Potřeba navrátit stromy a zeleň do městské krajiny vedla k realizaci této konceptuální vily, nacházející se přímo v parku města Nicosia na Kypru. Vegetace doslova prorůstá vilou a zaplavuje její čistý bílý interiér bohatstvím barev a tvarů.
Ačkoli nápad přivést blahodárnou přírodu zpět do center prašných betonových měst není nikterak průlomový (evropská města s touto ideou pracují již více než dekádu), autoři kyperského zahradního domu nově experimentovali také s hranicí mezi soukromým a veřejným.
Vila je výjimečná i vzhledem k tomu, že urbanistické plánování ve městě Nicosia léta opakovaně selhávalo. A jistě i díky této novostavbě se problematika začala posouvat zcela jiným a lepším směrem. Nejen obyvatelé měst přirozeně potřebují ke zdravému fyzickému i psychickému životu dostatečně velké zelené venkovní plochy, balkony, střechy nebo veřejné parky.
Požadavek volně projít z domu do vnějšího prostředí, a navíc také přátelsky fungovat se sousedy – dát si společně kávu či grilovat, se v současnosti stává ještě důležitějším. Zahradní rezidence v srdci města svým architektonickým rozvržením napomáhá obojímu.
Podporuje sdílené prostory a sociální dialog mezi rezidenty stejně tak jako vnitřní dialog obyvatelů domu s přírodou. Dům se neskrývá za plotem, nýbrž je integrální součástí přilehlého veřejného parku. Jedna jeho strana je plně prosklená, a formuje tak veškerou okolní zeleň.
Architektura navržená studiem Christos Pavlou Architecture klade důraz na potenciál soukromé městské zahrady vytvářející mikroklima, které zlepšuje životní podmínky měst, a tím také zpomaluje globální oteplování. Půdorys stavby vychází z písmene U, které přirozeně vytváří volný středový prostor.
Ten je následně využit k tomu, aby mohla parková vegetace prostoupit dům a obejmout interiér, který se dá díky rozměrným proskleným oknům zcela otevřít exteriéru. Dům se tak stává součástí parku, a park se naopak stává součástí domu. Design interiéru se zcela podřizuje okolnímu prostředí.
Základní materiálový i barevný rozvrh vychází z neutrálních a zemitých tónů. Podlahy jsou dřevěné, stěny zůstávají bílé. Také vnitřní mobiliář byl vybrán v paletě bílých nebo krémových odstínů.
Výrazným prvkem interiéru i exteriéru je stropní betonová deska, jež dům vizuálně půlí, vytváří terasy v prvním patře a sceluje vnitřní prostory v přízemí do jednoho kontinuálního celku.
Svými přesahy navíc zajišťuje zastínění přízemních pobytových částí domu, což se v klimatických podmínkách středomořského Kypru jeví jako nezbytná součást každé stavby. Minimalistický interiér nijak nekonkuruje dominantnímu exteriéru, vstupujícímu až do středu domu, naopak mu nechává volný prostor k dokonalému vyznění ve své přirozenosti.
Speciálně navržený půdorys stavby zajišťuje to, že šedesát procent rozlohy domu v přízemí tvoří zahrada. V prvním patře je pak umístěna zelená terasa, poskytující prostor pro umístění čtyřiceti druhů rostlin a květin. Vegetace byla vybrána tak, aby byla vhodná k opylování včelami.
TEXT: Nikol Vlčková, FOTO: Charis Solomou
Kontakt: Christos Pavlou Architecture (architektonický návrh, design interiéru), www.chrispaularchstudio.wordpress.com
