Zámek ze skla, oceli a dřeva
První ze dvou společenských prostor je komorně uzavřená ze dvou stran a se sníženým podhledem. Slouží spíš k malému podvečernímu posezení.
Hlavními stavebními prvky jsou ocel a sklo. Tvoří nosné části a předělové příčky. Doplňují je přírodní materiály, použité na interiérové zařízení
Pohled, který se nabízí se schodiště vedoucího do patra s ložnicemi, dává tušit velkorysost, ale hlavně složitost otevřeného obytného prostoru
Detailní pohled od jídelního stolu nás zavede až do relaxační zóny, umístěné v prostoru za schodištěm
V domě jsou jídelny dvě, jedna je součástí obytné části domu a od bazénu je oddělitelná skleněnou stěnou, druhá je přímou součástí místnosti s bazénem
Díky příznivým klimatickým podmínkám se v případě druhé jídelny jedná spíš o částečně zastřešenou krytou terasu; bazén pokračuje dál do otevřené zahrady. Přemostění, jež je součástí budovy, prostor uzavírá – vzniká tak kryté atrium
Osvětlení v domě je řešené v převážné míře podhledovými bodovými světly. Jednou z mála výjimek jsou výrazná designová světla nad jídelním stolem
Atypické je řešení propojení bazénu s hlavním obytným prostorem. Možnost rozdělení obou zón pomocí skládací skleněné stěny maximálně zvyšuje uživatelský komfort a sklo nebrání pocitu vnímání volného prostoru
Jídelní část obýváku tvoří v podstatě jen velký jednoduchý stůl z masivního dřeva, ke kterému se pohodlně vejdou židle pro deset hostů
Celý hlavní obytný prostor je ve stylu otevřeného plánu. Jednotlivé části jsou od sebe ale pocitově oddělené – jednou tvoří předěl naznačená příčka, jindy schody, změna úrovně podlahy nebo naopak otevřený strop
I když je hlavní místnost rozlehlá, návštěvník v žádném ohledu netrpí pocitem opuštěnosti nebo nezabydlenosti. Přírodní materiály a škály teplé hnědé barvy na tom mají hlavní zásluhu
Bodové osvětlení v podhledech, se kterým se setkáváme v celém domě, je v případě kuchyně dotažené k dokonalosti. Celou její plochu perfektně osvětlují desítky strategicky rozmístěných reflektorů
Otevřená galerie vedoucí k soukromé zóně majitelů s ložnicemi a koupelnami má bezpečnostní zábradlí, provedené z jednoduchých tabulí bezpečnostního skla. Absence jakéhokoli kování opět umožňuje jistou pocitovou neviditelnost prvků
Praktická kuchyň si nelibuje v okázalé dekorativnosti. Světle lakované plochy skříněk příjemně odrážejí světlo a vestavěné spotřebiče přiznávají svojí funkci. Z účelného řešení je patrné, že kuchyň opravdu slouží svému účelu
Jedna ze dvou klidových oáz v obýváku. Příjemná barevnost v odstínech světle béžové, kombinované s čokoládově hnědou, přispívá k útulnosti místa
Vedle schodiště zaznamenáme příjemný detail zvyšující komfort bydlení – domácí výtah, který nás pohodlně vyveze do ložnicového patra
Jednoduše řešená koupelna neoplývá zbytečnými a zatěžujícími detaily, její půvab se skrývá v překrásném obložení mramorovými deskami, doplněném jednoduchým zařízením
Z hostinské ložnice je přímý vstup na zahradu. Místnost je zařízená se stejným vkusem a citem pro detail, jako je tomu v celém domě
Pohodu a klid obyvatel domu střeží vysoký neprostupný plot. Z jeho vnější strany je svět se všemi svými nástrahami, za ním mohou mít obyvatelé pocit pohody a bezpečí
V maximální míře prosklená budova je zčásti chráněná laťovým obložením, které působí nejen jako dekorativní, ale hlavně funkční slunolam

Elegance maximálního propojení interiéru s exteriérem, otevřený prostor, slunce a vzduch ochlazovaný vodou – živly ožívají v tomto originálním domě.

Jedny z nejvýraznějších prvků, které odjakživa určovaly tvář budov i interiérů, jsou okna. Zprostředkovávají kontakt vnitřního prostoru s venkovním světem. Moderní technologie umožňují maximalizovat tuto ideu a okna otevírají opravdu dokořán.

