Korálový zámek Malé mořské víly

Asymetrický koberec připomínající mořskou vlnu byl vytvořen podle návrhu Carla Rampazziho. Dvě pohovky a taburet jsou čalouněné červeným a zlatým sametem

Malá originální stolička ve tvaru želvy pod konzolovým stolkem je také původním návrhem designéra Carla Rampazziho a výtvarníka Sergia Villy. Nožičky ve tvaru těla želvy jsou dřevěné, se stříbrnou povrchovou úpravou, sedák – krunýř je čalouněný sametem

Konzolovým stolkem jakoby prorůstala lampa ve tvaru korálu. Také závěsy – jejich design, způsob ušití a aranžmá – navrhl Carlo Rampazzi

Masivní jídelní stůl má podnož i vrchní dekoraci opět v realistickém pojetí mořského korálu. Vrchní část lze sejmout, a tak využít celou plochu desky. Celé tělo stolu je dřevěné, se stříbrnou povrchovou úpravou. Jedná se o originální kus, zhotovený právě pro potřeby tohoto interiéru. Také jídelní židle jsou autorským dílem Sergia Villy. Nohy i rám jsou stříbrné, čalounění je provedené v kůži s ...

Velké stropní osvětlení se jako jedno z mála zachovalo z původního interiéru. Svým stylem přitom perfektně zapadá do náladového ladění obýváku, jehož motivem je podmořský svět

Ani v prostoru schodiště neopouští designér zvolené téma. Stěny jsou pokryté stříbřenkou, strop je azurový. Něžné stropní svítidlo jako by bylo sestavené z obláčků mořské pěny. Na schodišti máme pocit, že stoupáme z mořského dna vzhůru ke hladině

Ani tak prozaická místnost, jako je toaleta, neunikla pozornosti designéra. Malá toaleta v přízemí má stěny pokryté třírozměrnou tapetou se stříbrnou povrchovou úpravou. Poličky na dekorativní předměty jsou skleněné, ale vrcholem a dominantou je nádherné benátské zrcadlo. Pod ním stojí ohromná keramická váza a ze stěny vyčnívají, spíš jako dekorace, bronzové armatury

Společenská místnost v přízemí louží hlavně k přijímání návštěv. Dřevěná podlaha, stejně jako podlahy v celém domě, je původní. Na stěnách vidíme dekorativní tapety. Čalounění pohovky si znovu pohrává s mottem korálu. Tři malé dřevěné stolky Pop&Op ve tvaru diamantu mají dobře skrytá kolečka, usnadňující posouvání po huňatém koberci

Studiová část obýváku je, podobně jako část odpočinková, součástí velkého otevřeného prostoru. Malé stoly nepravidelného tvaru jsou ze série L'eta dell'oro a křesla z kolekce La Nuova Tradizione, oba navržené Carlem Rampazzim pro italskou exkluzivní značku Colombo Stile. Koberec s fantastickým dekorem je také vytvořený na základě designérova návrhu

Složitě řešená čelní stěna. Část je pokrytá tabulkami potaženými azurovou kůží, stejnou jako čalounění jídelních židlí. Dvířka baru mají potah z kůže zlatohnědé, úchytky ve tvaru mušle jsou z muránského skla. Na policích pak vidíme množství dekorativních předmětů

Koupelna u ložnice v prvním patře má na zdi jednoduchou modrou mozaiku. Na rozdíl od velkorysé zdobnosti je tento prostor překvapivě střízlivý. Oproti původnímu stavu přibyly do koupelny jen drobné dekorativní předměty, například dvojice křišťálových váz, police nebo velké zrcadlo s asymetrickým rámem kopírujícím zešikmení stropu

Ani vstupní prostory neušly designérově pozornosti. Malý výklenek má strop dekorovaný plátkovým stříbrem a na stěnách ručně zdobené tapety. Pouf je z kolekce CR&SV (Carlo Rampazzi a Sergio Villa), jeho nohy jsou vyrobeny z bronzu a tvarovaný sedák je měkce čalouněný kůží. Obraz na stěně je od Georgese Henriho Manzana

