Horská romantika ve francouzském stylu
Společenská místnost je vybavena teplovzdušnými krbovými kamny a velkou sedačkou pro příjemné posezení po zimní lyžovačce. Se sklenkou vína v ruce lze prosklenými stěnami pozorovat okolní alpskou přírodu.
Bezpečnostní sklo, použité na schodišťové zábradlí, efektně odráží moderní závěsné osvětlení, složené z kapkovitých a kulovitých komponentů. Na podlahu ze dřevěných palubek navazuje dlažba.
Francouzskými okny je možné vyjít ven na terasu. Do stropních ploch mezi přiznaným trámovím jsou zakomponovány zapuštěné světelné zdroje, jež lze nasměrovat podle potřeby. Se dřevem dokonale ladí obklad stěn z přírodního štípaného kamene.
I v zimě svítí na horách slunce. Žaluzie, ochraňující před jeho ostrými paprsky, proto bývají v provozu přes den také v tomto ročním období. Večer naopak poskytují dostatek intimity před nezvanými pohledy zvenčí.
Společenskou místnost spojuje s ostatními částmi domu lomené schodiště, k jehož realizaci bylo použito dřevo v kombinaci s nerezem a bezpečnostním sklem. Zajistit dostatečný příliv přirozeného denního světla je úkol pro čelní stěnu z transparentního materiálu.
Moderní, velkoryse prosklená přístavba s kovovou konstrukcí a obkladem z ocelového plechu se postarala o potřebné napětí a kontrast s hlavní budovou. Navíc poskytuje okouzlující výhled do krajiny.
Kuchyňský prostor je definován nejenom jídelnou pro dvanáct osob, ale rovněž praktickou tmavou dlažbou. Lze odtud vyjít postranními dveřmi na terasu, kde se za pěkného počasí i příjemně stoluje.
Bezúchytková kuchyňská linka v barvě přírodní dýhy zaujme hladkými elegantními liniemi, jež neruší ani zčásti vestavěné spotřebiče. Materiál černé pracovní desky byl použit také k obkladu zadní stěny.
Schodišťové zábradlí z čirého bezpečnostního skla nestojí v cestě průhledům přes obytný prostor horního podlaží, navíc zajišťuje efektní vyznění kaskádovitému lustru.
Autenticitu původních horských chaletů dodává chatě obklad stěn z recyklovaného dřeva a kamene. V duchu přírodních materiálů se nese i dlažba. Díky zajímavě pojaté otevřené vestavbě se nabízí komunikace napříč celým domem.
Výsledný kompaktní objekt nabízí díky promyšlené dostavbě moderní horský styl. Původní prvky chalet Whymper v podobě kamenné podezdívky a dřevěné konstrukce architekti v rámci rekonstrukce doplnili o materiálově odlišný útvar, díky němuž mohla vzniknout také prostorná terasa ve tvaru L, chráněná ze dvou stran před větrem.
Tmavý obklad koupelny kompenzuje velkorysé obdélníkové okno. Komfort relaxace umocňuje sprchový kout vybavený nejen tradiční ruční, ale i hlavovou sprchou s funkcí tropického deště.
Horní část kuchyňského okna nabízí výhled na štíty montblanského masivu a nádherné okolní lesy. Jednoduché minimalistické svítidlo je do tohoto „uměleckého díla“ zakomponováno jako jeho přirozená součást.
V jednoduché a účelně zařízené koupelně nechybí kompaktní dvojumyvadlo z technického kamene. Velkorysá reflexní plocha zrcadla přispívá k pocitovému zvětšení celého prostoru.
Podkrovní ložnice upoutá zejména masivním trámovím přiznané střešní konstrukce. Denní světlo sem propouštějí na míru vyrobená zkosená okna v dřevěných rámech.
Hala v polosuterénu poskytuje prostor, dostatečně vybavený pro wellness aktivity. Černý obklad bazénu a podlahy dobře ladí s obkladem stěn ze štípaného kamene. Vlhkost je řešena pomocí automatického i přirozeného odvětrávání.

Jako bájný Fénix z popela povstala tato citlivě zrekonstruovaná stavba, nacházející se pod alpským vrcholkem ikonické hory Mont Blanc.

Znalost místa a snaha o záchranu unikátní horské chaty byly hlavním důvodem, proč se francouzská architektonická kancelář Chevallier Architectes ujala téměř opuštěného chaletu Whymper.

