Dům obklopený městskou zelení

Architektura domu je navržena tak, aby okolní městský park doslova vstupoval do interiéru stavby, a byl tak jeho nedílnou součástí.

Výrazným prvkem je betonová střešní deska, která dům vizuálně půlí a dává mu jeho charakter. Zároveň zastiňuje přízemní prostory a v patře vytváří prostorné zelené terasy

Rozměrné prosklené plochy se dají zcela otevřít okolní vegetaci, která je organickou součástí interiéru. Ikonické křeslo od manželů Eamesových z roku 1970 přímo vybízí k příjemnému posezení v náruči zahrady

Půdorys, připomínající tvar písmene U, přirozeně vytvořil vnitřní dvorek, který architekti naplnili bohatou zelení, jež se stala součástí interiéru domu.

Díky proskleným stěnám je design interiéru z velké části určen právě okolními rostlinami, které ho rámují.

: Interiérový design zůstává záměrně minimalistický. Základní barevné i materiálové schéma vychází z neutrálních a zemitých tónů

: Potřeba přinést zeleň zpět do urbánního městského prostředí vedla architekty k navržení tohoto zahradního domu.

Interiér je záměrně jednoduše a prakticky řešený tak, aby nijak nerušil všudypřítomnou vegetaci, kterou nechávají plně vyznít velkorysé prosklené plochy stěn.

Minimalistický interiér je tvořen jen z betonu, bílé barvy a dřeva. To, co je podstatné, totiž není interiér sám, ale zeleň, která do něj vstupuje a utváří jeho jedinečný charakter.

Architekti pracovali s myšlenkou klíčovosti zahrady pro lidské zdraví a duševní pohodu, kterou dovedli k dokonalosti. Vila je doslova blahodárnou oázou v prašné městské poušti.

Dominantou společenských prostor je podsvícená knihovna. Hřbety knih, které jsou v ní uložené, tvoří jediný výraznější dekor v celé místnosti.

Jediným barevným akcentem ve společenských prostorech přízemí jsou sytě žluté barové stoličky v kuchyni. Jejich odstín evokuje zahradu v intenzivním květu, a odkazuje tak opět k hlavní myšlence stavby.

Zahradní dům splňuje svou základní myšlenku – být městskou zelenou oázou – v každé části interiéru, kterou formují rostliny

Veškerý vnitřní mobiliář je tvarově i materiálově jednoduchý a účelný. Nic zde není navíc, a zároveň zde ani nic nechybí.

Rezidence je díky možnému propojení s vnitřním dvorkem neuvěřitelně vzdušná a působí velmi odlehčeným dojmem. Dům má zcela transparentní schránku, umožňující jeho maximální otevření do okolí.

Velkorysé minimalistické schodiště tvoří hlavní propojovací koridor domu. Díky proskleným stěnám okolo dovnitř proudí dostatek světla, a proto se zde také daří vnitřním rostlinám, které dělají z tohoto místa jakousi zimní zahradu.

Architektura zahradního domu je tvarově velmi jednoduchá, čímž vzniká adekvátní prostor pro okolní park, jehož je dům součástí.

V prvním patře se nacházejí terasy, na nichž je umístěno čtyřicet druhů květin a rostlin, které jsou vhodné pro to, aby je opylovaly včely a další velmi důležitý hmyz. Terasy zároveň poskytují výhled na sousední veřejný park, s nímž je pozemek propojen bez jakéhokoli plotu.

Zahradní dům si klade za cíl vytvořit přirozené mikroklima, které umožní do městského prostředí návrat místních druhů ptáků a včelstev, což přispívá ke zmírňování dopadů ekologické krize.

Betonová deska stropu je stěžejním vizuálním i technickým prvkem stavby. Díky ní je v přízemí příjemný stín a v patře místo pro další zahradu.

Potřeba navrátit stromy a zeleň do městské krajiny vedla k realizaci této konceptuální vily, nacházející

se přímo v parku města Nicosia na Kypru. Vegetace doslova prorůstá vilou a zaplavuje její čistý bílý

interiér bohatstvím barev a tvarů.

Ačkoli nápad přivést blahodárnou přírodu zpět do center prašných betonových měst není nikterak průlomový (evropská města s touto ideou pracují již více než dekádu), autoři kyperského zahradního domu nově experimentovali také s hranicí mezi soukromým a veřejným.

Vila je výjimečná i vzhledem k tomu, že urbanistické plánování ve městě Nicosia léta opakovaně selhávalo. A jistě i díky této novostavbě se problematika začala posouvat zcela jiným a lepším směrem. Nejen obyvatelé měst přirozeně potřebují

ke zdravému fyzickému i psychickému životu dostatečně velké zelené venkovní plochy, balkony, střechy nebo veřejné parky.

Požadavek volně projít z domu do vnějšího prostředí, a navíc také přátelsky fungovat se sousedy – dát si společně kávu či grilovat, se v současnosti stává ještě důležitějším.

Zahradní rezidence v srdci města svým architektonickým rozvržením napomáhá obojímu. Podporuje sdílené prostory a sociální dialog mezi rezidenty stejně tak jako vnitřní dialog obyvatelů domu s přírodou.

Dům se neskrývá za plotem, nýbrž je integrální součástí přilehlého veřejného parku. Jedna jeho strana je plně prosklená, a formuje tak veškerou okolní zeleň.

Architektura navržená studiem Christos Pavlou Architecture klade důraz na potenciál soukromé městské zahrady vytvářející mikroklima, které zlepšuje životní podmínky měst, a tím také zpomaluje globální oteplování.

Půdorys stavby vychází z písmene U, které přirozeně vytváří volný středový prostor. Ten je následně využit k tomu, aby mohla parková vegetace prostoupit dům a obejmout interiér, který se dá díky rozměrným proskleným oknům zcela otevřít exteriéru. Dům se tak stává součástí parku, a park se naopak stává součástí domu.

Design interiéru se zcela podřizuje okolnímu prostředí. Základní materiálový i barevný rozvrh vychází z neutrálních a zemitých tónů. Podlahy jsou dřevěné, stěny zůstávají bílé. Také vnitřní mobiliář byl vybrán v paletě bílých nebo krémových odstínů.

Výrazným prvkem interiéru i exteriéru je stropní betonová deska, jež dům vizuálně půlí, vytváří terasy v prvním patře a sceluje vnitřní prostory v přízemí do jednoho kontinuálního celku.

Svými přesahy navíc zajišťuje zastínění přízemních pobytových částí domu, což se v klimatických podmínkách středomořského Kypru jeví jako nezbytná součást každé stavby.

Minimalistický interiér nijak nekonkuruje dominantnímu exteriéru, vstupujícímu až do středu domu, naopak mu nechává volný prostor k dokonalému vyznění ve své přirozenosti.

Speciálně navržený půdorys stavby zajišťuje to, že šedesát procent rozlohy domu v přízemí tvoří zahrada. V prvním patře je pak umístěna zelená terasa, poskytující prostor pro umístění čtyřiceti druhů rostlin a květin.

Vegetace byla vybrána tak, aby byla vhodná k opylování včelami.

Utvoření místa pro přírodu ve městě přináší nejen krásnou urbánní zahradu, ale podporuje také návrat místních druhů ptáků a včelstev, čímž se přirozeně zajišťuje lokální biodiverzita, ba co víc, podněcuje se také zdraví místních obyvatel a jejich duševní pohoda.

TEXT: Nikol Vlčková, FOTO: Charis Solomou

Kontakt: Christos Pavlou Architecture (architektonický návrh, design interiéru), www.chrispaularchstudio.wordpress.com