V chodbě narazíme ještě jednou na dvě židle Sergia Villy, model Character ve stříbro-azurové barevné kombinaci

Velká zdobená zrcadla byla rafinovaně umístěna do chodby, kde zvětšují opticky prostor, ale také vtipně zakrývají technický vzhled kovového schodiště. Strop zdobí benátský štuk a zdi dekorují úzké plastické tapety

Dva téměř identické dětské pokoje jsou vyvedené v růžové a světle modré barvě. Stěny mají pro oživení vymalované pruhy střídajícími pestrou barvu a krémově bílou. Na stěny byly také namontovány panely s integrovanými policemi ve stejném pastelovém odstínu jako výmalba

Rozkošná hostinská ložnice v patře má, tak jako jinde v domě, stěny pokryté plastickou tapetou a přelakované stříbřenkou. Pouf, který vidíme v odrazu zrcadla, je z kolekce La Nuova Tradizione, navržené pro italskou firmu Colombo Stile

Nádherná postel má kombinované čelo – část tvoří zrcadlový panel, středový díl s fantastickým tvarem podle Rapazziho návrhu je čalouněný kůží. Noční stolky jsou také designové, vyrobené ze dřeva v takzvaném millerighe (manšestrovém) stylu. Obrázek na stěně pochází od Ludovica-Roda Pissarra

Zařízení lůžkové části dětských pokojíků je relativně prosté. Mezi postelemi jsou malé dřevěné noční stolky se skleněnou vrchní deskou. Také ty jsou autorským počinem Carla Rrampazziho, dekorované Sergiem Villou

V atriu, nacházejícím se ve středu domu, je skleněné schodiště s téměř až industriálním kovovým zábradlím. Stejně jako ostatní stavební prvky v domě je i ono původní. Chodba vede dál do dětských pokojíků. V kontrastu s jednoduchým schodištěm je konzolový stolek opakující dekor z obýváku – stříbrná deska s prorůstající korálovou nohou, končící jako originální lampičky

Další z mnoha rozkošných konzolových stolků se nachází v hlavní ložnici. Jeho jediná nosná noha je náročně zdobená v barokním slohu, vrchní deska je mramorová

Detailní záběr na lůžkoviny nám ukazuje, jak designér a výtvarník propracovali opravdu každou maličkost. Přehoz je ušitý podle autorského návrhu ze dvou kontrastních textilií, stejně tak i polštářky. Nádherná lampa má skleněnou nohu v koketním růžovém odstínu

Součástí ložnice je také budoárový kout s lenoškou a křesílkem ze série Vis-à-Vis. Základem je pevná dřevěná kostra v stříbro-hnědé barvě a textilie v Chanel stylu. Koberec představující čínskou vázu má motiv, který se opakuje také na dekoru stěny

Za zadní stranou postele je malá, téměř ukrytá místnost sloužící jako šatna, kam se vešel i toaletní stolek s onyxovou deskou. Stolička k němu přistavená je z kolekce La Nuova Tradizione

Strop v ložnici je vyzdobený benátským štukováním a zdi pokryty plastickou tapetou. Lůžko má nádherné, bohatě zdobené čelo se dřevěným rámem a čalouněním měkkou bílou kůží. Za pozornost stojí cenný gobelín, zarámovaný jako obraz a chráněný tabulí skla

Koupelna, která přináleží k dětským pokojíkům, je také velice jednoduše zařízená. Stěny má pokryté skleněnou mozaikou Bisazza, která je původní. Designéři opět jen dotvořili interiér svítidly a na strop nechali nanést benátský štuk

Pro posezení na terase se skvěle hodí bílá sedací souprava ze série Canasta (Patricia Urquiola, B&B Italia). Křeslo je pletené z polyetylénových vláken širokých 3 cm a vytváří originální obrazce, doplněno sytě oranžovými sedáky

Velká terasa se nachází v přízemí domu, vstupuje se na ni z obýváku. Velký jídelní stůl má kovovou podnož a vrchní oválnou desku z plechu, ovšem s efektním mramorovým nátěrem kombinujícím azur s oranžovou barvou

