Dům svůdně se vlnící
Velkoryse otevřené balkony s dřevěnými podlahami umožňují nejen výhled na blízké město, nýbrž i nerušené přecházení mezi jednotlivými společenskými místnostmi.
Atypicky řešená střecha, která se lomí ve tvaru trojúhelníku s oblými rohy od nejvyššího až po přízemní podlaží.
Masivní podstavce, na nichž leží střecha přízemí, působí bytelným, až introvertním dojmem.
Bazén je situován většinou do těsné blízkosti přízemí. Vzdušnost stavby umocňuje i skleněné zábradlí na obou balkonech.
Místy až strohou bělost celé stavby narušuje citlivě umístěný pás zelených rostlin pnoucí se po obvodu vrchního balkonu.
Z obou terasovitých balkonů je nádherný výhled na panorama městského zálivu.
Hojným materiálem je rovněž ušlechtilé dřevo, kromě podlah balkonů jsou z něj zhotoveny i veškeré ozdobné dveře a okenice.
Vstup do rezidence na Siglap Hill působí skromným dojmem, je to však z důvodu masivního pojetí přízemního podlaží.
Vzhledem k velké zastavěnosti parcely jsou na pozemku pouze malé a středně velké stromy.

Po staletí provázely vzhled domů neměnné stavební zvyklosti, vyznačující se „architekturou rohů“. Že už po několik let toto pravidlo striktně neplatí, dokazuje půvabně vykroužený dům na Siglap Hill.

Pokud vás kroky náhodou zanesou do východní části Singapuru, můžete ve výše zmíněné lokalitě narazit na výtvor architekta Aamera Tahera.

Tento padesátník, ověnčený studijními diplomy z britských a singapurských univerzit, navrhl dílo, kterému se málokdy řekne jinak než „Dům paprsků“.

Jeho majitelem je absolvent vysoké školy a obchodník Lincoln Chan, jenž v domě s výhledem na panorama města tráví podstatnou část dne. I proto si vyžádal řešení nepříliš často vídané – dalo by se říci oble geometrické.

Tříúrovňová stavba zaujme nejen neortodoxními tvary, ale i velkorysou otevřeností, obě patra jsou bohatě prosklená a podporují vzdušnost stavby. Přízemí v protikladu se zbytkem domu působí pochopitelně masivně a bytelně.

Najdeme zde bazén, tělocvičnu a ložnici pro hosty, díky čemuž není narušena struktura společenského podlaží ve střední části domu – hosté tu nebudou rušit ty, kteří podlehli dříve únavě.

Ačkoliv horní část domu obývá majitel, najdeme zde jeho privátní pracovnu a ložnici, pan Chan myslí i na nejvytrvalejší hosty a umístil sem ještě jednu menší společenskou místnost, čímž je klid hostů v přízemí zcela zaručen.

Co je na rezidenci na Siglap Hill nejpůsobivější, to jsou zdánlivě nekonečné střechy. Ta hlavní sestupuje ze samého vrcholu až na úroveň prvního podlaží, jemuž díky obloukovému protizvratu vytváří střechu s velkorysými balkony.

Ty umožňují návštěvníkům sledovat úchvatné panorama města a rovněž bez jakéhokoli omezení přecházet mezi jednotlivými místnostmi v hostitelském patře.

Skleněná zábradlí balkonů zvyšují dojem křehkosti, který v kontrapunktu vyvažuje souvislá plocha sestupující střešní hmoty. Už zde padl příměr k paprskům, ale není to jediný titul, který si tato stavba vydobyla. Často je též přirovnávána k jachtě, zejména pro svou zářivě bílou barvu.

Chan využil pro svůj dům téměř celou plochu pozemku na Siglap Hill, z celkové rozlohy 891 m2 nechal zastavět téměř 86 procent.

I z toho důvodu tu najdeme pouze několik okrasných stromů, atypicky řešený bazén z větší části obepíná ve formě specifického vodního „příkopu“ přízemní část.

Taherovo dílo rovněž neušlo pozornosti oficiálních míst – dům byl oceněn Singapure Institute of Architects Design za „velice dobrou adaptaci na styl tropické architektury“.

TEXT: ROBERT PAVELKA, FOTO: AAMER ARCHITECTS