Kroky každého návštěvníka floridského letovi ska St. Petersburg vedou dříve či později
do velké moderní budovy muzea Salvadora Dalího, která ve svých útrobách skrývá druhou
největší kolekci díla světoznámého umělce s obrovským talentem a fantazií.
Sbírka Alberta Reinodse Morse a jeho ženy Eleanor je jedinečnou příležitostí, jak v tichém úžasu smeknout před genialitou umělce, jehož díla jsou proslulá překvapující kombinací bizarních snových obrazů s prvotřídním kreslířským a malířským projevem, pro nějž nacházel inspiraci v pracích starých renesančních mistrů.
Dalí, původem z Katalánska, o sobě s oblibou tvrdil, že má arabské kořeny a jeho předkové byli potomci Maurů. Spatřoval v tom navíc i příčinu své vášně pro zlato, luxus a zálibu
v orientálním oblečení. Dělal neobvyklé věci, aby upoutal pozornost. A stejně neobvyklá a pozornost přitahující je i stavba, kterou dnes navštívíme.
Muzeum je situováno do třech podlaží. Kromě stálé expozice jsou zde i dočasné výstavní prostory, kurátorské a administrativní zázemí, obchod se suvenýry, z nichž některé byly navrženy právě
ve spolupráci s Dalím, a knihovna. Část budovy slouží pro technické zázemí. Zvláštní výzvou pro architekty společnosti HOK byla potřeba chránit sbírky před silnými větry, bouřemi, záplavami
a hurikány, tak typickými pro pobřeží Floridy. Budova byla navržena tak, aby odolala i nárazům větru
rychlosti 165 km/h. Železobetonové stěny mají na šířku osmnáct palců, střecha dvanáct centimetrů. Ve třetím patře jsou použity tzv. protibouřkové dveře, které chrání před hurikány i bouřemi. Všechny zasklené prostory mají šířku jeden a půl palce.
Jsou dobře izolovány a podle testu, kterým prošly, vydrží 135 kilometrovou rychlost nárazů větru i nárazy silného a prudkého deště spolu s možnými drtivými dopady hurikánů.
Slavnostní otevření muzea se uskutečnilo data přímo magického – 11. 1. 2011. Ve svých útrobách skrývá přes dva tisíce děl tohoto mistra kresby a zpřístupňuje také sto jeho stěžejních olejomaleb. Inspirací pro architekty byla práce samotného Dalího.
Třípatrová budova se pyšní stejnou aureolou tajemnosti, jakou kolem sebe šířil umělec, jehož díla skrývá. Nejvíce se fantazie autorů projevila v pojetí skleněného atria, Enigmy (název získalo po jednom z Dalího obrazů). Prochází přes průčelí budovy a jeho tvar je tvořen
a přizpůsoben 75 metrovému spirálovitému schodišti uvnitř haly. Budova je založena na složité geometrii struktury organického skla.
Bizarní skleněné bubliny umístěné před budovou upoutají na první pohled stejně, jako na sebe strhával pozornost Dalí svým způsobem života a tvorby.
Komplex vypadá jako „město na nábřeží“ a žije svým samostatným životem, k němu však potřebuje i obdiv návštěvníků. Právě pro jejich přilákání dělá svým vzhledem, svou vizáží maximum. Umístění muzea na Barboro Barbor nebylo náhodné.
Mors ho vybral po zralé úvaze hlavně proto, že se do určité míry podobá středozemní vesničce Cadaqués, k níž měl Dalí velmi osobní vztah.
TEXT: Eva Karbulková, Foto: archiv muzea