Uvnitř nápadité rezidence máme pocit, jako bychom se ocitli v překrásném paláci na mořském dně s výhledem vzhůru na poklidnou hladinu.
Jímavý příběh krále pohádek Hanse Christiana Andersena inspiroval už mnohé umělce – výtvarníky, spisovatele i filmaře. Víkendová rezidence jako by splňovala všechny naše představy o tom, jak by měl korálový zámek vypadat – všudypřítomná azurová barva s odlesky stříbrné a mezi tím jasně červené korály.
Dům se nachází v rezidenční čtvrti na okraji libanonského Bejrútu. Jako své víkendové sídlo si ho pořídila rodina se dvěma menšími dětmi, a i když dispozičně objekt majitelům vyhovoval, nebyli spokojeni s vnitřním zařízením.
Poté, kdy v zimě roku 2009 navštívili horský hotel Carlton ve švýcarském Svatém Mořici, zjistili, co vlastně chtějí, co by se jim líbilo. Byli fascinováni barvami a originálním zařízením pokojů, jejichž design navrhl Carlo Rampazzi; na realizaci se podílel spolu s dekoratérem Sergiem Villou.
Majitelé tedy oba umělce kontaktovali a předložili jim plány domu, rezidence čítající 350 m2 obytné plochy, rozdělené do dvou pater. V přízemí jsou dva pokoje pro děti (růžový a modrý) a ložnice pro hosty, každý z nich má samozřejmě vlastní koupelnu; je zde také obývací pokoj s jídelnou a kuchyň.
V prvním, podstatně menším patře je soukromý apartmán majitelů – ložnice s oddělenou šatnou a menším budoárem, koupelna a další terasa.
První schůzka se konala již brzy z jara, ale nad projektem jako takovým se majitelé s designéry sešli až v květnu 2009. To už ale měli k dispozici první náčrtky vizí o tom, jak by budoucí interiér mohl vypadat.
Tvůrci částečně použili kusy nábytku (židle, pohovky, stolky) ze sérií, které autoři běžně nabízejí, a doplnili je originálními, na míru vyrobenými artefakty. Nicméně také „sériové“ židle i komody doznaly značných změn, a to hlavně jejich povrchová úprava a použité materiály. Záměrem totiž bylo mít celý interiér dokonale sladěný.
Investoři s předloženou vizí v plné míře souhlasili, a dokonce učinili krok běžně nevídaný – tvůrcům poskytli volné ruce, když v rozmezí velkorysého rozpočtu mohli opravdu popustit uzdu své fantazii. Už za dva měsíce po zadání úkolu se začal vyrábět nábytek a v listopadu téhož roku byla celá úprava interiéru hotová.
Práce šly rychle mimo jiné také proto, že se nezasahovalo do vnitřních dispozic, neprováděly se žádné stavební úpravy, ba dokonce některá místa jako například koupelny nebo schodiště zůstala až na malé úpravy nezměněná. Ostatně dodržení termínů bylo jednou z mála podmínek, které si majitelé vymínili.
Myšlenka fantastického podmořského světa se prolíná celým interiérem, nejvíc se projevuje v hlavním obytném prostoru. Kompletní návrh interiérů je dílem architekta Carla Rampazziho a malířská výzdoba na stěnách a nábytku je podle návrhů italského výtvarníka Sergia Villy.
Protože dům byl po kompletní rekonstrukci (všude byly nové rozvody, obklady v koupelnách i krásné podlahy), rozhodli se tvůrci tyto ponechat tak, jak jsou, a naopak je zakomponovat do celku. Původní výrazně strukturovaná dřevěná podlaha, nepopírající svůj přirozený charakter, nádherně kontrastuje s nově vytvořenou výraznou barevností a tvary nábytku i dekorací.
Stropy i stěny byly většinou opatřeny benátským štukem – speciální malířskou technikou, kdy se na dokonale hladký povrch nanese základní vrstva, která se perfektně vyhladí, na ni přijde druhá, tentokrát barevná vrstva, jež se opět důkladně vyleští; výsledkem je stěna s mramorovou patinou a dokonalým leskem.
V jiných místnostech byla použita odlišná technika – na stěny se nalepily plastické tapety, které se následně přetřely, většinou stříbřenkou.
Vybraný nábytek většinou pochází z kolekcí a sérií, které oba umělci již navrhli, ale rozhodli se ho zde použít znovu. Například excentrické jídelní židle Character, představující sedící figury, jsou čalouněné azurovou kůží, která byla použita i jinde v interiéru.
Tytéž korály pak najdeme jako neodmyslitelnou součást masivního jídelního stolu, podpírají také konzolové stolky v obýváku a jídelně.
Interiér je propracovaný opravdu do naprostých detailů. Například dekorativní závěs mezi obývákem a chodbou je ušitý ze stříbřitě lesklé látky s jemným červeným dekorem. O kousek dál je zrcadlo, které také kryje tentýž závěs, ale překvapivě se nejedná o textilní dekoraci, nýbrž o dokonale provedenou malbu na stěně.
Výsledek je úchvatný.
V domě jsou čtyři ložnice, dvě malé dětské, každá vyvedená v pastelové barvě (jedna růžová a jedna světle modrá), jedna ložnice pro hosty a jedna je majitelů. Soukromá část manželů zabírá celé patro. Jedná se v podstatě o velký otevřený prostor, rozdělený na několik funkčních zón.
Dominantou je nádherná postel s masivním čelem, čalouněným kůží se zvláštním perleťovým efektem. Postel z části zakrývá druhou místnost, ve které je umístěná šatna, a nalezneme zde také něco jako malý budoár. V něm jsou dvě lenošky se série Vis-à-Vis elegantně čalouněné textilií v „chanelovském“ stylu.
Jaké by to bylo letní sídlo bez možnosti užívat si venkovního sluníčka? Dům má dvě terasy, z nichž ta spodní, na kterou je přístup z hlavního prostoru, slouží jako další obývák nebo jídelna. Je romanticky zaplněná nábytkem i květinami.
Oranžový nádech dává celému prostoru i zapadající slunce…
TEXT: Jana Špatzová, FOTO: Reto Guntli, Zapaimages