Návrat městského člověka k přírodě

STAVBA by měla disponovat systémem na zadržení a využití dešťové vody a sněhu, použitá voda by měla být šetrně čištěna a vypouštěna zpět do přírody.

V KONCEPTU návrhu je zahrnuta také vize vyhlášení chráněné oblasti v okolí stavby, o kterou by obyvatelé pečovali, a tak by se přímo podíleli na ochraně svého životního prostředí

VNĚJŠÍ KOSTRU bronzového pláště, evokující polygonální strukturu buněčných stěn, vyplňují skleněné tabule s různou průhledností a integrovanou fotovoltaikou.

NA OBRÁZKU vidíme schéma jednotlivých fasád, obrácených ke čtyřem světovým stranám, zleva jsou to pohledy ze západu, jihu, severu a východu.

VE VĚŽI se nachází celkem 50 luxusních bytových jednotek, kromě toho zde zbývá i dost prostoru pro zábavu, rekreaci a servisní prostory zajišťující fungování stavby.

PROJEKT je zatím ve fázi vizionářského konceptu, ztělesňujícího bránu k matně se rýsujícím obzorům, kterým studio MU dává jasně najevo svůj pohled, kam by se dle nich mohla architektura dále ubírat.

VE DVAATŘICÁTÉM PATŘE, a tedy ve výšce zhruba 133 metrů se nachází společenský bar s 360° širokým rozhledem určený pro společenské vyžití všem obyvatelům věže.

LUXUSNÍ BYTY, které často osidlují celé jedno patro, disponují čtyř až pěti apartmá, dvěma krby, dvěma salony a vlastními prostornými sklepy.

KAŽDÝ JE VYBAVEN rovněž širokou terasou přes celou polovinu fasády, ze které lze pozorovat nekonečné moře okolních lesů.

VĚŽ JE ROZDĚLENA společenskými prostory na čtyři bloky s obytnými jednotkami vyznačenými zeleně. Modrá barva znázorňuje spa a bazén, žlutá potom služby jako je bar, vinný sklep nebo krytá střelnice

Vizionářský projekt PEK ULIARI reaguje svým způsobem na současný stav moderního člověka,

odcizeného přírodě. Uprostřed kanadských lesů se na vizualizacích tyčí modernistický menhir,

dosahující výšky přes 200 metrů, a slibuje zažitý komfort uprostřed člověkem nedotčené krajiny.

Prostřednictvím architektury se autoři návrhu z montrealského studia MU snaží o uspokojení potřeb

obyvatele civilizovaného prvního světa, u kterého se nyní pomalu začínají objevovat tendence k útěku od hustého rušného velkoměsta do klidu a ticha divoké přírody.

Solitérní mrakodrap je situován doprostřed nekonečných lesů v západním Quebecu severně od řeky Otawy, daleko od zvuků kanadských velkoměst.

Vysoko nad korunami stromů se tyčí zvláštní, ale fascinující věž, připomínající obrovský menhir. Vysoká osamocená budova shlíží na lány hlubokých lesů protkané sítí jezer a ztělesňuje výrazný orientační milník v krajině.

Svou monumentálností svádí k obdivu, kterého se dostává spíše historickým posvátným

osamoceným stavbám, jako jsou právě menhiry, lesní chrámy či úplně prapůvodně také indiánské totemy, z její konstrukce je však jasně čitelný ráz moderní technologie a záblesk futuristické vize.

Jak svým designem, tak svou výhradní polohou a celým konceptem je budova určena pro velmi zámožné

klienty, kterým slibuje veškerý komfort života v moderním světě a zároveň zprostředkovává svým

obyvatelům vychutnání si naprostého klidu a soukromí v divoké přírodě.

Stavba přesahující výšku 200 metrů rozdělena na 48 pater, která pokrývají převážně luxusní obytné jednotky o ploše mezi 370 a 745 m2 dále nabízí různé alternativy volnočasových aktivit.

V budově je navržen wellness areál, panoramatický bazén, krytá střelnice a ve střední části také bar s výhledem do všech světových stran. PEKULIARI se kvůli své oddělenosti od městské infrastruktury musí postarat sama o sebe i o své obyvatele. V konceptu je otázka přísunu vlastních potravin vyřešena integrovaným

skleníkem pro pěstování plodin, který by mohl svůj nadbytek expedovat i do blízkého okolí. Energii by mělo zajistit fotovoltaické zasklení a integrované větrné systémy. Moderní design bronzového pláště

výškové budovy evokuje svým organickým vzorem hromadu balvanů nebo štíhlý krk žirafy. Prosklené fasády po celém obvodu zprostředkovávají obyvatelům kýžený kontakt s dříve přirozeným životním prostředím pro člověka, divokou přírodou.

Text: Karolína Hausenblasová, Foto: MU ARCHITECTURE, www.architecture-mu.com