Z terasy je nádherný výhled na záliv, celý Bejrút máme jako na dlani. Je to příjemné popíjet si v klidu kávu a vychutnávat si pohodu s rušným městem na dohled

Drobnými úpravami prošly klasické židle Jacquese Pergaye; teaková podnož zůstala zachována, ale vrchní čalounění bylo nahrazeno drátěným výpletem s oranžovým lakem. Původně interiérové židle tak můžou být celoročně umístěny na terase

Uvnitř nápadité rezidence máme pocit, jako bychom se ocitli v překrásném paláci na mořském dně s výhledem vzhůru na poklidnou hladinu.

Jímavý příběh krále pohádek Hanse Christiana Andersena inspiroval už mnohé umělce – výtvarníky, spisovatele i filmaře.

Víkendová rezidence jako by splňovala všechny naše představy o tom, jak by měl korálový zámek vypadat – všudypřítomná azurová barva s odlesky stříbrné a mezi tím jasně červené korály. Nechme se tedy unášet pohádkovým příběhem a proplujme spolu snovými komnatami.

Dům se nachází v rezidenční čtvrti na okraji libanonského Bejrútu. Jako své víkendové sídlo si ho pořídila rodina se dvěma menšími dětmi, a i když dispozičně objekt majitelům vyhovoval, nebyli spokojeni s vnitřním zařízením.

Poté, kdy v zimě roku 2009 navštívili horský hotel Carlton ve švýcarském Svatém Mořici, zjistili, co vlastně chtějí, co by se jim líbilo. Byli fascinováni barvami a originálním zařízením pokojů, jejichž design navrhl Carlo Rampazzi;

na realizaci se podílel spolu s dekoratérem Sergiem Villou. Majitelé tedy oba umělce kontaktovali a předložili jim plány domu, rezidence čítající 350 m2 obytné plochy, rozdělené do dvou pater.

V přízemí jsou dva pokoje pro děti (růžový a modrý) a ložnice pro hosty, každý z nich má samozřejmě vlastní koupelnu; je zde také obývací pokoj s jídelnou a kuchyň. K nim přiléhá terasa využívaná jako druhý obývák a jídelna.

V prvním, podstatně menším patře je soukromý apartmán majitelů – ložnice s oddělenou šatnou a menším budoárem, koupelna a další terasa.

První schůzka se konala již brzy z jara, ale nad projektem jako takovým se majitelé s designéry sešli až v květnu 2009. To už ale měli k dispozici první náčrtky vizí o tom, jak by budoucí interiér mohl vypadat.

Tvůrci částečně použili kusy nábytku (židle, pohovky, stolky) ze sérií, které autoři běžně nabízejí, a doplnili je originálními, na míru vyrobenými artefakty.

Nicméně také „sériové“ židle i komody doznaly značných změn, a to hlavně jejich povrchová úprava a použité materiály. Záměrem totiž bylo mít celý interiér dokonale sladěný.

Investoři s předloženou vizí v plné míře souhlasili, a dokonce učinili krok běžně nevídaný – tvůrcům poskytli volné ruce, když v rozmezí velkorysého rozpočtu mohli opravdu popustit uzdu své fantazii.

Už za dva měsíce po zadání úkolu se začal vyrábět nábytek a v listopadu téhož roku byla celá úprava interiéru hotová.

Práce šly rychle mimo jiné také proto, že se nezasahovalo do vnitřních dispozic, neprováděly se žádné stavební úpravy, ba dokonce některá místa jako například koupelny nebo schodiště zůstala až na malé úpravy nezměněná.

Ostatně dodržení termínů bylo jednou z mála podmínek, které si majitelé vymínili. Se spoluprací i výsledkem byly obě strany nesmírně spokojené, skutečně došlo k výjimečnému souladu myšlení zadavatele a fantazií návrháře.

Myšlenka fantastického podmořského světa se prolíná celým interiérem, nejvíc se projevuje v hlavním obytném prostoru.

