Dokonalý příklad pravoúhlé architektury

Objekt, který navrhl přední španělský architekt Jordi Font Berenguer, je postaven ve vilové čtvrti nedaleko vesnice Artés. Zatímco směrem od silnice působí stavba poměrně stroze, ihned po vstupu na pozemek se přesvědčíme o tom, že zdání někdy velmi klame.

Po tomto atypickém venkovním schodišti z dřevěných trámů a světlého štěrku, lemovaném kamennou zídkou, se hravě dostaneme nejen do zahrady, ale také do nejvyšší části domu. Tedy do prvního patra se třemi ložnicemi.

Přízemní úroveň z pravé strany. Z tohoto záběru je dobře patrné, jak a v kterých místech se prolíná světlá část budovy s tmavou horní. Jejich spojením vzniká žádoucí barevný kontrast, naprosto nezbytný k tomu, aby dům nepůsobil nudně a jednotvárně. Dřevěný chodník dokonale ladí s kamennou zdí napravo.

Vstup do obývacího pokoje v přízemí přes levou část terasy. Přechod mezi pokojem a trávníkem tvoří dřevěná podlaha. Napravo od vchodu je místo pro jedno až dvě lehátka s menším stolkem. Ten je zářivě bílý stejně jako většina nábytku a doplňků v obýváku.

Venkovní osvětlení není samoúčelné, ale naopak svou rafinovaností a intimitou dodává stavbě šmrnc. Nápaditým zpestřením je velká bílá lampa nalevo od vchodu. Tmavé kovové rámy, v nichž se nacházejí skleněné výplně, se v noci barevně shodují s horní částí budovy. Pokoj, na jehož stěnách visí abstraktní obrazy, je zvenčí dokonale „průhledný“.

Ten samý záběr, jen s tím rozdílem, že byl pořízen za denního světla. Zatímco v noci zde panuje decentní a romantická atmosféra, ani přes den není terasa v přízemí k zahození. Zejména posezení v bílé a vzdušné sedací soupravě s designově úžasným stolkem svádí k lenošení a vychutnávání si nejen slunečních paprsků.

Pravá část terasy v přízemí je ve znamení dřeva, na rozdíl od levé části s travnatou plochou. Vstup do budovy je také obložený dřevem. S přístupovým chodníkem a fasádou ladí světlá lehátka a stolky.

Pod stříškou z kovových trámů a skleněných výplní najdeme jídelní stůl se šesti židlemi. Ten je – stejně jako ostatní nábytek v této části terasy – bílý. Dřevem, byť tmavším, je obložena i část boční zdi. Moderní a praktický domácí gril ocení nejen majitelé domu, ale také jejich hosté.

V celém domě je použita pravoúhlá architektura, výjimkou tedy není ani tmavá stříška, která v případě potřeby chrání stolovníky před deštěm a nadměrným slunečním zářením. Hranatá je i drtivá většina venkovního nábytku.

Součástí přízemní terasy, tedy její pravé části, je také bazén, do kterého lze skočit přímo z podlahy anebo sestoupit po schůdkách. Nádrž je situována tak, že se její hladina nachází těsně pod úrovní podlahy. Tu tvoří dřevěné trámy, mezi nimiž jsou mezery, aby se na zemi nehromadila voda.

Vchodová branka do objektu je ze světlého dřeva, které příjemně kontrastuje s poměrně monotematickou fasádou suterénní části. Důraz na pravé úhly je i zde více než zřejmý.

Když vejdeme do objektu a zahneme doleva, po těchto schodech vystoupáme do spodní části domu, která je oproti ulici lehce navýšená. Materiál i barva schodů jsou totožné s fasádou. Trávník v levé části terasy je tedy příjemnou a vítanou optickou změnou.

Tento snímek evokuje přirovnání k třípatrovému dortu, jehož horní část se barevně liší od dvou spodních úrovní. Díky rozdílným velikostem jednotlivých pater působí každá část jako samostatný celek. Okolí domu úžasně osvěžují útlé, avšak košaté stromky.

