Hravá architektura v harmonickém celku

V prvním patře je na fasádě rozmístěno sedm čtvercových oken buď s otvíravou částí, či bez ní. Všechny však zaručují krásný obraz na zdi v pokojích i v koupelnách, kde je okno vždy umístěno přímo nad vanou.

Patro vytváří mělký převis nad přízemím, který kryje vstup do domu. Na konci levého křídla vzniká zastřešená část terasy, určená pro venkovní grilování.

Dům nemá krytou garáž, ale na konci příjezdové cesty vzniká plocha, na kterou je možné zaparkovat i čtyři vozidla. U vstupu do levého křídla je do šindelemi obloženého sloupu integrován uskladňovací prostor.

K zadní stěně domu přiléhá záhon se třemi kameny, porostlý mechem a trávou, efektivně a nenásilně oddělující dům od příjezdového nádvoří.

Dům je postaven ve svahu a při pohledu z vrchní úrovně vypadá, jako by nic dalšího neskrýval. Z boční perspektivy je však patrné, že své trumfy má ještě v záloze.

Noční osvětlení jasně směřuje návštěvníka ke dvou samostatným vstupům do domu. Osvětlena je i zadní stěna domu, která je od příjezdu nejlépe vidět. Na cestu však mohou posvítit i samotné hvězdy, které zde za jasného počasí ozařují oblohu.

Obývací pokoj na kraji dispozice nabízí širokoúhlý výhled díky rohovému oknu bez nadpraží. Skleněné stěny jsou posuvné, a tak může člověk, kdykoli se mu zamane, vystoupit ven na dřevěnou terasu (pokud právě není pokryta metrem sněhu).

V rodinném domě nechybí ani kamna na dřevo, která i v zimních měsících umějí vytvořit teplo domova. Přízemí ozvláštňují tmavé stěny z hrubého betonu a leštěná betonová podlaha.

Stěna z betonových tvárnic kryje vnitřní zahradu před nežádoucími pohledy. Divoká příroda tu má stále své slovo a dvorek je ponechán místním rostlinám bez většího zásahu obyvatel

Terasa, vklíněná mezi dva objemy prvního patra, je zakončená skleněným zábradlím tak, aby návštěvník nebyl ochuzen ani o kousek panoramatického výhledu na říční koryto, přecházející do širokého zálivu.

Srdcem domu je rudé ocelové točité schodiště, které skutečně připomíná pulzující tepnu, roznášející energii z jednoho patra do druhého. Zároveň je rozcestníkem v přízemí, které opticky rozděluje na dvě části.

Na kuchyňský ostrůvek navazuje bar s výhledem na řeku. Pultová deska je z jednoho kusu tmavého broušeného kamene, který ladí s černým rámováním oken.

Televize nekonkuruje výhledům a své místo si našla na stěně nad barovým pultem v kuchyni. Ani druhá obrazovka v obývacím pokoji nemá hlavní postavení a visí na boční stěně nad kraje sedačky.

Dvířka kuchyňských skříněk jsou částečně vytvořena ze zrcadlových desek, a tím opticky prodlužují prostor. Pravá stěna je vytvořena z bílých vestavěných skříní, za nimiž se nachází schodiště do prvního patra.

V přízemí v pravém křídle za kuchyní se nachází ještě jeden malý salonek, který může sloužit různým účelům. Za tímto pokojem je chodba, ústící na terasu přímo k vestavěné vířivce.

Největší apartmán s rohovým oknem má tmavě omítnuté stěny, rámující modrozelené obrazy řeky svatého Vavřince a pohoří v mlžném oparu na protějším břehu.

Místo pro svůj domov si investoři vyhlédli na nádherném svažitém břehu řeky svatého Vavřince, která se v impozantní šířce vlévá do zálivu Atlantského oceánu severovýchodně od Quebecu.

Oblast vyvýšená nad cestou, propojující jednotlivé vesnice podél břehu, se nazývá Les Terrasses Cap-à-L‘ Aigle – Terasy Orlí Mys.

