Rezidence se „sušenkovou oponou“

Působivá kombinace bílé na stěnách a stropech s antracitovou barvou nábytku, dlažby na podlaze a kovových prvků je základem efektního vyznění minimalisticky vybaveného interiéru.

Na vzdušnosti a prosvětlenosti vnitřních prostor rezidence se podílí rovněž zavěšené kovové schodiště. Jeho konstrukce se nedotýká v přízemí podlahy, takže jakoby levituje v prostoru. Stabilitu jí dává podpora v podobě bočního sloupu.

Dennímu světlu, putujícímu do nitra přízemí rezidence také prostřednictvím prosklených stěn o rozměrech jednotlivých prvků v horním patře, nestojí v cestě ani zábradlí z čirého skla.

Multifunkční obytný prostor v přízemí je spojením obývací, jídelní a kuchyňské zóny. Místnosti, kterou lze díky posuvným stěnám o rozměrech 8 krát 3 metry široce otevřít do zahrady, dominuje kožená sedací souprava osvědčené značky Walter Knoll.

Originalitu klidnému a barevně vyváženému interiéru dodávají zajímavé artefakty, odkazující svým stylem k naivnímu umění.

Nepřehlédnutelný ocelový krb na dřevo s integrovaným úložištěm otopu, jež ční do prostoru obývacího pokoje, svým designem pokračuje ve zvolené koncepci volnosti a vzdušnosti interiérů.

Součástí zátiší s křeslem a dřevěnou skulpturou je další ukázka světového designu, tentokrát v podobě nadčasové stojací lampy Pallucco, kterou Marian Fortuny navrhl v roce 1907. Otočné a výškově nastavitelné svítidlo má podstavec v podobě stativu kamery, vnitřek bavlněného stínidla pokrývá nehořlavá textilie.

Vzhledem ke své bílé barvě je kuchyně s varným ostrůvkem, umístěná v rohu multifunkčního prostoru, téměř neviditelná. V rámci zachování čistých linií vsadili návrháři výhradně na vestavné spotřebiče.

Jídelní stůl obklopují půvabné židle EroS, pocházející z dílny designéra Philippa Starcka. Produkt vyrobený z polykarbonátu (sedák) a hliníku (podnož) byl navržen pro italského výrobce Kartell v roce 1998.

Dalším mistrem světového designu, jehož rukopis lze v interiéru rozeznat, je fenomenální tvůrce svítidel Ingo Maurer. Zde byly použity produkty, které navrhl pro firmu Flos.

Komfortní ložnice v horním klidovém patře má integrovanou koupelnu se samostatně stojící vanou. Podlaha je řešena s pomocí moderních litých směsí.

Aby velkorysé prosklení směrem do zahrady nebylo na úkor intimity ložnic, chrání je „sušenkový závěs“ sestavený z prvků vyrobených z odolného dřeva iroko v surové podobě. Zároveň také dekoruje fasádu.

Veskrze zajímavý moderní dům byl postaven ve francouzském Lyonu, na území přírodní rezervace. Svým majitelům dopřává ideální soukromí a život v konejšivé náruči panenské krajiny.

Získat povolení stavět na místě, kde to regule původně zakazovaly, byl pro architekty z místního studia AUM husarský kousek a vlastně tak trochu zázrak.

Výsledkem jejich úsilí je dvoupodlažní objekt čistých linií, zapuštěný do poměrně strmého svahu, s obytným komfortem na 260 čtverečních metrech ohraničených minimalistickým půdorysem 23 krát 7 metrů.

S konstrukcí, jejímiž hlavními komponenty jsou ocel, beton, sklo a dřevo ve své nejpřirozenější podobě, skvěle ladí klidný a neutrální interiér, definovaný bílými stěnami a stropy, vybavený nábytkem v klasickém stylu.

Architekt Pierre Minassian tu vsadil na nadčasový design spojený s komfortem, což jsou zároveň stěžejní atributy věhlasné značky Walter Knoll, jež už desítky let udává trendy v bydlení pro ty nejnáročnější klienty.

Produkce firmy je vyhlášená řemeslným mistrovstvím, nejkvalitnějšími materiály a trvale platnou estetikou, díky nimž získává obytný prostor zvláštní auru.

Skvělou volbou byla rovněž ikonická křesla „Shell Chair“ návrhářského dua Eamesových v houpací variantě na dřevěných ližinách stejně jako moderní jídelní židle EroS, pocházející z autorské dílny Philippa Starcka.

Zvolený styl výborně dotvářejí stropní svítidla Flos Inga Maurera, nepřehlédnutelným doplňkem jsou také moderní stojací a stolní lampy Pallucco od designéra Mariana Fortunyho.

Souladu celé, do nejmenších detailů promyšlené kompozice obytných prostor by nebylo možné dosáhnout bez dokonalého systému, jímž dovnitř rezidence přichází dostatek denního světla.

To, že slunce proniká do všech – a to i přízemních – pokojů, umožňuje nejen velkorysé prosklení stěn směrovaných do zahrady, ale rovněž řešení v podobě otevřeného schodiště, jež vede do horní klidové zóny s ložnicemi.

Obrovská francouzská okna o rozměrech 8 krát 3 metry, lemující multifunkční přízemí s obývacím pokojem, kuchyní a jídelnou, jsou zároveň osvědčeným nástrojem prolnutí vnitřních a venkovních prostor a udržení jejich vzájemné kontinuity.

Z obou pater, jež rezidenci tvoří, je přímý přístup do zahrady. Konstrukce z betonu a oceli jsou stejně jako všechny ostatní stavební materiály v syrové, neošetřené podobě, jež umožňuje vyniknout jejich naturálnímu vzhledu.

Platí to rovněž pro exotickou dřevinu iroko, použitou pro vytvoření „sušenkové opony“. Jakýsi „závěs“, který vznikl spojením jednotlivých komponent, tvarem připomínajících sušenky (odtud také název Maison Biscuit), je specifikem domu.

Dává mu nejen nezaměnitelný charakter, ale také pomáhá integrovat stavbu do okolní krajiny. Má i roli tepelného izolantu, jenž v ranních a dopoledních hodinách omezuje přístup slunce do ložnic, navíc vizuálně chrání soukromí obyvatel rezidence.

Nejen díky nápadité a funkční architektuře, ale i kvůli šetrnosti stavby k životnímu prostředí zvítězil tento environmentálně přátelský projekt v soutěži Grand Rhone Caue Architecture Prize v roce 2010. Jako úspěšný počin současné architektury se dostal i do mnoha odborných publikací.

TEXT: Alena Müllerová, FOTO: Allphoto