K hlavnímu vstupu do přízemní části budovy vede světlý chodník totožný s fasádou. Posuvné skleněné dveře mají tmavý ocelový rám. Stejné barvy jsou i rolety v oknech, parapety, základ stříšky nade dveřmi a horní část budovy. Obklady ze světlého dřeva kolem dveří představují báječné osvěžení celku

V těsné blízkosti domu, po jejím levém boku, se nachází další stavba. Vzhledem k tomu, že většina oken a dveří v Casa Bages Eq je směrována na jinou stranu, nemusí se majitelé bát nedostatku, či dokonce ztráty soukromí. Kvalitní moderní architektura se vyznačuje i tím, že nezapomíná ani na tyto skutečnosti.

Pohled z prvního patra na pravý roh přízemní terasy, v němž vidíme bazén, lehátko se stolkem, jídelní stůl se šesti židlemi a nad ním ochrannou moderní stříšku. Příroda v okolí rezidence působí doslova jako balzám na nervy.

Kamenná zídka barevně koresponduje s dřevěnými trámy v přízemí a také na schodišti vedoucím do zahrady v prvním patře. Když zabočíme doleva podél zídky, vstoupíme z boku přímo do přízemní části budovy, která je schodištěm propojena s prvním patrem.

Zde je boční vstup do přízemí v detailním záběru. Patrně se jedná o nejnápaditější místo v domě, tedy alespoň v rámci vnější architektury. Jako stavebnice zde do sebe „zapadá“ světlá přízemní část budovy s tmavou horní. Hnědou barvu zastupují dřevěné rámy v chodníku a kamenná zeď napravo.

Takřka tentýž záběr, avšak pořízený uprostřed noci, poukazuje na jedinečnost venkovního bodového osvětlení a zároveň částečně odhaluje, jak to vypadá uvnitř domu, který je velmi útulný a prostorný.

Do bazénu v pravé části přízemní terasy lze pohodlně vejít po schodech a přidržovat se přitom zábradlí, které je zabudováno ve zdi. Nádrž sice není nikterak velká, ale na osvěžení během horkého letního dne a také na několik plaveckých temp bohatě postačí.

Jedinečný výhled na vesnici Artés nabízí romantické posezení na malé, dřevem obložené terase v prvním patře. Krajina, v níž se Casa Bages Eq nachází, není ani zdaleka vodorovná, tudíž se zde architekti musejí potýkat s mnohem náročnějšími podmínkami.

Horní část domu vypadá zezadu takto. Vede k ní široký chodník posypaný světlým štěrkem, okolo jsou záhony s okrasnými keříky a stromky. Do zadní části objektu, v níž jsou situovány ložnice, lze vejít dvěma vchody, které jsou obloženy dřevem.

Zde si můžeme zezadu prohlédnout horní, ale z části také přízemní úroveň Casa Bages Eq. Střecha objektu je vodorovná, ale zato odolná proti hromadění vody, které navíc v této oblasti hrozí opravdu jen málokdy. Nalevo vidíme ryzí přírodu s množstvím vinic, napravo vesnici Artés.

Hranatý třípatrový narozeninový dort bez svíček tak trochu díky svému kaskádovitému tvaru připomíná rodinný dům Casa Bages Eq.

Rezidence je rozdělena do tří úrovní. Přímo z ulice lze vejít nebo přímo vjet do suterénu, v němž se mimo jiné nachází stylová garáž, domácí wellness s krytým bazénem a víceúčelová místnost. Na „střeše“ suterénu najdeme terasu obklopující přízemní část budovy. Tu tvoří velký obývací pokoj, kuchyň

a jídelna. Po schodišti se dostaneme do prvního patra, které je určeno především k odpočinku. Tři nádherné ložnice s vlastní koupelnou jsou toho jasným důkazem. Ani v nejvyšší části domu

nechybí terasa, zezadu je možné vstoupit přímo do zahrady.