S úchvatnými výhledy na hladinu řeky, jejíž protější břeh je skryt v modrém oparu, zde vzniklo již několik moderních rodinných domů, které díky svým převážně dřevěným fasádám harmonicky zapadají do kontextu mírně zalesněné přírodní scenérie.

A jak už název napovídá, žádnému z nich nechybí ani prostorná dřevěná terasa, která dovoluje obyvatelům náležitě si vychutnat nádherný výhled.

Autorem domu Malbaie VI Marée je kanadské studio MU architecture, které se mimo jiné zaměřuje na návrat architektury k člověku a přírodě.

Architekti z MU si ale zároveň uvědomují, že architektura je odrazem doby a stejně tak se neustále vyvíjí a mění, je tedy velmi důležitým symbolem, vyjadřující lidské chápání světa v určitém období.

Snaží se tedy najít vyvážení mezi faktorem symboličnosti a důležitosti architektury pro lidstvo a zároveň navrácení architektury k individuálnímu jedinci a také k samotné přírodě.

Dům stojí u paty smíšeného lesa, ke kterému se obrací svými zády, a naopak se otevírá směrem ke svažité louce, klesající k řece. Díky sklonu terénu vidíme z příjezdové cesty od lesa pouze vrchní patro domu.

Hlavním konceptem je rozdělení tohoto podlaží na dva kvádry, rozestupující se od středové terasy v šikmých úhlech a vstřebávající maximum slunečních paprsků.

Uprostřed mezi holými zády domu, která jsou obložena cedrovými šindeli, vzniká volný prostor s výhledem na řeku. Obě části prvního patra mají svůj vlastní vstup.

První patro je věnováno ložnicím, v levém kvádru se nacházejí dva apartmány se samostatnými koupelnami, přičemž největší ložnice na kraji může nabídnout výhled jak na řeku, tak na blízký les.

V pravé části jsou dva srovnatelné pokoje pro děti s jednou společnou koupelnou. Z obou křídel prvního patra vede samostatné schodiště do společného přízemí, propojeného pod terasou do jednoho celku.

Točité ocelové schodiště rudé barvy, vedoucí z levé části prvního patra, rozděluje přízemí na dva funkční prostory. Levá část je spíše společenská a odpočinková a jsou zde situovány obývací pokoj a jídelna. Pravá část slouží přípravám jídla v kuchyni a sanitárnímu a technickému zázemí.

Zalomený tvar půdorysu poskytuje velkorysou plochu pro soukromou terasu, navazující na vnitřní prostor. Terasa funguje jako přirozené prolnutí domu a okolní přírody, přičemž architekti ponechávají kameny na svých místech a terasa se kolem nich jen oblévá.

Stejně tak na okrajích terasy mají své místo padlé kmeny stromů. Dům se tak stává součástí krajiny a krajina součástí domu.

V obklopení stromů a solitérních balvanů vypadá dům v krajině velmi přirozeně a příjemně. Šindele z cedrového dřeva pokrývají celé dva bloky prvního podlaží, které levitují nad bíle omítnutým přízemím.

Kanadský nebo také červený cedr je rovněž použit na terase v podobě světlých palubek. Je to dřevo s dlouhou životností a v Kanadě i v Severní Americe je s oblibou hojně používáno kvůli své vysoké odolnosti vůči škůdcům i nepříznivým povětrnostním podmínkám. Dřevo je použito i na podhledy v interiéru v přízemí a podlahy v prvním patře.

TEXT: Karolína Hausenblasová, FOTO: Ulysse Lemerise Bouchard (YUL Photo)

KONTAKTY: MU Architecture (architektonický návrh), 4316 Boul. St-Laurent suite 301, Montreal, QC, H2W 1Z3, T. 514 907 9092 | F. 514 360 3712 | info@architecture-mu.com, www.architecture-mu.com

Les Terrasses Cap-à-l’Aigle: www.terrassescapalaigle.com