Náročná přestavba a dokonalý mix rustikálního a průmyslového stylu v kombinaci s několika designovými kousky udělaly z bývalého skladu vína příjemný domov. Rodina se třemi dětmi užívá obytný prostor na ploše 550 čtverečních metrů.
Společenská zóna v přízemí domu zahrnuje kromě obývací části také jídelnu a kuchyni. Monumentální rustikální ostrůvek z masivu byl vyroben na zakázku v Atelieru d´Agencement, který se specializuje na zpracování dřeva.
Přes snahu přinést stavebními úpravami do přízemí domu maximum světla je multifunkční interiér přece jen poněkud tmavý. Proto bylo důležité vybavit jej adekvátními osvětlovacími tělesy. Unikátní lustry LZF Barcelona Poppy S a Pod S jsou ručně vyrobené z barevné dřevěné dýhy.
Jedním ze základních požadavků investora bylo, aby měla společenská část domu charakter půdních prostor s výraznými trámy. Zvolené řešení s dřevěným „plovoucím“ stropem pomáhá účelně rozčlenit rozlehlou obytnou plochu.
Jídelní stůl pocházející z butiku Cabanes&Chateaux je vyroben ze dřeva starých přístavních portugalských barelů. Svíčky dodala firma La Maison Poétique, starožitné židle našla paní domu v Nord Ouest Antiquites. Nepřehlédnutelná jsou dvě vintage křesla Tulip od ikonického finského designéra Eera Saarinena.
Podlahu v kuchyni oživila tradiční, na zakázku ručně vyrobená cementová dlažba. Tyto vysoce dekorativní prvky, jež se v obytných prostorách poprvé objevily v roce 1850 ve Vivier v Ardèche, se opět dostávají do módy.
Velkorysé a pohodlné pohovky jsou z nabídky značky BoConcept, keramika na stole od Flammant. Stolní lampy Tanjore s nohou vyplétanou ratanem našla Karin v portfoliu Oka.
Obě podlaží domu spojuje bočnicové schodiště se stupni z kvalitního stavebního vápence, pocházejícího z vyhlášeného lomu Frontenac. Červená kožená křesla objevila majitelka ve starožitnictví v Ile de Re.
Stěny zbavené omítek umožnily vyniknout původním kamenným zdem, jež skvěle souznějí s hrubými trámy z původní konstrukce. Jejich statiku, odolnost a vzhled bylo nutné upravit posílením a přebroušením.
Součástí nábytkové sestavy je integrovaný biokrb. Pohovky a křesla Edinburgh Vintage ve stylu Chesterfield jsou, stejně jako konferenční stolek, z kolekce belgické firmy Flamant, tvídem čalouněné sedací prvky byly vyrobeny na zakázku. Interiér zdobí teleskopická kovová lampa, kterou Gae Aulenti vytvořil v roce 1965 pro Martinelli Luce.
Nepřehlédnutelným doplňkem malé knihovny je legendární houpací židle RAR. Už v roce 1950 ji navrhla manželská dvojice Charles a Ray Eamesovi pro značku Vitra. Organicky tvarovaná skořepina z pružného polypropylenu má integrované područky, podnož z lesklého chromu spočívá na javorových ližinách.
Koupelnu rodičů zdobí efektní stropní svítidlo od Roche Bobois, starožitné zrcadlo přicestovalo z londýnského obchodu na Northcote Road. Modrou skleněnou desku dodal Atelier d'Agencement, dvojumyvadlo je integrováno do masivní dubové skříňky.
Konstrukční prvky ze dřeva, jež byly zachovány, jsou přiznány také v podkrovních ložnicích. Podlaha z dřevěných prken je stylově natřena šedomodrou barvou, na posteli nesmí chybět hřejivý kašmírový pléd.
Půvabné houbovité lampy pořídila majitelka ve stylovém butiku Espace-Design v Bordeaux. Jednoduchý interiér ložnice oživují abstraktní obrazy, v záhlaví lůžka je zrcadlo z obchodu Leroy Merlin.
Světlo do podkrovních prostor propouštějí prosklené stěny v ocelových rámech, jež jsou orientované do vnitřního atria domu. Zároveň umožňují přístup na lodžii, ohraničenou transparentním skleněným zábradlím.
O moderní dětské koupelně, jež je perfektním souzněním bílé a červené, by se dalo říci, že je totálně mimo zvolený styl celého domu.
Obytné místnosti v horním podlaží mají podobu dřevěných boxů s přísnými geometrickými tvary. Tato skrývá ložnici s navazující lodžií, zároveň také svým přesahem zastřešuje terasu ve vnitřním atriu.
Vedle ikonických kousků a na zakázku vyráběných kusů nábytku, jimiž je zařízen interiér, neváhala Karin sáhnout i po „lidovém“ ručně vyplétaném ratanovém lehátku Karlskrona, kterou designér Karl Malmvall vytvořil pro švédskou Ikeu.
Zajímavým počinem autora projektu je vytvoření vnitřní zahrady, která navazuje přímo na zónu s knihovnou. Bohužel se nepodařilo dostat do této části interiéru dostatek světla, takže k lítosti architekta bylo ve finále nutné osadit ji sice věrohodnými, leč umělými rostlinami.