Stavba je zasazena do svahu, z toho důvodu architekt zvolil tento typ projektu.

Výhodou je, že směrem od přístupové cesty nikdo cizí nedohlédne až do ložnic v prvním patře, tudíž není nutné – v rámci zachování soukromí – zatahovat závěsy či žaluzie, ale naopak je možné se kdykoliv kochat výhledem na okolní přírodu. Světlý suterén a přízemní část se zvenčí barevně liší od prvního patra, které je obložené tmavými deskami.

Obdobně – jako na již zmiňovaném třípatrovém dortu – se totiž jednotlivá patra zmenšují směrem zespoda nahoru.

Nejen z důvodu absence zeleně v ulici, ale také proto, aby spodní část nepůsobila z dálky příliš jednotvárně, možná až chladně, vysadil realizační tým na chodníku útlé,

byť značně košaté stromky s jasně zelenými listy kontrastujícími se světlou fasádou. Monotematickou zeď rovněž příjemně barevně „rozbíjí“ vstupní brána z přírodního dřeva napravo od vjezdu

do garáže. Do přízemní části je možné vejít jednak po schodišti uvnitř domu, ale také po venkovních schodech vedoucích směrem doleva od vstupu do areálu. Jakmile zdoláme poslední schod, ocitáme

se na prostorné terase, která je rozdělena světlým kamenným chodníkem na dvě části. Povrch té levé je travnatý, tudíž se jedná o zákoutí ideální pro zklidnění mysli a zlepšení nálady.

Na první pohled zaujme bílá moderní sedací souprava s nádherným stolkem a obří lampou v pozadí.

Prosklený vstup do obývacího pokoje a také okolní zeď lemuje praktická dřevěná podlaha, která navíc znemožňuje to, aby trávník zarůstal až k domu.

Napravo jsou umístěna dvě tmavá a vzdušná lehátka s bílým stolkem určeným k odkládání drinků, talířků s drobným občerstvením, knížek, časopisů a podobně. Podlaha pravé části terasy je dřevěná.

Mezi trámy jsou menší mezery, aby nevznikaly kaluže a voda mohla ihned odtékat. V rohu se totiž nachází nevelký bazén – dokonale stačí k osvěžení a také na několik temp.

V jeho těsné blízkosti stojí bílé lehátko se stolkem a jen o kousek dál bílý jídelní stůl se šesti židlemi.

Před deštěm a nadměrným slunečním zářením strávníky anebo také třeba hráče karet, chrání stylová stříška s kovovou konstrukcí a skleněnými výplněmi. Když světlou budovu (každé patro opticky tvoří samostatná hmota) v prvním patře obejdeme zprava, po chodníku z dlouhých dřevěných trámů a štěrku, zjistíme, že tmavá horní část domu je do nižší světlé zasazena tak, že opticky zabírá část přízemí. Až úplně nahoru, tedy do ložnic, vede vnitřní schodiště spojující přízemí s prvním patrem.

Druhá varianta, jak se dostat do nejvýše situovaných prostor, je obejít venkovní zídku, vystoupat

do zahrady a po chodníku posypaném štěrkem vejít do patra zezadu.

Terasa v přední části není sice tak prostorná jako ta v přízemí, ale zato je útulná. Podlahu kompletně tvoří dřevěná prkna, mezi nimiž jsou rovněž mezery pro odtok vody.

Doslova se zde nabízí úžasné posezení v luxusní kožené sedací soupravě s kovovou konstrukcí a bílým stolem. Výhled na město a okolní vinice je takřka pohádkový.

A jaké stavební materiály jsou v domě použity?

Například rektifikovaná keramická dlažba a obklady, černě lakovaný hliník s texturovaným povrchem, černé porcelánové dlaždice, plovoucí podlaha, latě z akátového dřeva, mořené dubové dřevo, bambus, kámen, měď a sklo.

TEXT: Richard Sacher, FOTO: Photofoyer