Barvitě pojatý městský byt zařídili jeho majitelé pompézně, v interiéru plném křišťálových lustrů a starožitného nábytku se našlo místo i pro velkolepou vitráž.
Výrazné barevné tóny prosvětlované přirozeným i umělým světlem a změť pravidelně se opakujících vzorů – takový je každodenní pohled na vitráže, které bychom hledali spíše v kostele než uvnitř městského interiéru. Jeho majitelé se netají obdivem k historii, zvláštní cit chovají k sakrálnímu umění a především k umění vitráží.
Při rekonstrukci rozlehlého apartmánu si tak splnili svůj sen a soukromé vitráže si pro jistotu pořídili hned dvě. Oba výrazné obrazce, tvořené barevnými skleněnými prvky, dominují dvěma hlavním místnostem – jídelně s velkým starožitným stolem a ložnici, kde si majitelé dopřávají každodenní odpočinek v královské posteli.
Obě vitráže jsou svou plochou vskutku nezanedbatelné a od pohledu dominují celému prostoru, určují stylotvorné prvky, a především upoutávají neustálou pozornost diváků. Realizovat vitráže v tomto rozsahu a velikosti nebylo jednoduché, pro majitele i architekta byla práce opravdovou výzvou.
Nejsou to jen vitráže, co na první pohled upoutá; celý interiér majitelé pojali v historizujícím, zámeckém stylu, jemuž není žádná zdobnost cizí. Vše je tu umně poskládáno do barvité mozaiky – lustry z křišťálu, zlaté štuky, starožitný nábytek, obrazy, lampy, ručně vázané koberce, zrcadla v masivních rámech i konzolové stolky a bohatě řasené závěsy.
Zajímavá hra prostoru se dále odehrává v obývacím pokoji se skosenými stěnami a dvěma centrálními křišťálovými lustry. Stěny jsou mírně nakloněny a v rozích připomínají masivní sloupy, které lemují zlaté štuky a zdobí obrazy.
K zámeckému historizujícímu stylu, jímž je interiér inspirován, patří i pohovky à la empír, nízké, volně intarzované stoky, komody z leštěného exotického dřeva, koberce s florálními motivy a záplava doplňků, jakou jsou zlaté vázy, sošky a obrazy.
V sousedství zámecké jídelny s řasenými zlatými závěsy a červeně polstrovanými jídelními židlemi si majitel domu prosadil pánský budoár v podobě šachového salonku.
Další mistrovská vitráž se objevuje v ložnici majitelů, kteří ji nechali vsadit do bohatě zdobeného zlatého rámu. Zlatý tón mají také textilní tapety na zdech a čelo královské postele. Když dorazí hosté, nespí ve zlaté, nýbrž v modré ložnici; i tady na ně dýchá luxus a atmosféra starých zlatých časů, podobně jako v celém apartmánu.
TEXT: Nikola Bukajová, FOTO: Oleg March