Úkol se zpočátku jevil jako značně nesnadný, protože celý projekt provázela řada omezení.

Přesto se tým odborníků, specializujících se na horské stavby, pustil do podrobného prostudování všech podkladů a navrhl řešení, která vedla k úspěšnému dokončení stavby a jejímu optimálnímu zasazení do vymezeného prostoru.

Šlo totiž o to, že se pozemek nachází téměř na hranici chráněné krajinné oblasti. Právě daná poloha v kontextu se skutečně detailními přípravami ovlivnila výslednou vnější i vnitřní podobu domu, vyhovující klíčovým strukturovaným omezením.

I když to tak na první pohled nemusí vypadat, stavební práce v srdci velkého lesnatého prostoru nejsou snadné. Přesto architekti dokázali určit chatě její náležité místo, a to včetně zakomponování velkolepé podívané na tři ikonické štíty zdejších velehor.

Hlavní konstrukce budovy se vyznačuje klasickým designem, který ostře kontrastuje s moderní přístavbou, charakterizovanou velkorysými okny a působivými formami.

Autoři projektu dlouho a pečlivě hledali ty nejvhodnější materiály, které by nejen zachovaly styl domu, ale současně – v rámci vztahu k udržitelnosti – minimalizovaly zásahy do rázu původní přírody.

Vlastně i poroto byla řada dřevěných konstrukčních prvků vyrobena z recyklovaného materiálu, a to i za cenu poměrně složité práce s jejich barvením, jejímž cílem bylo dosáhnout odpovídajících konzistentních odstínů.

Mezipatro postavené nad společenskou místností představuje řešení, v němž architekti vyplnili jedno z přání majitelů, a sice ničím nerušený výhled na horu Aiguille du Midi.

Dechberoucí okolní scenérii je ale možno sledovat také z kuchyně, kde vám pro změnu budou dělat společnost dva další horské vrcholky, nacházející se rovněž v montblanském masivu.

Aiguille Verte a Drus ovšem můžete pozorovat dokonce i od bazénu, umístěného v suterénu domu.

V kuchyni se svět přírody pozorovateli otevírá díky skleněnému panelu, jenž tvoří celou jednu stěnu této místnosti a směřuje k Whymperovu kuloáru, zatímco u bazénu je nutno si vystačit pouze s klasickým oknem.

Nicméně i odtud lze sledovat nádherné a neustále se měnící okolí se všemi jeho pozoruhodnými aspekty.

Budova je vybavena nejmodernějšími technologiemi včetně vysoce sofistikovaného centrálního systému domácí automatizace, které jsou důležitou součástí projektu již od jeho prvopočátku.

Z architektonického pohledu bychom chalet mohli brát jako jakýsi stavitelský archetyp, zdánlivě nedotčený časem. Podobné objekty totiž původně stavěli farmáři jako přístřešky pro letní pastvu.

Tradiční budovy, zařízené často jenom o trochu lépe než obyčejné stodoly, se v průběhu minulého století, kdy se rozrostl zájem o zimní sporty, ukázaly doslova jako poklad. Vzhled těchto chat moderní doba v podstatě nijak neovlivnila, a to z jednoduchého důvodu.

Strmý sklon krovů totiž na střechách zadržuje pouze takové množství sněhu, které je dostatečně izoluje. Minimalisticky laděné interiéry se dají pohotově přizpůsobit různým potřebám. Použití materiálů se odvíjí od přírodních specifik dané oblasti.

Tak například ve směru, odkud dům čelí náporům nejchladnějšího vzduchu, se osvědčily na fasádách kamenné obklady, ve zbytku je to pak dřevo, které do sebe za hezkého počasí kumuluje teplo.

Chata Chalet Whymper získala své jméno po Edwardu Whymperovi, anglickém spisovateli, cestovateli, výtvarníkovi a především horolezci, jenž – doprovázen dvěma horskými vůdci – uskutečnil prvovýstup na štít Aiguille Verte.

Nese ho rovněž strmý žleb, už zmíněný Whymperův kuloár, představující pro skialpinisty oblíbenou výzvu.

TEXT: Lucie Hanzlová, FOTO: chevallier-architectes, v2com

KONTAKT:

CHEVALLIER ARCHITECTS (architektonický návrh), 225 rue Paccard – 74400 Chamonix Mont-Blanc, www. chevallier-architectes.fr