celý prostor. V salonu se nachází kopie fresky z monumentální (sedmnáctimetrové) klenby kostela sv. Ignáce z Loyoly, vytvořené Andreou Pozzem v roce 1685.
Na podlaze jsou použity široké palubky ze šedého dubu z dílny Oskara Ona, na koberci Bruder vám pohodlná pohovka (Indera) nabízí chvíle uvolnění. Je tu také černě lakovaný konferenční stolek, zhotovený na míru, a dřevěná skulptura od Larse Zecha. V jídelně osvětluje prostor také strop zlacený fólií (od La Maison de la Dorure).
Barevnost tomuto světu v černé, šedobílé a zlaté dodává jasně červený dinosaurus od Sui Jiangua (Jurassic Age, bronz, ocel a průmyslová barva, 2006). V lakovaném povrchu nábytku se pak odrážejí břidlicové mísy (Oscar Ono). Konzola a zrcadlo byly zhotoveny tomuto prostoru na míru a stropní osvětlení si Oscar Ono vybral od firmy Lirio.
Na poschodí umístil autor soukromější část loftu – ložnice, pracovnu a koupelnu. Pracovnu v sobě odráží a zvětšuje ji velké zrcadlo (Lirio). Koberec si Ono vybral od Brudera, křeslo, pohovku a konferenční stolek od Indery.
Při vstupu do místnosti dodává scéně teatrální nádech portrét na plátně (Alyos), převzatý z obrazu Georgese de la Tour Falešný hráč karet. Za zmínku stojí také povrchový materiál dveří a stěn – kůže v designu Oscara Ono.
Povlaky na postele v ložnicích jsou od Madury, plátno na stěně ložnice majitele je od Oliviera Bozia. Nábytek v koupelně (Decotec) evokuje 20. a 30.
léta minulého století. Keramické dlaždice překvapivým způsobem nahrazují dřevěné. Ani v tomto koutku nechybí odlesk umění, ze stěny na toaletě na nás shlíží Odaliska od Francoise Bouchera z roku 1745… „Už od nejútlejšího věku jsem v bytě rodičů přestavoval nábytek. Matka z toho šílela,“ říká umělec. „Myslím, že jsem k tomu byl předurčen, že to bylo něco, s čím jsem se narodil.
Interiéry, které vytvářím, se všechny od sebe liší v závislosti na místě, na jeho dějinách, na zákazníkovi.
Využívám vše, hlásím se k eklekticismu… Inspiraci a záchytné body hledám ve svých vzorech z dějin umění: u Caravaggia, Georgesa de la Toura, vlámského malířství, Eugènea Delacroixe, starém Řecku a starém Římě, ale i v současné grafice nebo na svých cestách,“ prozrazuje na sebe autor. „Používám červenou barvu, která je mým fetišem, a tmavé barvy, jako jsou šedá, antracitová, kaštanová, černá pro vytváření tlumených prostředí; dbám na detaily, mísím materiály, současného ducha a nadčasovost s prvky klasiky prostřednictvím starého malířství a barokních prvků.
Propracovávám nasvícení místa: dokonalé a měnící se osvětlení je od mé práce neoddělitelné…“ Každý kout tohoto apartmánu nás přesvědčuje, že se Oskarovi Ono podařilo zařídit svůj loft vskutku velmi osobitým, zajímavým, a také originálně módním způsobem.
TEXT: Jaromíra Slavíková; citace Oscar Ono, FOTO: Photofoyer