Celé stěny, příčky a občas i stropy jsou průhledné. Nabízí se také spojení materiálů – skla a oceli, jejichž kontrast nádherně doplňuje a změkčuje dřevo.

Tyto tři elementy si jako podstatu domu i jeho interiéru vybral také architekt Werner van der Meulen, autor nejen projektu, ale zároveň i veškerého vnitřního zařízení domu.

K myšlence ho přivedl mimo jiné také fakt, že jeho nový projekt se nachází v Jihoafrické republice, tedy zemi ležící na kontinentu, kde má slunce svůj domov.

První, co nás zaujme, jsou nekonečně velké prosklené plochy, kombinované s ocelovými traverzami.

Díky maximálnímu využití skla působí dům křehce až pohádkově, přítomnost a kontrast syrových kovových prvků tento dojem nejen umocňuje, ale dodává pocit solidnosti a stability.

K tomuto dialogu přidává své slovo exotické dřevo, jehož funkčním účelem je stínit velké prosklené plochy, a jeho druhou, neméně podstatnou rolí je celek zútulnit a pocitově proteplit.

Protože autor interiéru je zároveň architektem celého projektu, je logické, že dochází k téměř dokonalému propojení obojího a výsledkem je příjemný a harmonický celek.

Navzdory velkým otevřeným prostorám a všudypřítomnému sklu a oceli působí obytný prostor zabydleně a útulně. Velkou zásluhu na tom mají i použité přírodní materiály a barevnost, téměř výhradně v odstínech béžové a hnědé.

Na první pohled působí dům jako typická moderní stavba evropského stylu, autor však vycházel z místních tradic a materiálů, a tak po chvíli přestáváme vnímat ocel a sklo a cítíme jen teplý dotek dřeva.

Přízemí tvoří velký, dokořán otevřený prostor určený pro společenská setkávání přátel i rodinný život. O tom svědčí i poněkud neobvyklé řešení dvou jídelen a dvou klubových prostor. Jedna z jídelen přímo navazuje na prostornou a prakticky vybavenou kuchyň.

Její řešení odpovídá nárokům majitelů – základem jsou účelovost a estetika. Velké lesklé plochy kuchyňských skříněk vyhovují představám splynutí s interiérem, ale zároveň poskytují dostatek prostoru pro umístění potřebného technického vybavení.

Druhá jídelna se nachází na kryté terase, která je běžně přímou částí domu a jeho interiéru, vnímána ale také může být jako venkovní, to když ji oddělíme posuvnou skleněnou stěnou.

Schodiště vedoucí do patra rozděluje prostor na dvě pomyslné části – v každé z nich je místo pro posezení a odpočinek, každá z nich má svou specifickou funkci.

To první, dejme tomu hlavní, je v dokořán otevřené části a slouží k přijímání návštěv, formálnímu setkávání, ale i večerním posezením se sklenkou vína a poslechem hudby nebo sledování televize.

Druhé místo je více uzavřenné a komornější, tomu napomáhá i výrazně snížený strop s podhledovým osvětlením.

V patře domu, kam návštěvníci nezavítají, jsou soukromé prostory majitelů – jejich dvě oddělené ložnice, které spojuje velká jednoduše zařízená koupelna a nenápadný „panic room“, bezpečnostní pokoj.

Místnost v domě nezbytná zaručuje obyvatelům domu zázemí v případě nečekané a nezvané návštěvy.

V této části světa má podobné zařízení velká část domů, tajný pokoj je bezpečný a pohodlný, umožňuje obyvatelům úkryt po dobu, než dorazí pomoc nebo nebezpečí pomine.

Neodmyslitelnou součástí domu je uzavřená zahrada nebo spíš atrium, které od okolního světa odděluje neprostupná hradba zdi.

Díky příznivému klimatu a velkému počtu slunečních dnů je jen logické, že voda zde má hlavní slovo, přirozeně ochlazuje a zvlhčuje suchý horký vzduch.

Bazén je vtipně řešený ve dvou rovinách – jako uzavřený interiérový, kdy je téměř přímou součástí obývacího prostoru, dále pak voda skoro nepozorovaně plyne ven do atria.

Přechody jsou nenápadné, obývák je uzavíratelný skleněnou stěnou, která zajišťuje dokonalé uzavření vnitřního prostoru a tím i jeho zabezpečení.

TEXT: Jana Špatzová, FOTO: Werner & Nico van der Meulen