

























Vedle domu pro volný čas vzniklo i soukromé jezdecké centrum. Kopcovitá krajina skýtá nejen krásné panorama, ale láká i k dlouhým projížďkám na hřbetu koně.
Majitelé domu žijí léta spokojeně v brazilském Sao Paulu, ale současně holdují se svými již odrostlými dětmi jezdectví. Když se jim naskytla příležitost zakoupit v této oblasti stavební pozemek o výměře 32 000 m2, neváhali ani vteřinu!
Jejich koníček přerostl v nápad vybudovat tu kromě bungalovu pro volný čas i soukromé jezdecké centrum. Impulsem pro stavbu klasického jednopodlažního domu byla zejména
ničím nenarušená okolní příroda, kterou důvěrně znali ze svých projížděk na koních. Mírně zvlněný terén byl jako stvořený pro stavbu nabízející pohodlí majitelům, jejich dětem i hostům a konečně
také koním.
Brazílie je svůdná země oslnivých pláží, tropických ostrovů, hlubokých kaňonů, vodopádů i malebných městeček. Také proto majitelé vsadili na koně! Jsou přesvědčeni, že jedním z nejpříjemnějších
způsobů, jak prozkoumat rozsáhlé roviny a lesy v okolí jejich domu, je jízda na koni. Jejich hosté se mohou vydat po travnatých rovinách, lesních stezkách, zvlněných kopcích se strmým stoupáním
i klesáním na kávové plantáže nebo do velkých koloniálních domů.
Sami se rozhodli postavit objekt v souladu s okolní přírodou a ohledem na životní prostředí. Dali přednost konceptu dvou propojených, tvarově jednoduchých částí domu, jejichž užitná plocha včetně balkonů a teras je 1100 m2 a které se budou dobře udržovat.
Hlavní nosná konstrukce je obložena dřevem nebo kamenem s použitím vnitřních izolací, zejména v místech stropu, kde navazují obytné místnosti na suterén.
Ten slouží jako sklep a je postavený z místní žuly. Přímočaré linie dvou samostatných bloků podtrhují venkovské akcenty.
Obě části, svírající téměř pravý úhel, vyrostly v těsném sousedství bazénu obdélníkového tvaru, který přesně zapadá a doplňuje se s jemnými křivkami svahu. Bez vody a koupání si majitelé svůj pobyt na venkově představit nedovedou.
I když to k Atlantiku nemají daleko, potřebují mít vodu na dosah, jak je ostatně v této oblasti zvykem.
K dalším atributům, typickým pro místní architekturu, patří určitě střechy v tradičním provedení, také tvrdé kvalitní dřevo jako stavební a konstrukční materiál i žula vyjímající se v interiéru a také na podezdívkách objektu. Dispozice domu odpovídá terénu.
Pro stavbu větší části zvolil architekt místo ve vyšší poloze pozemku, druhá část je postavena na kamenných sloupech. Do domu se vstupuje z jihovýchodní strany, odkud je vidět i rozložení obou částí domu.
Zídka vymezující nejbližší okolí domu odpovídá výškou kamenným podezdívkám ochraňujícím dům před vlhkostí.
Je to jeden z charakteristických prvků nejen této stavby, ale i starších venkovských sídel v okolí. Pozadu není ani vnitřní uspořádání domu, kde vynikají téměř ve všech místnostech včetně venkovních ochozů trámové
stropy.
Architekt je navrhl nejen z důvodu snadného opracování dřeva a tím jednoduché a rychlé výstavby stropní konstrukce, okamžité únosnosti, vhodnosti pro atypické stavby, poměrně dobré tepelné i zvukové izolace, ale také proto, že dřevěné stropy jsou konstrukčně spolehlivé a vypadají honosně.
Dalším nepřehlédnutelným prvkem jsou podlahy z tvrdého exotického dřeva, jedny z nejkrásnějších a zároveň nejprověřenějších podlah napříč staletími.
Přirozené vlastnosti kvalitních dřevěných podlah ocení určitě i další generace. V interiéru zaujmou žulové rustikální zdi s matnou povrchovou úpravou dosahující výšky stropu. Jsou tu z estetického, ale i praktického důvodu.
Chrání totiž dřevěnou konstrukci před případnou vlhkostí a díky nadstandardně velkým oknům dokonale spojují obě části domu s okolní přírodou.
V exteriéru pak vyniká žula jako protipól vodní plochy. Na pozemku, zahrnujícím také park a zahradu, bylo vyčleněno místo pro několik paddoků – ohrad pro výcvik koní, kde se koně vodí a kde jezdci nasedají.
Text: Eva Adamová, Foto: Photofoyer