Vysoké stropy mezonetu ve střešní nástavbě posloužily jako ideální odrazový můstek pro velkorysé řešení kuchyně a na ni navazujícího jídelního stolu.
Centrem interiéru je pro autorky vždy jídelní stůl. V tomto případě si mohly dovolit akcentovat ho kompozicí svítidel Mirror Ball s různými průměry. Motivy chromových koulí, jež se v různých formách opakují i v dalším interiéru, umocnila plastika od Huga Demartiniho na komínové stěně.
Vysoké stropy mezonetu ve střešní nástavbě posloužily jako ideální odrazový můstek pro velkorysé řešení kuchyně a na ni navazujícího jídelního stolu.
Součástí obývací části pokoje je dvojice nepřehlédnutelných ušáků v šedočerném čalounění, jež odkazuje ke kovovým prvkům antracitové barvy na krbovém tělese. Stoličky z masivního ořechu (Vitra) jsou dnes už téměř klasikou.
Efekt impozantní komínové stěny s integrovaným krbem a zásobníky dřeva těží z povrchové úpravy betonovou stěrkou. Dokonale sehrává roli prostorového předělu mezi jídelní částí a zázemím obývací zóny bytu.
Pětice litografií Zdeňka Sýkory, vybraná ve spolupráci s galeristou Zdeňkem Sklenářem, právem poutá pozornost. Zásadním způsobem oživuje stěnu pod šikminou snižujícího se stropu.
Velkorysé zázemí obývacího prostoru umožnilo instalaci komfortní sedací soupravy od firmy Minotti (prodává Stopka). I tady autorky vsadily na svítidla od Toma Dixona, zavěšená pod šikmý strop.
Atypický jídelní stůl z masivního ořechového dřeva byl vyroben na míru. Doplňují ho židle s koženými sedáky v neutrální barevnosti. Prosklená stěna nahoře nabízí průhled dolů z pracovního zázemí dětské ložnice.
Na jídelnu navazuje příjemná terasa, přístupná posuvnými prosklenými stěnami. Posezení zpříjemňuje kouzelný výhled do zeleně stromů, přes jejichž koruny je vidět na Bratislavský hrad.
Křídově bílý lak kuchyně Bulthaupt podtrhuje pocit čistoty a hygieny kulinářského zázemí. Pracovní deska plynule přechází v okenní parapet.
Ořechová dýha, která posloužila k obkladu kuchyňské stěny, navazuje barvou i dekorem na jídelní stůl. Masivní ořech byl použit i na dalším atypickém, na zakázku vyrobeném nábytku.
Minimalistická kuchyně stejně jako použité materiály a povrchy – včetně parapetu s kuchyňskou deskou – jsou ideálním východiskem pro dotvoření stylu interiéru dvěma velkoformátovými litografiemi Zdeňka Sýkory.
Pokoj pro chlapce je zařízen bílým stolem a kontejnery z Kartellu. Efekt modře vymalované stěny umocňují trojrozměrné porcelánové tapety od Daniela Piršče. Na parketové podlaze jsou na zakázku vyrobené koberce.
Pokoj dcery barevně dotvářejí hravé sedáky od Roche Bobois. I tady jsou na podlaze zakázkově vyrobené koberce z viskózy. Velká a dlouhá postel nabízí komfort pro více nocležníků, atypický dřevěný nábytek je z olejovaného dubu. Oblíbené Eamesovy plastikové židle s polstrovaným sedákem dodavá Vitra.
Koupelna přístupná z obou dětských pokojů má velkou kruhovou vanu a nábytek se dvěma umyvadly od Duravitu. Obklad je kombinací mozaiky a travertinu. Za vanou je samostatně oddělené WC s bidetem.
Pohled do jednoduché rodičovské ložnice, umístěné v rámci klidové zóny do horní části mezonetového bytu. Interiér je zařízen v přírodních tónech.
Šikana v podhledu se nakonec stala zajímavým prvkem atypického WC, jehož dominantou je samostatně stojící umyvadlo od Antonia Luppiho. Ke zvýraznění hloubky prostoru posloužil pás LED svítidel, integrovaných do parketové podlahy.
Osobitá rodičovská koupelna je obložena působivým travertinem. Kromě dvou nestandardních umyvadel Tender od Antonia Luppiho je vybavena velkorysým walk-in sprchovým koutem s efektem pásových oken v zadní stěně. Sedáky ve tvaru kostky v tónech obkladu byly vyrobeny na zakázku.
Nástavba na prvorepublikovém rezidenčním objektu v Bratislavě umožnila vytvořit atypické a velkorysé dispozice mezonetového bytu, zařízeného podle současných trendů.
Vytříbený interiér okořeněný krásnými výhledy na Bratislavský hrad je výsledkem spolupráce osvědčené autorské dvojice, protagonistek Studia Gens.
Architektka Olga Frydecká a designérka Šárka Špačková společně hlavně navrhují a zařizují interiéry, zabývají se ovšem i nábytkovou tvorbou. Za svou kolekci koberců získaly v roce 2000 cenu Dobrý design.
Vzájemně se výborně doplňují, možná i proto, že se znají od dětství. Jejich minimalistický přístup k pojetí interiéru se řídí heslem, že ten správný design přichází v chvíli, když už není co ubírat.
Preferují přírodní jemné kombinace, jednoduché tvary a klasické materiály, k nimž rozhodně patří dřevo, křišťálové sklo či kámen, v oblibě mají také len a bavlnu.
Navrhují perfektně promyšlené a k dokonalosti dotažené čisté interiéry, v nichž se odrážejí představy a osobnost klientů. Nesnaží se za každou cenu následovat módní diktát a ctí pravidlo, že méně je mnohdy více.
To všechno platí i pro bratislavskou realizaci, již charakterizují zejména neutrální barevnost (s výjimkou barevných akcentů v podobě pestrých sedáků a koberců v dětských pokojích). Práci na ní si mohly doslova a do písmene užít podle svého gusta:
mají totiž rády investory, od nichž dostanou důvěru prostor dotvořit do posledních detailů. V tomto případě i včetně výběru artefaktů: obrazy s objekty zde mnohdy vytvářejí nerozlučné vazby.
Společenskou část bytu tvoří rozlehlý multifunkční prostor s vysokými stropy, jež se staly ideálním odrazovým můstkem pro velké formáty kuchyně a jídelního stolu.
Monumentální kulisou, která odděluje jídelní část od bohatého zázemí obývacího prostoru, je komínová stěna s krbem v povrchu betonové stěrky.
Velkoformátové postaršené dubové kazety na podlahách záměrně odkazují na dobu vzniku původního objektu, travertin v koupelnách pak byl už samozřejmým vyústěním do daného prostředí.
Dostatek prostoru dal vzniknout bohatému zázemí šaten a úložných míst, které často v interiérech blokují místo pro velkorysejší řešení obytných zón.
