Moderní oáza v tradiční zástavbě

Architekti interiéry rezidence navrhli tak, aby byly skromné, čisté a zároveň sofistikované. Soukromý obývací pokoj je díky své dvojité výšce a stejně vysokým oknům plně prosvětlený a otevírá se do zahrady.

Minimalistická materiálová a barevná paleta uzavírá obývací pokoj do harmonické jednoty. Černý krb lehce kontrastuje s čistotou bílé barvy na stěnách i na nábytku.

Jediné barevné prvky, nacházející se v interiéru, jsou umělecká díla, umístěná v různých částech domu. Veškerá okna jsou navíc navržena tak, aby v každé denní době poskytovala obyvatelům měnící se světelnou dynamiku, a zajistila tak příjemný pobyt v prostoru.

Rozměrný světlík, umístěný nad schodištěm, vpouští denní světlo nejen do chodby v horním patře, ale také do obývacího pokoje, umístěného pod ním. Světlo navíc přirozeně akcentuje uměleckou plastiku na stěně.

Obývací pokoj s jídelnou jsou jediné společenské prostory, jež jsou přístupny návštěvám. Dřevem obložená úložná skříň vlevo je odděluje od kuchyňské části, která je již čistě soukromým prostorem, ačkoli není oddělena dveřmi

Kuchyň je provedená v lesklé bílé, jíž doplňuje lehký akcent dřevěného rámu. Nedílnou součástí je také ostrůvek s barovým sezením, který zároveň separuje kuchyňskou linku od jídelního stolu v soukromé části domu.

Světlé dřevěné podlahy, bílé stěny a skleněné plochy zkombinované s rustikálními masivními detaily vytvářejí specifický hřejivý pocit tohoto torontského interiéru.

Pomyslným středobodem společenských prostor je elegantní černé křídlo, umístěné na pozadí velkých oken do zahrady, odhalující rodinnou vášeň pro hudbu.

Vstupní prostor je chodbou přímo propojen se zahradou v zadní části pozemku. Jediným barevným akcentem zde se stává rozměrné plátno umístěné vedle schodiště.

: Součástí rezidence je také plně klimatizovaná místnost, suplující klasickou lednici, v níž najdeme elegantně rozmístěné všechny základní potraviny

Napůl hudební knihovna a napůl kancelář se pyšní rozsáhlou sbírkou vinylových desek a dalších hudebních nástrojů.

Dvojité okno plně prosvětlující soukromý obývací pokoj je orientován na malou zahradu s venkovním bazénem a relaxační zónou

V horním patře se nachází ložnice, včetně té hlavní s vlastní velkorysou koupelnou, v níž bylo uplatněno stejně jednoduché materiálové schéma jako ve zbytku interiéru.

Hlavní ložnice je provedena v jemných šedobílých odstínech s hřejivými akcenty dřevěné textury postele.

Vila je do ulice orientovaná menšími okny, fasádu rytmizují horizontální dřevěné žaluzie dodávající domu příjemné měřítko.

Dřevěné horizontální žaluzie zároveň zastiňují vchod do domu a akcentují klavírní křídlo umístěné ve svém vlastním speciálním výklenku.

Skromná, ale sofistikovaná hlavní ložnice je orientována do zahrady. Mimo ni se v horním patře nacházejí ještě dětské pokoje se samostatnými koupelnami a dvě místnosti pro hosty se sdílenou koupelnou.

Dům se největší plochou otevírá do zadní zahrady, která je, stejně jako vnitřní prostory, také rozdělena na společenskou část s grilem a soukromou část, určenou pouze rodině a umístěnou blíže bazénu.

Tichý, zdrženlivý a vysoce elegantní design této rezidence v sobě dokonale pojí přírodu, architekturu a interiérový design. Vnitřní prostory, nabízející perfektní harmonii, se koupou v denním světle, aniž by ztrácely cokoli ze své křehké intimity.

Vila stojící v historické čtvrti kanadského Toronta, kde se nacházejí domy postavené mezi lety 1910 a 1940, svou architekturou skvěle zapadá do okolního prostředí, ale neztrácí se v něm úplně.

Přes 800 metrů čtverečních domu bylo navrženo studiem Cecconi Simone tak, aby byly veškeré vnitřní prostory zality denním světlem a otevíraly se do zahrady s bazénem.

Díky skromné, světlé a zároveň sofistikované materiálové paletě vznikl elegantní domov, který je hřejivý a útulný. Šedé dřevěné podlahy, bílý nábytek s kontrastním černým krbem jsou kombinovány s prvky rustikálního charakteru.

Hřejivý pocit je v interiéru přítomný právě díky přírodním texturám a důkladně promyšleného pohybu denního světla. Jemná barevná paleta na stěnách pak tvoří perfektní pozadí pro rodinnou sbírku umění.

Hlavním požadavkem majitelů bylo důsledné oddělení společenských prostor pro návštěvy a soukromých částí domu pro rodinu.

Společenská zóna tedy zahrnuje vstupní halu s šatníky, která je chodbou přímo propojená se zahradou v zadní části, jídelnu a obývací pokoj.

Mentálním středem těchto prostor je černé křídlo odrážející rodinnou vášeň pro hudbu, zatímco scelujícím prvkem je dřevěné konzolové schodiště, vyvěrající z čisté bílé stěny. Kuchyně je očím společenských místností skrytá za masivní, dřevem obloženou skříň.

Je oděna do bílého lesku a její součástí je kuchyňský ostrůvek s barovým sezením. Ve druhé části vily se nachází další, soukromý obývací pokoj. Jeho dvojitá výška je plně osvětlena vysokými okny, poskytujícími uklidňující výhled do zeleně zahrady s bazénem.

Najdeme zde i další místnosti, jako je hudební knihovna, tělocvična, převlékárny pro bazén nebo rekreační místnost. Také vnější prostor je rozdělený na grilovací, společenskou část, a druhou, soukromou s pohodlnými sedačkami.

Horní patro zahrnuje hlavní ložnici, dětské pokoje s koupelnami a ložnice pro hosty se sdílenou koupelnou. Dům nabízí perfektní rovnováhu, je útulný, intimní a otevřený zároveň.

Rozměrná okna jej naplňují světlem ve dne a promyšlený systém kontroluje světelnou pohodu v noci.

TEXT: Nikol Vlčková, FOTO: Shai Gil

Kontakty: Cecconi Simone Inc. Architecture, Richard Wengle Architect Inc. General (návrh interiéru),

www.cecconisimone.com