Stavba, definovaná rázem pravidelného modulu kovové konstrukce, ukotvená ve svahu svou betonovou podnoží, důvtipně těží z výhledu na kopcovitou krajinu s údolími zalitými vodou rozvětvené řeky Cachoeira.
Dům stojí v blízkosti malého města Piracaia v jihovýchodní Brazílii. Rozlehlý travnatý pozemek se pomalu svažuje ke břehu řeky, protékající v údolí pod horami, a budova usazená nad tím vším si užívá výjimečnou pozici v místní okouzlující krajině.
Návrh vznikl pod rukama architektů z brazilského studia Nitsche arquitetos pod hlavním velením dvojice Lua Nitsche a Pedro Nitsche, ke kterým se během formování konceptu a následné realizace stavby připojili také další inženýři a odborníci. Kostrou domu je pravidelný ocelový skelet, rytmizovaný řádem modulu o délce 3,8 metru.
Celý blok je dlouhý 64,6 metru což odpovídá sedmnácti polím. Modul člení fasádu, zajišťuje jasnou a dobře čitelnou konstrukci a určuje řád vnitřního prostoru.
Podstava domu je zasazena do terénu. Tato železobetonová podnož je servisním, obslužným a skladovacím pomocníkem obytného podlaží. V návaznosti na příjezdovou cestu je umístěna garáž s dostatkem místa pro čtyři vozidla, jejímiž sousedy jsou technické zázemí a toaleta. V části pod bazénem jsou umístěny multifunkční skladovací prostory.
U vstupu se nachází zadní servisní schodiště, hlavní schodiště je centralizované s výstupem do otevřeného společenského prostoru, druhé se nachází pod terasou a propojuje bazén a saunu v přízemí.
Hlavní obytný prostor se rozkládá v jedné úrovni pod šikmou střechou, jejíž sklon definuje různou výšku místností. Do středu, a tedy do nejvyšší části, jsou situovány společenské prostory, kuchyň a jídelna, čím více se blížíme k okrajům, tím se světlá výška snižuje a místnostem přisuzuje soukromější charakter.
Centrem je polouzavřená hala, umožňující průhled skrz celou šíři domu. Prostor je zastřešený, chybí mu však podélné stěny. Modulová pole jsou v této části fasády vynechána a další místnosti jsou od exteriéru odděleny příčnými stěnami.
Velkorysá hala s posezením, venkovní kuchyní a jídelnou, a hlavně s kouzelným panoramatickým výhledem, rozděluje dům na dvě křídla. Vlevo na centrální prostor navazuje interiérový duplikát místností s totožnými funkcemi, jaké poskytuje exteriér. K centrální hale přímo přiléhá kuchyň s jídelnou a dispozici na severu zakončuje vnitřní společenský salon.
Do jednoho modulu je vždy včleněn jeden pokoj, či dvě až tři koupelny rozdělené středovou příčkou.
Velkorysý dům je v měřítku okolní krajiny přiměřený a tato stavba se solidními základy a vzdušnou konstrukcí nad terénem zde hrdě zaujala své místo.
TEXT: Karolína Hausenblasová, FOTO: Nelson Kon