Kompletní návrh interiérů je dílem architekta Carla Rampazziho a malířská výzdoba na stěnách a nábytku je podle návrhů italského výtvarníka Sergia Villy.

Protože dům byl po kompletní rekonstrukci (všude byly nové rozvody, obklady v koupelnách i krásné podlahy), rozhodli se tvůrci tyto ponechat tak, jak jsou, a naopak je zakomponovat do celku.

Původní výrazně strukturovaná dřevěná podlaha, nepopírající svůj přirozený charakter, nádherně kontrastuje s nově vytvořenou výraznou barevností a tvary nábytku i dekorací.

Stropy i stěny byly většinou opatřeny benátským štukem – speciální malířskou technikou, kdy se na dokonale hladký povrch nanese základní vrstva, která se perfektně vyhladí, na ni přijde druhá, tentokrát barevná vrstva, jež se opět důkladně vyleští;

výsledkem je stěna s mramorovou patinou a dokonalým leskem. V jiných místnostech byla použita odlišná technika – na stěny se nalepily plastické tapety, které se následně přetřely, většinou stříbřenkou.

Větší azurové plochy stěn a stropu v obýváku jsou buďto kožené, to v případě tabulek kolem baru, anebo z pnutých podhledů; polyvinylová fólie se skvěle přizpůsobí každému požadovanému tvaru a barevná škála je prakticky neomezená.

Vybraný nábytek většinou pochází z kolekcí a sérií, které oba umělci již navrhli, ale rozhodli se ho zde použít znovu.

Například excentrické jídelní židle Character, představující sedící figury, jsou čalouněné azurovou kůží, která byla použita i jinde v interiéru.

Stejně tak čalounění pohovky v obýváku je provedené látkou, jejíž dekor znázorňuje červené větvičky mořských korálů. Tytéž korály pak najdeme jako neodmyslitelnou součást masivního jídelního stolu, podpírají také konzolové stolky v obýváku a jídelně.

Interiér je propracovaný opravdu do naprostých detailů. Například dekorativní závěs mezi obývákem a chodbou je ušitý ze stříbřitě lesklé látky s jemným červeným dekorem.

O kousek dál je zrcadlo, které také kryje tentýž závěs, ale překvapivě se nejedná o textilní dekoraci, nýbrž o dokonale provedenou malbu na stěně.

Tyto kousky jsou pro Sergia Villu pověstné, rád si hraje s realitou a perspektivou, kdy třírozměrné předměty kombinuje s malovanou iluzí. Výsledek je úchvatný.

V domě jsou čtyři ložnice, dvě malé dětské, každá vyvedená v pastelové barvě (jedna růžová a jedna světle modrá), jedna ložnice pro hosty a jedna je majitelů. Soukromá část manželů zabírá celé patro.

Jedná se v podstatě o velký otevřený prostor, rozdělený na několik funkčních zón. Dominantou je nádherná postel s masivním čelem, čalouněným kůží se zvláštním perleťovým efektem.

Postel z části zakrývá druhou místnost, ve které je umístěná šatna, a nalezneme zde také něco jako malý budoár. V něm jsou dvě lenošky se série Vis-à-Vis elegantně čalouněné textilií v „chanelovském“ stylu. Koberec na podlaze a dekorace stěn zobrazují modrobílé čínské vázy.

Jaké by to bylo letní sídlo bez možnosti užívat si venkovního sluníčka? Dům má dvě terasy, z nichž ta spodní, na kterou je přístup z hlavního prostoru, slouží jako další obývák nebo jídelna. Je romanticky zaplněná nábytkem i květinami.

Stejně jako v interiéru, i tady tvůrci pracovali s barvami; v akcentu se tu setkáváme s azurovou barvou na desce stolu, kterou se prolíná barva oranžová, jež je hlavním tématem terasy.

Oranžové jsou originální židle, polštáře, ba dokonce i rostliny kvetou oranžově. Oranžový nádech dává celému prostoru i zapadající slunce…

TEXT: Jana Špatzová, FOTO: Reto Guntli, Zapaimages