Světlíky v hliníkové střeše jsou dalším zdrojem denního světla pro podkrovní prostory. Přiznané trámy jsou částí zachované střešní konstrukce, prkna podlahy byla zbroušena a upravena matným lakem.
Vestavěné „kóje“ podkrovních místností opticky člení a zmenšují celý prostor. Výhradně ze dřeva přírodní námořní borovice je na zakázku vyrobili v Atelieru d´Agencement.
Nedílnou součástí obytného komfortu je domácí kino, jež je oblíbeným místem rodiny i jejích hostů. O vyvážené světelné prostředí se starají promyšleně instalované LED zdroje.
Příjemný zážitek při sledování filmů na velkorysém promítacím plátně umocňují pohodlná křesla a pohovky čalouněné přírodní kůží v hnědé barvě. Dokonalé šíření zvuku zaručují kromě kvalitních reproduktorů také speciální akustické panely.
Při modernizaci budovy a její adaptaci na bydlení manželského páru se třemi dětmi bylo podstatné zachovat její původní totožnost, ovšem v souladu s přidanými zenovými a přírodními principy.
Rodina investora, která do té doby žila v Londýně, se rozhodla najít si základnu a přístav ve své domovině. Jako ideální se pro tento záměr jevila usedlost, kterou Karin s manželem objevila v regionu proslaveném obchodováním s vínem.
Ve městě Bordeaux, konkrétně v jeho historické a módní části Les Chartrons. Ve druhé polovině 18. století tam vyrostla řada honosných měšťanských domů i jiných zajímavých objektů, z nichž mnohé se zachovaly dodnes.
„Připomínalo nám to tu pařížskou čtvrť Marais, což se nám moc líbilo“, osvětluje volbu Karin.
Do staré viniční budovy pocházející z devatenáctého století, kde se ještě před šedesáti lety skladovaly vinné sudy, se zamilovali na první pohled. Uchvátila je nejen úctyhodnou délkou pětasedmdesáti metrů, ale i decentní fasádou.
A to natolik, že přes neutěšený stav vnitřních prostor, negativně poznamenaných někdejší neúspěšnou přestavbou na fitnesscentrum, se rozhodli dům koupit a pustit se do jeho složité rekonstrukce s jednoznačným cílem proměnit ho ve velkolepé bydlení.
Zakázku po dlouhém tápání nakonec získal místní architekt Steve Le Bris se svým studiem Sarl Le Bris-rol architekti. Jeho tým musel respektovat několik základních požadavků majitelů:
tím hlavním bylo vytvořit velký multifunkční obytný prostor s jídelnou v podkrovním stylu, příjemný a útulný navzdory své rozlehlosti.
„Báli jsme se, aby to tu nakonec nevypadalo jako vlakové nádraží s nekonečně dlouhou chodbou, proto jsme hned na začátku vyloučili bílé stěny a studené moderní materiály,“ vysvětluje Karin.
Autoři projektu zachovali silné prvky stávající struktury, tedy nosníky a vzpěry, a dané rustikální téma rozvinuli s pomocí soudobých prostředků. S využitím lineárních struktur zvýraznili vnímané prostory a rozčlenili je na různé oblasti.
Výsledek je oslavou přírodních materiálů v podobě masivního dřeva a kamene. Během osmnácti měsíců stavebních prací vzaly za své staré příčky a stropy.
Zůstaly jen základní dřevěné konstrukce, jež posílením, přebroušením a prosklením získaly nový vzhled i lepší vlastnosti, některé podlahy a hlavní průčelní zdi. Ty byly zbaveny veškeré povrchové úpravy, aby mohly lépe vyniknout původní kameny.
Staré dlažby nahradily vesměs samonivelační stěrky, a to jak v obývacím pokoji, tak v jídelně i v koupelnách.
V knihovně dostaly přednost dřevěné podlahy, v kuchyni pak ručně vyráběné dlaždice. Výsledné obytné prostory obklopují integrovanou zelenou oázu atria, odkud velkými prosklenými plochami v ocelových rámech a arkýři proniká do místností maximum světla.
Jednotlivé pokoje ve druhé úrovni stavby připomínají vestavěné boxy s boky z přírodní námořní borovice. Tyto „krabice“, přístupné prostřednictvím „chodníků“ z lakovaných ocelových plechů, žádoucím způsobem narušily přílišnou rozlehlost stavby.
Interiér domu, charakteristický především útulností a teplou barevností, je celý dílem Karin.
Inspiraci sice hledala v časopisech o bydlení a designových salonech, nakonec však stejně vsadila na vlastní směsici rustikálního a průmyslového stylu v kombinaci s několika designovými kousky.
Spoustu úlovků, jimiž vyšperkovala interiér, našla v místním obchodě Cabanes et Chateaux.
Jde vlastně o skutečný kabinet kuriozit, jehož majitelé hledají po blízkém i vzdáleném okolí jedinečné kousky, aby je posléze transformovali do efektního zakázkového nábytku. „Nejsem si jistá,“ říká Karin, „jestli výsledek lze označit za trendy a aktuální.
Je to ale přesně tak, jak se nám to líbí, v rámci času dům určitě obstojí s grácií. A my ho prostě milujeme.“
TEXT: Alena Müllerová, FOTO: Gwenn Dubourthoumieu pro Living Agency
