Koncept pasivního domu je v Česku realizován už více jak 30 let stále nebyl běžnou výstavbou překonán. V čem jsou klíčové přednosti tohoto bydlení a z jakých důvodů je stavba pasivního domu jednou z nejvýhodnějších investic do budoucnosti?

Odpovědi nejen na tyto otázky nabídne v únoru souběh veletrhů FOR PASIV a FOR WOOD.

Pasivní dům je promyšleně navržený standard výstavby, který minimalizuje dopady na životní prostředí i provozní náklady a zároveň přináší stabilní komfort a zdravé vnitřní prostředí.

„Zatímco před 15 až 20 lety to byl pro veřejnost často neznámý nebo nepochopený pojem obestřený mýty, postupně se stal běžně srozumitelnou a respektovanou cestou, spojenou s výbornou tepelnou izolací, vzduchotěsnou obálkou, důsledným řešením detailů a tepelných mostů, řízeným větráním s rekuperací a využitím solárních zisků, což vede k minimální potřebě energie na vytápění,“ uvádí Vítězslav Malý, ředitel sdružení Centrum Pasivního domu.

Jak říká, pro řadu projektantů a firem je tento přístup už rutinou a současně jej dál technologicky posouvají.

Praxe navíc ukazuje, že kvalitně provedený pasivní dům je připravený na budoucí technologické změny (např. skrze doplnění fotovoltaiky můžete dosáhnout i energeticky plusové bilance) i na nové výzvy spojené s klimatem či geopolitikou.

V tomto smyslu je pasivní dům i dlouhodobou filozofií zdravého, kvalitního a hospodárného bydlení. A že se tomuto typu bydlení u nás daří, to potvrzuje i fakt, že se ročně postaví zhruba tisícovka rodinných domů v pasivním standardu.

Ne luxus, ale standard

Jedním z dílčích mýtů a i občas bariérou bývá obava z vyšších pořizovacích nákladů, přestože jejich rozdíl oproti běžné výstavbě je dnes zpravidla omezený a významná část se vrací v nižších provozních výdajích.

„Ekonomické posouzení by nemělo vycházet pouze z investičních nákladů, ale z celkových nákladů, tedy i z dlouhodobých nákladů na energie, údržbu a opravy v horizontu desítek let.

Při takovém vyhodnocení pasivní standard dosahuje nižších celkových nákladů než konvenční dům.

Pořízení nemovitosti je současně investiční rozhodnutí:

kupující se stále více zaměřují na provozní náklady a technický stav objektu, a jsou proto často ochotni akceptovat vyšší vstupní cenu, i když ta nemusí vybočovat z normálu, neboť jde především o správné navržení.

Osobně si myslím, že zdravé vnitřní prostředí a energetická nezávislost nemají být luxusem, ale standardem,“ objasňuje Vítězslav Malý.

Svépomoc nebo odborníci?

Každý dům lze postavit svépomocí, je ale důležité zhodnotit své znalosti a dovednosti.

„Stejně jako si účetní nepůjde sestavit své vlastní auto (i když může), tak očekávat, že bez znalosti stavařiny a šikovných rukou, si postavím kvalitní dům (bez ohledu na to, zdali bude či nebude pasivní), bude nejspíše lehce utopické.

Určitou nevýhodou pasivních domů je vyšší náročnost na návrh, přípravu projektu a z logiky věci i realizaci.

Je nutné důsledně řešit detaily, správně volit materiály i technologie a zároveň počítat s tím, že při realizaci může dojít k chybám, které výsledné parametry výrazně zhorší. Což se v případě stavby svépomocí dá velmi očekávat,“ vyjmenovává odborník.

Jak dodává, v praxi bývá problémem nikoliv samotný koncept pasivního domu, ale nedostatečná odbornost části projektantů či architektů.

Přesněji řečeno klienti někdy přicházejí s projektem označeným jako „pasivní“, který ve skutečnosti odpovídá spíše nízkoenergetickému standardu.

Častým zdůvodněním je odkaz na energetickou třídu A, jenže ta může být dosažena formálně nebo na základě nepřesných vstupů a neodpovídá skutečné kvalitě návrhu ani provedení.

Největším rizikem je proto návrh bez hlubší znalosti pasivních principů a bez poctivého ověření parametrů v projektu i na stavbě.

Co si majitelé nejvíc pochvalují

Životní styl se většinou zásadně nemění, ale lidé si na pasivní dům rychle zvyknou a často už by nechtěli jiný. „Nejvíc je překvapí nízké účty za energie a kratší topná sezóna – někdy dlouho vůbec netopí, i když je venku zima.

Příjemný je i zdravější pocit doma díky stálému přísunu čistého vzduchu a stabilní teplota bez studených zdí a velkých výkyvů. Jen je potřeba se naučit pár věcí, hlavně v létě správně větrat a používat stínění,“ popisuje Vítězslav Malý.

Někteří lidé uvažující o stavbě pasivního domu váhají kvůli domněnce, že takový pasivní dům bude přetechnizovaný a nebudou si s jeho obsluhou vědět rady. Skutečnost je však spíše opačná.

Pasivní standard totiž vychází z využití pasivních energetických zdrojů (solární zisky, lidské teplo a teplo ze spotřebičů, minimalizace ztrát), takže dům v principu potřebuje méně složitých systémů než běžná stavba.

Když je dobře navržený a provedený, vystačí si s jednoduchým a malým zdrojem tepla a nepotřebuje kompenzovat chyby projektu komplikovanými technologiemi. Ty mají být v pasivním domě spíš chytrým doplňkem, ne náhradou za kvalitní návrh.

Klíčové „technologie“ pasivního domu jsou ve skutečnosti hlavně stavební řešení: velmi kvalitní izolace a obálka domu, vzduchotěsnost, eliminace tepelných mostů, kvalitní okna (správně osazená) a promyšlené stínění a orientace ke slunci.

Z aktivních technologií je pak zásadní hlavně řízené větrání s rekuperací, které zajišťuje čerstvý vzduch a zároveň výrazně snižuje tepelné ztráty větráním, bezemisní zdroj tepla v podobě tepleného čerpadla či kotle na biomasu. Vhodné je také využití fotovoltaické elektrárny.

Kam si zajít pro radu i inspiraci

Přemýšlíte o stavbě pasivního domu, ale nevíte, jak začít? Nebo se chcete seznámit s novinkami na trhu nízkoenergetických staveb či zkonzultovat svou stávající situaci s odborníky?

Nenechte si ujít veletrh nízkoenergetických, pasivních a nulových domů FOR PASIV a veletrh dřevěných staveb, konstrukcí a materiálů FOR WOOD. Návštěvníci mohou využít i bezplatných poraden, které mimo jiné doporučí i to, jak si správně vybrat stavební firmu nebo o jaké dotace je možné v rámci úsporného bydlení požádat.

Veletržní souběh proběhne ve dnech 12. až 14. února 2026 v areálu PVA EXPO PRAHA. Více informací na www.forpasiv.cz, www.forwood.cz.